Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33
Adam Denko Vytisknout článek

Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33

Hvězdotvorná oblast v galaxii M33 označená v NGC katalogu číslem 604 je obří mlhovina s horkými hvězdami ve svém nitru. Díky tomu jasně září. Snímek byl pořízen kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera) vesmírného dalekohledu JWST.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Ne, nedíváte se na mračno v Mléčné dráze. Tato oblast HII s označením NGC 604 se nachází v jednom z ramen galaxie v Trojúhelníku (Messier 33) vzdálené přes 2,7 milionů světelných let od Země. Takto mlhovinu zachytil kosmický dalekohled Jamese Webba v infračervených vlnových délkách pomocí přístrojů NIRCam a MIRI. Samotný hvězdný ostrov je třetím největším členem Místní skupiny galaxií, do níž patří i Mléčná dráha.

Mlhovinu o průměru 1500 světelných let dokáží odhalit i amatérské fotografie zachycené skrze menší dalekohledy. Pokud by se tato oblast nacházela stejně daleko jako Velká mlhovina v Orionu (Messier 42), svým svitem by na nebi dokázala přezářit planetu Venuši. Teleskop Jamese Webba se na toto místo zaměřil, aby prozkoumal více než 200 extrémně žhavých a masivních hvězd v raných fázích jejich života, které se ukrývají v “bublinách” mračna.

Typově jde o hvězdy spektrálních tříd O a B a jejich povrchová teplota mnohdy přesahuje 30 000 K. Takto velká koncentrace hvězd těchto typů je v blízkém vesmíru vzácností - v Mléčné dráze žádná podobná oblast ani nebyla objevena. Pro astronomy se tak jedná o skvělou možnost zkoumat tyto hmotné hvězdy na počátku jejich života.

Galaxie M33 v Trojúhelníku je členem tzv. Místní skupiny galaxií společně se známou M31 v Andromedě. Je vzdálena asi 2,73 milionů světelných roků. Mlhovina NGC 604 je výrazný červený oblak v horním rameni pod dvěma oranžovými hvězdami. Autor: Martin Myslivec
Galaxie M33 v Trojúhelníku je členem tzv. Místní skupiny galaxií společně se známou M31 v Andromedě. Je vzdálena asi 2,73 milionů světelných roků. Mlhovina NGC 604 je výrazný červený oblak v horním rameni pod dvěma oranžovými hvězdami.
Autor: Martin Myslivec


Na snímku z přístroje NIRCam (viz fotografie v úvodu příspěvku) můžeme spatřit načervenalé struktury. V nich se vyskytují molekuly na bázi uhlíku známé jako polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), které hrají nezbytnou roli při tvorbě hvězd a planet. Byť jde o velmi důležitou složku mezihvězdného prostředí, její původ není znám. Druhá fotografie příspěvku byla pořízena přístrojem MIRI pracujícím ve střední infračervené oblasti spektra. Lze na ní vidět o poznání menší množství hvězd než na snímku z NIRCam. Je to dáno tím, že hvězdy na těchto vlnových délkách září méně.

Fotografie oblasti NGC 604 z přístroje MIRI. Snímek ukazuje mračna mlhoviny ve středních infračervených vlnových délkách. Autor: ESA/JWST
Fotografie oblasti NGC 604 z přístroje MIRI. Snímek ukazuje mračna mlhoviny ve středních infračervených vlnových délkách.
Autor: ESA/JWST

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESAWebb.org
[2] Detailní snímek M33 pořízený Martinem Myslivcem



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Galaxie M33, NGC 604


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »