Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Trpasličí galaxie továrnami na kyslík?

Trpasličí galaxie továrnami na kyslík?

Astronomové objevili, že blízká trpasličí galaxie NGC 1569 rozprašuje kyslík a další těžké prvky do okolního prostoru. Tato pozorováníobservatoře Chandra podporují teorii, že trpasličí galaxie jsoupůvodcem většiny těžkých prvků v mezigalaktickém prostoru.

Tým vedený Crystal Martin z University of California, pozorovaltrpasličí galaxii NGC 1569. Jak bylo publikováno v The Astrophysical Journal,skupina objevila velké množství kyslíku a ostatních těžkých prvků unikajícíchz galaxie v ohromných bublinách o poloměrech řádově ve světelných rocích.

Skupina objevila veliké horké bubliny rozprostírající se nad a pod rovníkemgalaxie. Měření koncentrace kyslíku, neonu, hořčíku a křemíku ukázaly,součásti tisíců supernov se vypařují z galaxie, přitom odnášejí většinu okolního plynu.Astronomové odhadli, že bubliny obsahují množství kyslíku, které by bylo možnénalézt v třech milionech Sluncí.

Navzdory velmi malému podílu na celkové hmotě vesmíru, jsou takzvanétěžké prvky - cokoliv jiného než vodík či helium - základnímstavebním prvkem planet a ovlivňují mnoho důležitýchjevů - například rychlost formování galaxií.

Trpasličí galaxie jsou mnohokrát menší, než ostatní galaxie jako třeba naše.Díky malé hmotnosti mají relativně malou gravitaci a hmota může unikat mnohemjednodušeji než z normálních galaxií.

Vědci uvažují, že těžké prvky uniklé z trpasličích galaxií v raném vesmíruhrály rozhodující roli při obohacování mezigalaktického plynu, ze kterého se formovaly ostatní galaxie. Obohacený plyn chladne mnohem rychleji,takže rychlost formování nových galaxií mohla být tímto procesem hodně ovlivněna.

Pomocí observatoře Chandra bylo možné ověřit tyto představy a určitrozložení kyslíku a ostatních prvků v galaxii a určit, kolik této hmoty unikáz galaxie.

NGC 1569 je velmi dobrým modelem, neboť je pouze sedm milonů světelných let do Země a v posledních 10, 20 milionech let prodělala období bouřlivéhoformování hvězd a výbuchů supernov = pravděpodobně v důsledku srážky shmotným plynným mračnem. Výbuch supernovy vyvrhne kyslík a další těžké prvkyvelkou rychlostí do galaktického plynu, který ohřívá na milony stupňů. Horký plyndále expanduje a opouští velmi rychle galaxii.

Zdroj




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



8. vesmírný týden 2026

8. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »