Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Piráti jižní oblohy
Jiří Srba Vytisknout článek

Piráti jižní oblohy

Oblasti s aktivními procesy formování hvězd NGC 2467
Autor: ESO

Pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje FORS2 astronomové pozorovali oblast s aktivními procesy formování hvězd známou pod katalogovým označením NGC 2467 nebo také jako mlhovina s pirátským jménem Lebka a zkřížené hnáty (Skull and Crossbones Nebula). Snímek vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems, který využívá nepočetných okamžiků, kdy podmínky na observatoři Paranal nejsou dostatečně vhodné pro vědecká pozorování, ale stále umožňují pořídit působivé snímky objektů jižní oblohy. Díky programu ESO Cosmic Gems dalekohledy ESO nikdy nezahálejí.

Pestrobarevný záběr oblasti s aktivními procesy formování hvězd známé pod katalogovým označením NGC 2467 nebo také jako mlhovina s pirátským jménem Lebka a zkřížené hnáty (Skull and Crossbones Nebula) je stejně nádherný, jako zlověstný. Snímek regionu plného prachu, plynu a jasných mladých hvězd gravitačně vázaných do útvaru připomínajícího šklebící se lebku astronomové pořídili pomocí dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) a přístroje FORS (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph). Přestože dalekohledy ESO jsou primárně navrženy pro sběr vědeckých dat, dokáží také pořizovat překrásné záběry, které jsou působivé samy o sobě. 

Je docela snadné si představit, proč vznikla podivná přezdívka této mlhoviny. Celé toto mladé nápadné uskupení kosmických objektů připomíná šklebící se obličej, ze kterého jsou na uvedeném snímku dobře patrná pouze ústa. Mlhovina NGC 2467 se na obloze nachází v souhvězdí Lodní záď (Puppis).  

Toto mlhovinou zahalené uskupení hvězdokup je místem zrodu mnoha hvězd, protože přebytek vodíku v oblasti poskytuje dostatek materiálu pro jejich vznik. Ve skutečnosti se ale nejedná o jednu mlhovinu -  hvězdokupy, které útvar tvoří, se pohybují různými rychlostmi. Pouze šťastnou náhodou při pohledu ze Země vytváří uskupení plynu a hvězd na obloze útvar připomínající humanoidní obličej. Tento působivý snímek sice astronomům nepřinese žádné zásadně nové informace, ale umožňuje nahlédnout do tajů překrásné jižní oblohy plné lidskému zraku skrytých skvostů.  

Souhvězdí Lodní záď (Puppis) je jedním z trojice současných souhvězdí jižní oblohy, která v minulosti tvořila jedno jediné – souhvězdí Loď Argo (Argo Navis) nesoucí jméno lodi ze známé legendy o Jásonovi a argonautech (Jason and the Argonauts). Obří souhvězdí Loď Argo bylo později rozděleno na tři menší – Kýl (Carina), Plachty (Vela) a Lodní záď (Puppis), ve kterém leží i mlhovina NGC 2467. Ač hrdina, je Jáson asi nejznámější jako ten, kdo ukradl zlaté rouno. Takže pirátská mlhovina NGC 2467 na zádi obří kosmické lodi našla opravdu příhodné místo.    

Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá pozorovacího času, kdy podmínky na observatoři nejsou vhodné pro vědecká astronomická pozorování, k vytvoření zajímavých vizuálně atraktivních snímků. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO (ESO’s science archive).

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1834



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: NGC 2467, Mlhovina , ESO/VLT, Tisková zpráva ESO


17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion

Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion EXIF: ???? Camera - Nikon D600a ???? Optics - Samyang 135mm F2.0 ED UMC on Skywatcher Star Adventurer I - not guided Manfrotto MT055XPRO3 ⏱️ time sky - Tracked 8x single shots each frame ISO 1000, f2, 30 sec ⏱️ time foreground - Panorama from 4x single shots each frame ISO 100, f2, 15 sec

Další informace »