Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vyřešil Integral třicet let starý problém?

Vyřešil Integral třicet let starý problém?

20040312.jpg
Observatoř Integral pravděpodobně vyřešila problém difuzního gamma záření vycházejícího z centra Galaxie. Vysoká citlivost a přesnost navádění umožnily rozlišit jednotlivé zdroje záření. Ostatní teleskopy pozorují pozue "mlhu" gamma paprsků.

V průběhu jara a podzimu 2003 sledoval Integral centrální oblasti Galaxie a sledoval neustávající mlhavé záření rozptýleného nízkoenergetického gamma záření. Toto gamma záření bylo objeveno v polovině sedmdesátých let při pokusech na stratosférických balónech. Označujeme jej jako "měkké" gama záření - mluvíme o energiích blízkých gamma záření používaného v lékařství.

Nejdříve se předpokládalo, že záření vzniká při střetech atomů plynu, který prostupuje celou Galaxii. Tato teorie vysvětlovala difuzní charakter emise, neboť zmiňovaný plyn je všudypřítomný, ale neodpovídala energie pozorovaného záření. Záření vznikající uvedeným způsobem by bylo mnohem slabší než pozorované. Záhada zůstala nevyřešena několik desetiletí.

Observatoř Integral nyní odhalila, že místo v mezihvězdného materiálu jsou zdrojem záření jednotlivé zdroje. Pro méně citlivé přístroje se jednotlivé zdroje slily dohromady. Téměř polovina nově objevených zdrojů nezapadá do žádné známé skupiny známých zdrojů gamma záření. Nejspíše představují samostatnou skupinu zdrojů gamma záření.

Prvním náznak přišel minulý říjen, když Integral objevil fascinující zdroj známý jako IGRJ16318-4848. Z dat získaných observatořemi Integral a XMM-Newton vycházelo, že se nejspíše jedná o binární systém obsahující černou díru (nebo neutronovou hvězdu) nacházející se v bublině prachu a plynu. Materiál z doprovázející hvězdy je urychlen a při dopadu na kompaktního průvodce vyzařuje na všech vlnových délkách, převážně v gamma oboru.

Stále je možné, že se jedná o jiný proces (např. bez černé díry) - může se jednat o pozůstatky explodujících hvězd, kterým dodává energii pulsar.

Pozorvání přístrojem SPI na Integralu může dodat další informace o těchto zajímavých objektech.

Je důležité zmínit, že zatím bylo pozorováno pouze centrum Galaxie, které má velmi atypické podmínky. V disku Galaxie může měkké gamma záření vznikat zcela jiným způsobem. K povtvrzení (či vyvrácení) teorie o bodových zdrojích bude nutné další dlouhodobé pozorování. Nakonec získáme vyčerpávající katalog nejenergetičtějších objektů v Galaxii.

ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »