Balon pro výzkum kosmického záření Vědci ze švédské univerzity v Delaware vypustili dva obří balóny na výzkum kosmického záření. Každý z balónů má průměr 140 metrů, to je například výška Velké pyramidy v Gize. Balóny jsou vyrobeny z polyetylénu asi jako sáčky do koše, ovšem o hmotnosti skoro 2 tuny.
Po vypuštění 17. a 23. května se balóny postupně nafukovaly až dosáhly výšky 45 kilometrů. Tam už je jejich další osud závislý na rychlosti a směru větru. Unášeny větrem o rychlosti asi 75 km za hodinu se dostanou nad severozápadní Kanadu. Tam jejich pouť skončí a z balónů budou vypuštěny detektory kosmického záření na padáku. Ze Země je pak vyzdvihne vrtulník.
Start balonuPozorování kosmického záření z balónu není ničím novým. Naopak, je to spíše návrat ke staré metodě, která je levnější než kosmický výzkum. Za kosmické záření se považuje směs nabitých a rychlých částic protonů, elektronů a těžších jader atomů, které přilétají na Zemi z vesmíru. Kosmické záření přichází z mnoha zdrojů a je produkováno především supernovami.
Pokud je kosmického záření příliš mnoho, může ohrozit astronauty na oběžné dráze a také piloty letadel. Podle odhadů dopadá na každý metr čtvereční zemské atmosféry asi 1000 částic kosmického záření za sekundu. Obyvatele planety před zářením chrání atmosféra Země a to je důvod, proč je jeho výzkum nutný buď z vesmíru nebo právě z výškových balónů. A právě v této době je kosmické záření velmi intenzivní, protože příliš klidné Slunce nás před ním nedokáže tolik chránit, jako v maximu aktivity kdy sluneční magnetosféra a vítr nabírají na síle.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 6. do 21. 6. 2026. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a setká se s Merkurem a Venuší. Pomalu klesá k obzoru Jupiter. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Možná se objeví noční svítící oblaka. Český astronaut Aleš Svoboda obsadí roli pilota lodi Crew Dragon, která by měla letět k ISS v roce 2027. NASA oznámila složení posádky mise Artemis III, je tam i Evropan Luca Parmitano. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena sonda Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch