Balon pro výzkum kosmického záření Vědci ze švédské univerzity v Delaware vypustili dva obří balóny na výzkum kosmického záření. Každý z balónů má průměr 140 metrů, to je například výška Velké pyramidy v Gize. Balóny jsou vyrobeny z polyetylénu asi jako sáčky do koše, ovšem o hmotnosti skoro 2 tuny.
Po vypuštění 17. a 23. května se balóny postupně nafukovaly až dosáhly výšky 45 kilometrů. Tam už je jejich další osud závislý na rychlosti a směru větru. Unášeny větrem o rychlosti asi 75 km za hodinu se dostanou nad severozápadní Kanadu. Tam jejich pouť skončí a z balónů budou vypuštěny detektory kosmického záření na padáku. Ze Země je pak vyzdvihne vrtulník.
Start balonuPozorování kosmického záření z balónu není ničím novým. Naopak, je to spíše návrat ke staré metodě, která je levnější než kosmický výzkum. Za kosmické záření se považuje směs nabitých a rychlých částic protonů, elektronů a těžších jader atomů, které přilétají na Zemi z vesmíru. Kosmické záření přichází z mnoha zdrojů a je produkováno především supernovami.
Pokud je kosmického záření příliš mnoho, může ohrozit astronauty na oběžné dráze a také piloty letadel. Podle odhadů dopadá na každý metr čtvereční zemské atmosféry asi 1000 částic kosmického záření za sekundu. Obyvatele planety před zářením chrání atmosféra Země a to je důvod, proč je jeho výzkum nutný buď z vesmíru nebo právě z výškových balónů. A právě v této době je kosmické záření velmi intenzivní, protože příliš klidné Slunce nás před ním nedokáže tolik chránit, jako v maximu aktivity kdy sluneční magnetosféra a vítr nabírají na síle.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové