Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vyřešil Integral třicet let starý problém?

Vyřešil Integral třicet let starý problém?

20040312.jpg
Observatoř Integral pravděpodobně vyřešila problém difuzního gamma záření vycházejícího z centra Galaxie. Vysoká citlivost a přesnost navádění umožnily rozlišit jednotlivé zdroje záření. Ostatní teleskopy pozorují pozue "mlhu" gamma paprsků.

V průběhu jara a podzimu 2003 sledoval Integral centrální oblasti Galaxie a sledoval neustávající mlhavé záření rozptýleného nízkoenergetického gamma záření. Toto gamma záření bylo objeveno v polovině sedmdesátých let při pokusech na stratosférických balónech. Označujeme jej jako "měkké" gama záření - mluvíme o energiích blízkých gamma záření používaného v lékařství.

Nejdříve se předpokládalo, že záření vzniká při střetech atomů plynu, který prostupuje celou Galaxii. Tato teorie vysvětlovala difuzní charakter emise, neboť zmiňovaný plyn je všudypřítomný, ale neodpovídala energie pozorovaného záření. Záření vznikající uvedeným způsobem by bylo mnohem slabší než pozorované. Záhada zůstala nevyřešena několik desetiletí.

Observatoř Integral nyní odhalila, že místo v mezihvězdného materiálu jsou zdrojem záření jednotlivé zdroje. Pro méně citlivé přístroje se jednotlivé zdroje slily dohromady. Téměř polovina nově objevených zdrojů nezapadá do žádné známé skupiny známých zdrojů gamma záření. Nejspíše představují samostatnou skupinu zdrojů gamma záření.

Prvním náznak přišel minulý říjen, když Integral objevil fascinující zdroj známý jako IGRJ16318-4848. Z dat získaných observatořemi Integral a XMM-Newton vycházelo, že se nejspíše jedná o binární systém obsahující černou díru (nebo neutronovou hvězdu) nacházející se v bublině prachu a plynu. Materiál z doprovázející hvězdy je urychlen a při dopadu na kompaktního průvodce vyzařuje na všech vlnových délkách, převážně v gamma oboru.

Stále je možné, že se jedná o jiný proces (např. bez černé díry) - může se jednat o pozůstatky explodujících hvězd, kterým dodává energii pulsar.

Pozorvání přístrojem SPI na Integralu může dodat další informace o těchto zajímavých objektech.

Je důležité zmínit, že zatím bylo pozorováno pouze centrum Galaxie, které má velmi atypické podmínky. V disku Galaxie může měkké gamma záření vznikat zcela jiným způsobem. K povtvrzení (či vyvrácení) teorie o bodových zdrojích bude nutné další dlouhodobé pozorování. Nakonec získáme vyčerpávající katalog nejenergetičtějších objektů v Galaxii.

ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »