Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmírný "rozprašovač"

Vesmírný "rozprašovač"

Heinze 3-1475
Heinze 3-1475
Na noční obloze můžeme sledovat mnoho zajímavých objektů, jejichž chování pro nás stále zůstává záhadou. Jedním z příkladů jsou výtrysky vycházející z planetárních mlhovin. Esovité výtrysky objektu Heinze 3-1475 patří mezi ty nejzajímavější.

Vznik výtrysků je nejasný, ale zdá se, že vycházejí z malé oblasti kterou nelze pomocí HST zobrazit. Ke vzniku takových výtrysků je třeba nějaká "trubice". Prozatím nám tyto "trubice" zůstávají skryty prachem zakrývajícím centrum planetární mlhoviny.

Heinze 3-1475 nalezneme v souhvězdí střelce ve vzdálenosti 18 000 světelných let. Centrální hvězda je v porovnání se Sluncem pětkrát hmotnější a více než 12 000 krát svítivější. Výtrysky dosahují rychlosti 4 milionů kilometrů za hodinu a patří tak k nejrychlejším pozorovaným výtryskům.

Hmota je ve výtryscích rozložena nerovnoměrně. Původ přerušovaného (v intervalech cca 100 let) toku homotu ve výtryscích není jasný. Může být způsoben interakcí s průvodcem, nebo pravidelnými magnetickými změnami centrální hvězdy (obdoba 22 letého slunečního cyklu).

Výtrysky lze sledovat u mnoha objektů ve vesmíru, například u mladých hvězd, černých děr, neutronových hvězd a planetárních mlhovin. V posledních letech jsou výtrysky intenzivně zkoumány. Originální esovitý tvar a extrémní rychlost výtrysků u Heinze 3-1475 vybízí k dalšímu zkoumání.

Barevný snímek je složen z pěti různých expozic získaných kamerou WFPC 2: modrý (500 vteřin), červený, zelená barva představuje kyslík (800 vteřin), vodík (alfa) představuje žluto-oranžová (830 vteřin) a slabě ionizovanou síru vidíme jako oranžovo-červenou (1200 vteřin).

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »