Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vyřešil Integral třicet let starý problém?

Vyřešil Integral třicet let starý problém?

20040312.jpg
Observatoř Integral pravděpodobně vyřešila problém difuzního gamma záření vycházejícího z centra Galaxie. Vysoká citlivost a přesnost navádění umožnily rozlišit jednotlivé zdroje záření. Ostatní teleskopy pozorují pozue "mlhu" gamma paprsků.

V průběhu jara a podzimu 2003 sledoval Integral centrální oblasti Galaxie a sledoval neustávající mlhavé záření rozptýleného nízkoenergetického gamma záření. Toto gamma záření bylo objeveno v polovině sedmdesátých let při pokusech na stratosférických balónech. Označujeme jej jako "měkké" gama záření - mluvíme o energiích blízkých gamma záření používaného v lékařství.

Nejdříve se předpokládalo, že záření vzniká při střetech atomů plynu, který prostupuje celou Galaxii. Tato teorie vysvětlovala difuzní charakter emise, neboť zmiňovaný plyn je všudypřítomný, ale neodpovídala energie pozorovaného záření. Záření vznikající uvedeným způsobem by bylo mnohem slabší než pozorované. Záhada zůstala nevyřešena několik desetiletí.

Observatoř Integral nyní odhalila, že místo v mezihvězdného materiálu jsou zdrojem záření jednotlivé zdroje. Pro méně citlivé přístroje se jednotlivé zdroje slily dohromady. Téměř polovina nově objevených zdrojů nezapadá do žádné známé skupiny známých zdrojů gamma záření. Nejspíše představují samostatnou skupinu zdrojů gamma záření.

Prvním náznak přišel minulý říjen, když Integral objevil fascinující zdroj známý jako IGRJ16318-4848. Z dat získaných observatořemi Integral a XMM-Newton vycházelo, že se nejspíše jedná o binární systém obsahující černou díru (nebo neutronovou hvězdu) nacházející se v bublině prachu a plynu. Materiál z doprovázející hvězdy je urychlen a při dopadu na kompaktního průvodce vyzařuje na všech vlnových délkách, převážně v gamma oboru.

Stále je možné, že se jedná o jiný proces (např. bez černé díry) - může se jednat o pozůstatky explodujících hvězd, kterým dodává energii pulsar.

Pozorvání přístrojem SPI na Integralu může dodat další informace o těchto zajímavých objektech.

Je důležité zmínit, že zatím bylo pozorováno pouze centrum Galaxie, které má velmi atypické podmínky. V disku Galaxie může měkké gamma záření vznikat zcela jiným způsobem. K povtvrzení (či vyvrácení) teorie o bodových zdrojích bude nutné další dlouhodobé pozorování. Nakonec získáme vyčerpávající katalog nejenergetičtějších objektů v Galaxii.

ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »