Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  "Vesmírný hamburger"

"Vesmírný hamburger"

img: Vesmírný hamburgerTento objekt byl nazván "vesmírný hamburger", ale ve skutečnosti se jednáo hvězdu zachycenou v průběhu velmi krátké fáze jejího vývoje. Jedná se o hvězdu slunečního typu blízko konce jejího vývoje. Hvězda již odhodila velké množství plynu a prachu a její jediný možný vývoj je stát se barevnou, rostoucí planetární mlhovinou.

Podivný tvar je výsledkem osvícení vyvrženého plynu a prachu."maso" v hamburgeru je stín silného prachového disku okolocentrální hvězdy.

Nad a pod

Centrální hvězda je velmi horká, s povrchovou teplotou přibližně 10 000 stupňů celsia.Samotnou hvězdu není vidět, je skryta za prachovým diskem.

Nicméně, světlo z hvězdy září ve směrech kolmých k disku a osvětluje prach nad a pod sebou.

Důvod, proč je hvězda obklopena silným, prachovým diskem je neznámý. Výzkumníci říkají, že centrální objekt je ve skutečnosti dvojhvězda. Pokud to je pravda, pak hvězdakterá vyvrhla hmotu tvořící mlhovinu, se velmi rychle otáčí a vyvrhuje materiálkolmo na osu své rotace.

Raná fáze

Hvězdy slunečního typu končí svůj vývoj jako planetární mlhoviny. Nejprvese stanou červenými obry a poté odvrhnou své svrchní vrstvy do vesmírua odhalí své horké jádro.

Intenzivní ultrafialové světlo z tohoto jádra osvětluje obklopující prachoplynnou obálku.

Zářící prachoplynná obálka se nazývá planetární mlhovina, neboť prvním pozorovatelům tato struktura připomínala malý planetární disk.

Tento objekt je zachycen v protoplanetární fázi - část vývoje planetárnímlhoviny těsně před vytvořením skutečné planetární mlhoviny.

Mlhavá noc

Těsně poté, co červený obr odhodí svoji obálku, zbývající hvězda v centruje stále relativně chladná. Z tohoto důvodu září především ve viditelnéčásti spektra a velmi málo v ultrafialovém. Proto obklopující disk nezáří.

Vyvržený materiál obsahuje ohromné množství mikroskopického prachu,který odráží světlo. Tím se stává vyvržený materiál viditelným.Stejný efekt vytváří v mlze hala okolo pouličních světel.

Protoplanetární období je velmi krátké. Astronomové předpokládají,že za méně než tisíc let se stane centrální hvězda dostatečně horkoua prachové částice se vypaří a tím bude viditelná mlhovina.Objekt se stane zářící planetární mlhovinou.

Zdroj: BBC




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »