Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vyřešil Integral třicet let starý problém?

Vyřešil Integral třicet let starý problém?

20040312.jpg
Observatoř Integral pravděpodobně vyřešila problém difuzního gamma záření vycházejícího z centra Galaxie. Vysoká citlivost a přesnost navádění umožnily rozlišit jednotlivé zdroje záření. Ostatní teleskopy pozorují pozue "mlhu" gamma paprsků.

V průběhu jara a podzimu 2003 sledoval Integral centrální oblasti Galaxie a sledoval neustávající mlhavé záření rozptýleného nízkoenergetického gamma záření. Toto gamma záření bylo objeveno v polovině sedmdesátých let při pokusech na stratosférických balónech. Označujeme jej jako "měkké" gama záření - mluvíme o energiích blízkých gamma záření používaného v lékařství.

Nejdříve se předpokládalo, že záření vzniká při střetech atomů plynu, který prostupuje celou Galaxii. Tato teorie vysvětlovala difuzní charakter emise, neboť zmiňovaný plyn je všudypřítomný, ale neodpovídala energie pozorovaného záření. Záření vznikající uvedeným způsobem by bylo mnohem slabší než pozorované. Záhada zůstala nevyřešena několik desetiletí.

Observatoř Integral nyní odhalila, že místo v mezihvězdného materiálu jsou zdrojem záření jednotlivé zdroje. Pro méně citlivé přístroje se jednotlivé zdroje slily dohromady. Téměř polovina nově objevených zdrojů nezapadá do žádné známé skupiny známých zdrojů gamma záření. Nejspíše představují samostatnou skupinu zdrojů gamma záření.

Prvním náznak přišel minulý říjen, když Integral objevil fascinující zdroj známý jako IGRJ16318-4848. Z dat získaných observatořemi Integral a XMM-Newton vycházelo, že se nejspíše jedná o binární systém obsahující černou díru (nebo neutronovou hvězdu) nacházející se v bublině prachu a plynu. Materiál z doprovázející hvězdy je urychlen a při dopadu na kompaktního průvodce vyzařuje na všech vlnových délkách, převážně v gamma oboru.

Stále je možné, že se jedná o jiný proces (např. bez černé díry) - může se jednat o pozůstatky explodujících hvězd, kterým dodává energii pulsar.

Pozorvání přístrojem SPI na Integralu může dodat další informace o těchto zajímavých objektech.

Je důležité zmínit, že zatím bylo pozorováno pouze centrum Galaxie, které má velmi atypické podmínky. V disku Galaxie může měkké gamma záření vznikat zcela jiným způsobem. K povtvrzení (či vyvrácení) teorie o bodových zdrojích bude nutné další dlouhodobé pozorování. Nakonec získáme vyčerpávající katalog nejenergetičtějších objektů v Galaxii.

ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »