Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Staré galaxie mají mladistvý vzhled

Staré galaxie mají mladistvý vzhled

Astronomové objevili více černých děr v hvězdokupách, než očekávali. Tento objev má veliké důsledky v teoriích, jak tyto objekty rostou pohlcováním mezihvězdného plynu. Výsledky naznačují, že černé díry ve starých galaxiích jsou stejně energické jako ty v mladších galaxiích. To je překvapení, neboť se předpokládalo, že černé díry ve starých galaxiích budou slabé, neboť spotřebovaly okolní plyn. Objev byl učiněn pomocí rentgenové družice Chandra a Walter Baade teleskopem na Las Campanas v Chile.

Skrytá aktivita

Toto mění náš pohled na kupy galaxií jako na skladiště starých černých děr. Otázkou zůstává, jak tyto objekty produkují tolik rentgenového záření, jako jejich mnohem mladší sourozenci.

S pomocí Chandry můžeme sledovat velmi staré galaxie s černou dírou v centru, která stále aktivně přitahuje množství okolního mezihvězdného plynu. Tato aktivita může znamenat, že tyto galaxie nejsou tak staré a naše teorie musí být upraveny.

Supermasivní černé díry - hmotna milionů až miliard Sluncí stlačených do oblasti velikosti naší sluneční soustavy - jsou předpokládaným zdrojem záření v jádrech jasných aktivních galaxií.

Mnoho astronomů předpokládá, že všechny galaxie obsahují v jádru centrální, supermasivní černou díru, ale pouze malé množství vykazuje aktivitu. K spuštění aktivity je třeba zdroj prachu a plynu.

Závěrem

Staré galaxie obsahují velmi malé množství mezihvězdného plynu potřebného k aktivaci černé díry. Proč tedy pozorujeme aktivní staré galaxie? Předchozí výzkumy ukazovaly, že pouze jedno procento galaxií obsahuje v jádru aktivní črnou díru. Poslední pozorování z Chandry zvýšily toto množství na 5%.

Oživení starých galaxií může mít další důsledky. Záření, o kterém se předpokládalo, že pochází z mladých hvězd může pocházet z černých děr - je tedy možné, že došlo k přecenění množství hvězdných formací v kupách galaxií.

Zdroj: BBC




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »