Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový pohled na Mléčnou dráhu - v gamma oboru

Nový pohled na Mléčnou dráhu - v gamma oboru

02_integral.jpg
Sonda Integral vytváří mapu Mléčné dráhy v oblasti gamma záření. Výsledky ukazují změny v chemickém složení Galaxie a současně potvrzují "antihmotovou" záhadu v centru Galaxie.

Od svého vzniku z vodíkovo-heliového oblaku před 12 miliardami let je Mléčná dráha postupně obohoacována o těžké prvky. Díky tomu vznikly planety a vlastně i život na Zemi.

Jeden z těžkých prvků je rozeset po celé Galaxia a za vzniku gamma záření se rozpadá na hořčík. Odpovídající gamma záření je znímé jako "1809keV čára". Integral pozoruje právě tyto emise a snaží se zodpovědět otázku kde přesně radioaktivní hliník vznikl.

část mapy Galaxie v gamma oboru - vyzbačené zdroje a souřadnice
část mapy Galaxie v gamma oboru - vyzbačené zdroje a souřadnice
část mapy Galaxie v gamma oboru
část mapy Galaxie v gamma oboru
Část "gamma" mapy Galaxie. Snímek ve falešných barvách vytvořil spektrometr SPI v období prosinec 2002 - březen 2003. Žluté tečky představují známé jasné zdroje gamma záření, modré oblasti představují oblasti s nízkou intenzitou gamma záření. Po kliknutí na obrázek se zobrazí větší verze vhodná k prohlížení. Snímek vpravo obsahuje galaktické souřadnice a popis jednotlivých zdrojů. Podobná data (ve vyšších energiích) byla použita ke studiu vzniku hliníku a železa v Galaxii.

Integral vyhledává hliníkové "horké skvrny". Je třeba zjistit, zda je vytvářejí jednotlivé objekty či několik objektů.

Za nejpravděpodobnější zdroje jsou považovány supernovy (explodující hmotné hvězdy). Vzhledem k tomu, že poločas rozpadu radioaktivního hliníku je okolo milionu let, tak mapa Integralu ukazuje kolik hmotných hvězd zaniklo v nedávné (v astronomických měřítcích) době. Dalšími možnými zdroji jsou "rudí obři" v kterých rad. hliník vzniká přirozenou cestou.

K rozhodnutí která z těchto alternativ je správná nestačí pozorování pouze rad. hliníku. Integral tedy zkoumá i rozložení radioaktivního železa, které vzniká výlučně v supernovách. Teorie předpokládá vznik obou prvků ve stejné oblast explodující hvězdy. Pokud se podaří prokázat souvislost rozložení rad. hliníku a železa, bude prokázán vznik většiny rad. hliníku při výbuchu supernov.

Při těchto pozorováních zkoumá Integral i hluboko do centra Galaxie a vytváří tak jedinečnou mapu "antihmoty". Antihmota je jako zrcadlový obraz běžné hmoty a vzniká při extrémně energetických procesech (např. rozpadu rad. hliníku). Odpovídající čára je známa jako "511 keV". Přestože pozorování Integralu nejsou zcela dokončena, ukazují nadbytek antihmoty v centru Galaxie (pozorované množství nelze vysvětlit rozpadem rad. hliníku). V centru Galaxie tedy musí být další zdroje antihmoty - ta není koncetrována v okolí jediného bodu.

Nadbytek může pocházet z různých zdrojů. Kromě explozí supernov může pocházet z výtrysků z neutronových hvězd a černých děr, hvězdých výbuchů, GRB či z interakcí mezi urychlenou hmotou a prachovými oblaky v mezihvězdném prostoru.

"V průběhu několika měsíců jsme získali skvělá data, ale v půběhu příštího roku toho zvládneme mnohem více. Přesnost a citlivost Integralu překračuje naše očkávání a v následujících měsících zodpovíme několik zajímavých astronomických otázek." uvádí Chris Winkler, vědecký pracovník projektu Integral.

Integral (International Gamma Ray Astrophysics Laboratory) je první observatoří schopnou pozorovat v gamma, rentgenovém a optickém oboru. 17. října 2002 vynesla ruská raketa Proton Integral na extrémně eliptickou dráhu. Hlavními cíli je studium oblastí vzniku chemických prvků a studium kompaktních objektů např. černých děr.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Velké halo mobilem

Měsíc s velkým halem

Další informace »