Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pozitiva černých děr

Pozitiva černých děr

V okolí některých černých děr nacházíme extrémní "větry". Z okolí černé díry odnášejí ohromná množství hmoty - v průběhu života odnesou hmotu odpovídající až miliardě hmotností Slunce!. Takové černé díry nalezneme v jádrech některých kvasarů. Opravdu tyto objekty pouze "požírají" okolní hmotu?

Výzkumníci předpokládají, že tyto větry pomáhají regulovat růst černých děr. Navíc pravděpodobně podporují vznik nových hvězd v centrech galaxií. Supermasivní černé díry, které nacházíme například v centrech aktivních galaxií, jsou notoricky známé jako "požírači" okolní hmoty. Jejich působení má však i své kladné stránky.

Materiál nahromaděný v akrečním disku nemusí být vždy pohlcen černou dírou. Magnetické pole v okolí černé díry vytváří silný vítr, který může z krečního disku odvát část materiálu do okolního prostoru. Tímto způsobem pomáhají černé díry rozšiřovat prvky nutné pro vznik života (v podobě jak jej známe) - vodík, uhlík, kyslík, železo.

Pomocí observaoře Chandra a XMM-Newton byly pozorovány kvasary APM 08279+5255 (Chandra) a PG1115+080 (Newton). Oba objekty pozorujeme zobrazené pomocí gravitační čočky - světlo vzdáleného zdroje je zesíleno velmi hmotným objektem mezi zdrojem a pozorovatelem. Tento přírodní dalekohled umožnil zkoumat jemné detaily v okolí černé díry a určit důležité vlastnosti - rychlost okolního materiálu a jeho vzdálenost od černé díry.

Pozorování potvrdila obsah uhlíku, kyslíku a železa v materiálu unášeném od černé díry do okolního mezihvězdného prostoru. Výtrysk se pohybuje ohromující rychlostí - 40% rychlosti světla.

Opět se tak potvrzuje, že nic není černobílé. Černé díry sice pohltí velké množství hmoty, ale díky mohutným výtryskům podporují vznik nových hvězd a planet. Tyto výtrysky slouží jako "startér" pro vznik nových hvězd a rošiřují životně důležité prvky - uhlík, kyslík a železo.

Zdroj: BBC




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc na komíně

Večerní Měsíc 4.11.2025 na komíně

Další informace »