Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový snímek Velkého Magellanova oblaku z dalekohledu VISTA
Jiří Srba Vytisknout článek

Nový snímek Velkého Magellanova oblaku z dalekohledu VISTA

Blízká galaxie Velký Magellanův oblak na snímku dalekohledu VISTA
Autor: ESO/VMC Survey

Přehlídkový dalekohled ESO/VISTA pořídil pozoruhodný nový snímek velkého Magellanova oblaku, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. VISTA provádí přehlídková pozorování Velkého i Malého Magellanova oblaku a jejich nejbližšího okolí s velmi vysokým rozlišením. Program astronomům umožňuje sledovat velké množství hvězd a otevírá novou cestu ke studiu proměnných hvězd, hvězdného vývoje a dynamiky galaxií.

Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud, LMC) je jednou z nejbližších sousedních galaxií, nachází se jen asi 163 tisíc světelných od nás. Spolu se svým společníkem Malým Magellanovým oblakem (Small Magellanic Cloud) patří k nejbližším satelitním galaxiím naší Galaxie (Mléčné dráhy). Velký Magellanův oblak je domovem řady seskupení hvězd a představuje ideální astronomickou laboratoř umožňující studium fyzikálních procesů formujících galaxie.

Dalekohled VISTA se pozorováním této dvojice galaxií zabýval po celé uplynulé desetiletí. Uvedený snímek je výsledkem jednoho z řady přehlídkových programů, které astronomové pomocí tohoto teleskopu provádějí. Hlavním cílem přehlídky VMC (VISTA Magellanic Clouds) je mapování historie hvězdotvorby ve Velkém i Malém Magellanově oblaku a výzkum jejich trojrozměrné struktury.

Vybrané detailní pohledy do Velkého Magellanova oblaku z přehlídky dalekohledu VISTA Autor: ESO/VMC Survey
Vybrané detailní pohledy do Velkého Magellanova oblaku z přehlídky dalekohledu VISTA
Autor: ESO/VMC Survey
Pro získání tohoto záběru byly vlastnosti dalekohledu VISTA klíčové. Tento teleskop pozoruje oblohu v oboru blízkého infračerveného záření. To mu umožňuje částečně prohlédnout skrz oblaky prachu, které některé části Velkého Magellanova oblaku zahalují. Oblaky prachu odstiňují většinu viditelného světla, ale pro delší vlny infračerveného záření, k jejichž sledování byl dalekohled VISTA sestrojen, jsou téměř průhledné. Díky tomu mohou astronomové bez problémů pozorovat mnohem větší počet hvězd obývajících centrální části této galaxie. Na záběrech Velkého Magellanova oblaku vědci identifikovali asi deset milionů jednotlivých stálic a pomocí nejnovějších modelů vývoje hvězd [1] určili jejich stáří. Zjistili, že mladší hvězdy vytvářejí v galaxii několik spirálních ramen.         

Objekt dnes známý jako Velký Magellanův oblak fascinoval obyvatele jižní polokoule po tisíciletí, Evropanům však byl zcela neznámý až do období zámořských objevů. Jméno, které dnes používáme, objekt získal na počest objevitele Ferdinanda Magellana, který před 500 lety zahájil svou plavbu kolem světa. Záznamy, které z expedice přivezl zpět do Evropy, poprvé představily Evropanům řadu míst i nebeských objektů. Objevitelský duch v tomto smyslu dodnes přežívá v práci astronomů z celého světa, včetně týmu přehlídky VMC, jehož úsilí se vtělilo do tohoto působivého záběru Velkého Magellanova oblaku.

Poznámky

[1] Modely hvězdného vývoje astronomům umožňují předpovědět průběh života stálic a poskytují tak informace o jejich vlastnostech – stáří, hmotnosti nebo teplotě.

Další informace

Výzkum hvězd sledovaných v rámci této přehlídky byl publikován v článku “The VMC Survey - XXXIV. Morphology of Stellar Populations in the Magellanic Clouds”, který byl zveřejněn ve vědeckém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Kontakty

Soňa Ehlerová, národní kontakt, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika, email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba, překlad, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika, email: jsrba@astrovm.cz

Maria-Rosa Cioni, Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam (AIP), Potsdam, Germany, email: mcioni@aip.de

Mariya Lyubenova, ESO Head of Media Relations, Garching bei München, Germany, email: pio@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESO.org, Photo Release eso1914
[2] Vědecký článek
[3] Snímky dalekohledu VISTA



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Velký Magellanův oblak, LMC Survey, Lmc, VISTA, ESO


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

5min RAWky snímané cca od 19:30 do 22:15 135 min Light iso 3200 20 min dark iso 3200 v rámci úprav spíše jen zvýraznění detailu galaxie M31 andromedy

Další informace »