Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33
Adam Denko Vytisknout článek

Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33

Hvězdotvorná oblast v galaxii M33 označená v NGC katalogu číslem 604 je obří mlhovina s horkými hvězdami ve svém nitru. Díky tomu jasně září. Snímek byl pořízen kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera) vesmírného dalekohledu JWST.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Ne, nedíváte se na mračno v Mléčné dráze. Tato oblast HII s označením NGC 604 se nachází v jednom z ramen galaxie v Trojúhelníku (Messier 33) vzdálené přes 2,7 milionů světelných let od Země. Takto mlhovinu zachytil kosmický dalekohled Jamese Webba v infračervených vlnových délkách pomocí přístrojů NIRCam a MIRI. Samotný hvězdný ostrov je třetím největším členem Místní skupiny galaxií, do níž patří i Mléčná dráha.

Mlhovinu o průměru 1500 světelných let dokáží odhalit i amatérské fotografie zachycené skrze menší dalekohledy. Pokud by se tato oblast nacházela stejně daleko jako Velká mlhovina v Orionu (Messier 42), svým svitem by na nebi dokázala přezářit planetu Venuši. Teleskop Jamese Webba se na toto místo zaměřil, aby prozkoumal více než 200 extrémně žhavých a masivních hvězd v raných fázích jejich života, které se ukrývají v “bublinách” mračna.

Typově jde o hvězdy spektrálních tříd O a B a jejich povrchová teplota mnohdy přesahuje 30 000 K. Takto velká koncentrace hvězd těchto typů je v blízkém vesmíru vzácností - v Mléčné dráze žádná podobná oblast ani nebyla objevena. Pro astronomy se tak jedná o skvělou možnost zkoumat tyto hmotné hvězdy na počátku jejich života.

Galaxie M33 v Trojúhelníku je členem tzv. Místní skupiny galaxií společně se známou M31 v Andromedě. Je vzdálena asi 2,73 milionů světelných roků. Mlhovina NGC 604 je výrazný červený oblak v horním rameni pod dvěma oranžovými hvězdami. Autor: Martin Myslivec
Galaxie M33 v Trojúhelníku je členem tzv. Místní skupiny galaxií společně se známou M31 v Andromedě. Je vzdálena asi 2,73 milionů světelných roků. Mlhovina NGC 604 je výrazný červený oblak v horním rameni pod dvěma oranžovými hvězdami.
Autor: Martin Myslivec


Na snímku z přístroje NIRCam (viz fotografie v úvodu příspěvku) můžeme spatřit načervenalé struktury. V nich se vyskytují molekuly na bázi uhlíku známé jako polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), které hrají nezbytnou roli při tvorbě hvězd a planet. Byť jde o velmi důležitou složku mezihvězdného prostředí, její původ není znám. Druhá fotografie příspěvku byla pořízena přístrojem MIRI pracujícím ve střední infračervené oblasti spektra. Lze na ní vidět o poznání menší množství hvězd než na snímku z NIRCam. Je to dáno tím, že hvězdy na těchto vlnových délkách září méně.

Fotografie oblasti NGC 604 z přístroje MIRI. Snímek ukazuje mračna mlhoviny ve středních infračervených vlnových délkách. Autor: ESA/JWST
Fotografie oblasti NGC 604 z přístroje MIRI. Snímek ukazuje mračna mlhoviny ve středních infračervených vlnových délkách.
Autor: ESA/JWST

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESAWebb.org
[2] Detailní snímek M33 pořízený Martinem Myslivcem



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Galaxie M33, NGC 604


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »