Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Trpasličí galaxie továrnami na kyslík?

Trpasličí galaxie továrnami na kyslík?

Astronomové objevili, že blízká trpasličí galaxie NGC 1569 rozprašuje kyslík a další těžké prvky do okolního prostoru. Tato pozorováníobservatoře Chandra podporují teorii, že trpasličí galaxie jsoupůvodcem většiny těžkých prvků v mezigalaktickém prostoru.

Tým vedený Crystal Martin z University of California, pozorovaltrpasličí galaxii NGC 1569. Jak bylo publikováno v The Astrophysical Journal,skupina objevila velké množství kyslíku a ostatních těžkých prvků unikajícíchz galaxie v ohromných bublinách o poloměrech řádově ve světelných rocích.

Skupina objevila veliké horké bubliny rozprostírající se nad a pod rovníkemgalaxie. Měření koncentrace kyslíku, neonu, hořčíku a křemíku ukázaly,součásti tisíců supernov se vypařují z galaxie, přitom odnášejí většinu okolního plynu.Astronomové odhadli, že bubliny obsahují množství kyslíku, které by bylo možnénalézt v třech milionech Sluncí.

Navzdory velmi malému podílu na celkové hmotě vesmíru, jsou takzvanétěžké prvky - cokoliv jiného než vodík či helium - základnímstavebním prvkem planet a ovlivňují mnoho důležitýchjevů - například rychlost formování galaxií.

Trpasličí galaxie jsou mnohokrát menší, než ostatní galaxie jako třeba naše.Díky malé hmotnosti mají relativně malou gravitaci a hmota může unikat mnohemjednodušeji než z normálních galaxií.

Vědci uvažují, že těžké prvky uniklé z trpasličích galaxií v raném vesmíruhrály rozhodující roli při obohacování mezigalaktického plynu, ze kterého se formovaly ostatní galaxie. Obohacený plyn chladne mnohem rychleji,takže rychlost formování nových galaxií mohla být tímto procesem hodně ovlivněna.

Pomocí observatoře Chandra bylo možné ověřit tyto představy a určitrozložení kyslíku a ostatních prvků v galaxii a určit, kolik této hmoty unikáz galaxie.

NGC 1569 je velmi dobrým modelem, neboť je pouze sedm milonů světelných let do Země a v posledních 10, 20 milionech let prodělala období bouřlivéhoformování hvězd a výbuchů supernov = pravděpodobně v důsledku srážky shmotným plynným mračnem. Výbuch supernovy vyvrhne kyslík a další těžké prvkyvelkou rychlostí do galaktického plynu, který ohřívá na milony stupňů. Horký plyndále expanduje a opouští velmi rychle galaxii.

Zdroj




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »