Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33
Adam Denko Vytisknout článek

Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33

Hvězdotvorná oblast v galaxii M33 označená v NGC katalogu číslem 604 je obří mlhovina s horkými hvězdami ve svém nitru. Díky tomu jasně září. Snímek byl pořízen kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera) vesmírného dalekohledu JWST.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Ne, nedíváte se na mračno v Mléčné dráze. Tato oblast HII s označením NGC 604 se nachází v jednom z ramen galaxie v Trojúhelníku (Messier 33) vzdálené přes 2,7 milionů světelných let od Země. Takto mlhovinu zachytil kosmický dalekohled Jamese Webba v infračervených vlnových délkách pomocí přístrojů NIRCam a MIRI. Samotný hvězdný ostrov je třetím největším členem Místní skupiny galaxií, do níž patří i Mléčná dráha.

Mlhovinu o průměru 1500 světelných let dokáží odhalit i amatérské fotografie zachycené skrze menší dalekohledy. Pokud by se tato oblast nacházela stejně daleko jako Velká mlhovina v Orionu (Messier 42), svým svitem by na nebi dokázala přezářit planetu Venuši. Teleskop Jamese Webba se na toto místo zaměřil, aby prozkoumal více než 200 extrémně žhavých a masivních hvězd v raných fázích jejich života, které se ukrývají v “bublinách” mračna.

Typově jde o hvězdy spektrálních tříd O a B a jejich povrchová teplota mnohdy přesahuje 30 000 K. Takto velká koncentrace hvězd těchto typů je v blízkém vesmíru vzácností - v Mléčné dráze žádná podobná oblast ani nebyla objevena. Pro astronomy se tak jedná o skvělou možnost zkoumat tyto hmotné hvězdy na počátku jejich života.

Galaxie M33 v Trojúhelníku je členem tzv. Místní skupiny galaxií společně se známou M31 v Andromedě. Je vzdálena asi 2,73 milionů světelných roků. Mlhovina NGC 604 je výrazný červený oblak v horním rameni pod dvěma oranžovými hvězdami. Autor: Martin Myslivec
Galaxie M33 v Trojúhelníku je členem tzv. Místní skupiny galaxií společně se známou M31 v Andromedě. Je vzdálena asi 2,73 milionů světelných roků. Mlhovina NGC 604 je výrazný červený oblak v horním rameni pod dvěma oranžovými hvězdami.
Autor: Martin Myslivec


Na snímku z přístroje NIRCam (viz fotografie v úvodu příspěvku) můžeme spatřit načervenalé struktury. V nich se vyskytují molekuly na bázi uhlíku známé jako polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), které hrají nezbytnou roli při tvorbě hvězd a planet. Byť jde o velmi důležitou složku mezihvězdného prostředí, její původ není znám. Druhá fotografie příspěvku byla pořízena přístrojem MIRI pracujícím ve střední infračervené oblasti spektra. Lze na ní vidět o poznání menší množství hvězd než na snímku z NIRCam. Je to dáno tím, že hvězdy na těchto vlnových délkách září méně.

Fotografie oblasti NGC 604 z přístroje MIRI. Snímek ukazuje mračna mlhoviny ve středních infračervených vlnových délkách. Autor: ESA/JWST
Fotografie oblasti NGC 604 z přístroje MIRI. Snímek ukazuje mračna mlhoviny ve středních infračervených vlnových délkách.
Autor: ESA/JWST

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESAWebb.org
[2] Detailní snímek M33 pořízený Martinem Myslivcem



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Galaxie M33, NGC 604


44. vesmírný týden 2025

44. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 na Zemplíne

Nikon d500, 50mm

Další informace »