Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Staré galaxie mají mladistvý vzhled

Staré galaxie mají mladistvý vzhled

Astronomové objevili více černých děr v hvězdokupách, než očekávali. Tento objev má veliké důsledky v teoriích, jak tyto objekty rostou pohlcováním mezihvězdného plynu. Výsledky naznačují, že černé díry ve starých galaxiích jsou stejně energické jako ty v mladších galaxiích. To je překvapení, neboť se předpokládalo, že černé díry ve starých galaxiích budou slabé, neboť spotřebovaly okolní plyn. Objev byl učiněn pomocí rentgenové družice Chandra a Walter Baade teleskopem na Las Campanas v Chile.

Skrytá aktivita

Toto mění náš pohled na kupy galaxií jako na skladiště starých černých děr. Otázkou zůstává, jak tyto objekty produkují tolik rentgenového záření, jako jejich mnohem mladší sourozenci.

S pomocí Chandry můžeme sledovat velmi staré galaxie s černou dírou v centru, která stále aktivně přitahuje množství okolního mezihvězdného plynu. Tato aktivita může znamenat, že tyto galaxie nejsou tak staré a naše teorie musí být upraveny.

Supermasivní černé díry - hmotna milionů až miliard Sluncí stlačených do oblasti velikosti naší sluneční soustavy - jsou předpokládaným zdrojem záření v jádrech jasných aktivních galaxií.

Mnoho astronomů předpokládá, že všechny galaxie obsahují v jádru centrální, supermasivní černou díru, ale pouze malé množství vykazuje aktivitu. K spuštění aktivity je třeba zdroj prachu a plynu.

Závěrem

Staré galaxie obsahují velmi malé množství mezihvězdného plynu potřebného k aktivaci černé díry. Proč tedy pozorujeme aktivní staré galaxie? Předchozí výzkumy ukazovaly, že pouze jedno procento galaxií obsahuje v jádru aktivní črnou díru. Poslední pozorování z Chandry zvýšily toto množství na 5%.

Oživení starých galaxií může mít další důsledky. Záření, o kterém se předpokládalo, že pochází z mladých hvězd může pocházet z černých děr - je tedy možné, že došlo k přecenění množství hvězdných formací v kupách galaxií.

Zdroj: BBC




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS Cosmos 1782

Zachycena trajektorie ISS a Cosmosu 1782 v rozmezí časů od 00.37.36 do 00.44.25 Současně jsou zachyceny dráhy tří letadel.

Další informace »