Balon pro výzkum kosmického záření Vědci ze švédské univerzity v Delaware vypustili dva obří balóny na výzkum kosmického záření. Každý z balónů má průměr 140 metrů, to je například výška Velké pyramidy v Gize. Balóny jsou vyrobeny z polyetylénu asi jako sáčky do koše, ovšem o hmotnosti skoro 2 tuny.
Po vypuštění 17. a 23. května se balóny postupně nafukovaly až dosáhly výšky 45 kilometrů. Tam už je jejich další osud závislý na rychlosti a směru větru. Unášeny větrem o rychlosti asi 75 km za hodinu se dostanou nad severozápadní Kanadu. Tam jejich pouť skončí a z balónů budou vypuštěny detektory kosmického záření na padáku. Ze Země je pak vyzdvihne vrtulník.
Start balonuPozorování kosmického záření z balónu není ničím novým. Naopak, je to spíše návrat ke staré metodě, která je levnější než kosmický výzkum. Za kosmické záření se považuje směs nabitých a rychlých částic protonů, elektronů a těžších jader atomů, které přilétají na Zemi z vesmíru. Kosmické záření přichází z mnoha zdrojů a je produkováno především supernovami.
Pokud je kosmického záření příliš mnoho, může ohrozit astronauty na oběžné dráze a také piloty letadel. Podle odhadů dopadá na každý metr čtvereční zemské atmosféry asi 1000 částic kosmického záření za sekundu. Obyvatele planety před zářením chrání atmosféra Země a to je důvod, proč je jeho výzkum nutný buď z vesmíru nebo právě z výškových balónů. A právě v této době je kosmické záření velmi intenzivní, protože příliš klidné Slunce nás před ním nedokáže tolik chránit, jako v maximu aktivity kdy sluneční magnetosféra a vítr nabírají na síle.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu