Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejvzdálenější galaxie

Nejvzdálenější galaxie

UDFy-38135539 v Hubbleově ultra hlubokém poli
UDFy-38135539 v Hubbleově ultra hlubokém poli
Objev nejvzdálenějšího objektu se spolehlivě určenou vzdáleností ohlásil tým evropských astronomů. Jedná se o galaxii s označením UDFy-38135539, jejíž vzdálenost se odhaduje na 13 miliard světelných let. Jak už napovídá její označení, byla nalezena na snímku, kterému se anglicky říká Hubble Ultra Deep Field (HUDF), česky Hubbleovo ultra hluboké pole. Tak se označuje fotografie pořízená Hubbleovým kosmickým dalekohledem (HST), na které je zachycena malá část oblohy o velikosti 11 čtverečných úhlových minut (přibližně desetina průměru Měsíce v úplňku), ležící na rektascenzi 3h 32m 39,0s a deklinaci 27° 47' 29,1" v souhvězdí Pece (Fornax).

Tato oblast byla vybrána mimo jiné proto, že obsahuje velmi málo zdrojů záření z naší Galaxie a je tudíž dobře "průhledná" až do velké vzdálenosti. HST ji snímkoval ve dvou etapách. Nejprve v období od 24. září do 28. října 2003 a poté mezi 4. a 15. lednem 2004. Pořídil více než 800 záběrů, ze kterých se pak poskládal výsledný snímek. Potřetí se na stejnou oblast zaměřil v srpnu a září 2009, kdy ji snímkoval pomocí nově instalované širokoúhlé kamery WFC3 (Wide Field Camera 3) v infračerveném oboru spektra. A právě toto třetí sledování dané oblasti bylo pro objev UDFy-38135539 klíčové.

Na snímku HUDF je možné spatřit asi 10 000 galaxií a mezi nimi i velmi slabou UDFy-38135539. Ta byla spolu s některými dalšími objekty vytipována, že by se mohlo jednat o galaxii z doby tzv. reionizace. O co se jedná? Abychom mohli tento pojem vysvětlit, musíme se vrátit do doby krátce po vzniku vesmíru, kdy se rychle rozpínal a zároveň postupně chladl. V důsledku toho docházelo ke spojování elektronů s protony a vznikala tak jádra vodíkových atomů. Vytvořila se tak vodíková "mlha", která byla pro záření neprůhledná. Teprve později začaly vznikat první hvězdy, které svým ultrafialovým zářením dokázaly opět oddělit elektrony od protonů a tím vesmír znovu zprůhlednit. Tomuto období se říká reionizace a probíhalo přibližně v době 150 až 800 miliónů let od velkého třesku.

Aby mohli astronomové svoji domněnku ověřit, zažádali o pozorovací čas na soustavě čtyř obřích dalekohledů, nazývaných Very Large Telescope (VLT; česky velmi velký dalekohled). Jejich žádost byla vyřízena kladně a tak mohli po dobu 16 hodin sledovat UDFy-38135539 pomocí VLT a spektrografu SINFONI. Poté získaná data dva měsíce vyhodnocovali a ověřovali. Nakonec oznámili, že zaznamenali velmi slabou záři vodíku s rudým posuvem 8,55. Tento údaj odpovídá vzdálenosti více než 13 miliard světelných let, to znamená, že pozorujeme galaxii ve stavu, v jakém byla jen asi 600 miliónů let po vzniku vesmíru. Galaxie UDFy-38135539 se tak stala nejvzdálenějším objektem, u kterého se podařilo spektroskopickým měřením vypočítat vzdálenost. Je to v současnosti zároveň jediný objekt, u kterého bylo potvrzeno, že existoval již v době vodíkové "mlhy" a svým zářením přispíval k jejímu rozpadu.

UDFy-38135539 je v porovnání s Mléčnou dráhou trpaslík. Obsahuje jen kolem jedné miliardy hvězd, průměr má menší než 1/10 naší Galaxie a v hmotnosti nedosahuje dokonce ani 1 %. Zato je srovnatelná v počtu hvězd, které v ní za rok vzniknou. Ty jsou však výrazně menší a méně hmotné než většina hvězd v naší Galaxii. Zajímavostí je, že v okolí UDFy-38135539 se pravděpodobně nacházejí ještě další galaxie, zřejmě o menší svítivosti, které pomáhají zprůhlednit okolní prostor. Pokud by UDFy-38135539 byla osamocená, její záření by zřejmě nebylo dostatečně silné, aby proniklo okolní vodíkovou "mlhou".

Hovoří se již o dalších objektech, které by měly mít ještě větší rudý posuv, ale u žádného z nich zatím nebyl údaj spolehlivě ověřen. Se stále dokonalejší pozorovací technikou je však téměř jisté, že dříve nebo později budou nalezeny ještě vzdálenější objekty a my budeme moci jejich prostřednictvím nahlédnout hlouběji do historie vesmíru.

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »