Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Výzkumy v ASU AV ČR (284): Ve hvězdokupě IRS13 není zapotřebí černé díry střední hmotnosti

Výzkumy v ASU AV ČR (284): Ve hvězdokupě IRS13 není zapotřebí černé díry střední hmotnosti

Několik záběrů s jedné z provedených simulací. Na začátku máme hvězdokupu s černou dírou střední hmotnosti v jejím středu, která obíhá jádro Galaxie. Už za několik málo tisíc let se hvězdokupa viditelně rozpadá a místo kompaktního útvaru vytváří proud hvězd podél oběžné dráhy. Je zřejmé, že v takových podmínkách simulovaná hvězdokupa nemůže přežít příliš dlouho.
Autor: Václav Pavlík

Výskyt černých děr středních hmotností je pro současnou astrofyziku stále výzvou. Slibný kandidát na tento neobvyklý objekt se měl podle některých studií nacházet v centru hvězdokupy IRS13, která se nachází v širším jádru naší Galaxie. V. Pavlík z ASU vedl studii, která existenci tohoto typu objektu ve zmíněné hvězdokupě zpochybňuje.

Astrofyzikové do současnosti spolehlivě identifikovali dva typy černých děr. Jednak černé díry hvězdných hmotností, které jsou pozůstatky po vývoji velmi těžkých hvězd. A pak černé veledíry v jádrech galaxií, jejichž hmotnosti přesahují přinejmenším milion hmotností Slunce. Gravitačně zkolabované objekty s hmotnostmi mezi těmito dvěma extrémy však nejsou v současnosti známy. Předpokládá se, že černé díry středních hmotností (IMBH – Intermediate-Mass Black Holes) by mohly vznikat buď akrecí materiálu v hustých hvězdokupách nebo postupným splynutím menších černých děr. Vezmeme-li však události, které jsou spojeny s detekcí gravitačních vln, obvykle se při nich spojují černé díry s hmotnostmi jen několika desítek hmotností Slunce. Objekty přes sto hmotností Slunce jsme při nich viděli vzniknout jen párkrát. IMBH, zejména ty velmi hmotné, tak stále zůstávají teoretickými objekty. Přesto máme o černých dírách středních hmotností  přinejmenším nepřímé důkazy – hypotetická přítomnost IMBH by mohla vysvětlit dynamiku některých hvězdných systémů, například některých hustých hvězdokup. 

Jednou z takových podezřelých hvězdokup je skupina hvězd označovaná jako IRS13, což je hvězdný shluk nacházející se ve vzdálenosti pouhých 0,4 parseku od Sagittarius A*, tedy od černé veledíry v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy. IRS13 je oblast, která přitahuje pozornost vědců již řadu let, protože hvězdy zde mají neobvykle vysokou disperzi rychlostí. Ta by mohla naznačovat přítomnost velkého gravitačního zdroje uvnitř kupy, což vedlo některé odborníky k závěru, že by zde mohla existovat IMBH o hmotnosti několika desítek tisíc hmotností Slunce. V. Pavlík z Oddělení galaxií ASU AV ČR se s kolegy rozhodl tuto hypotézu prověřit pomocí numerických simulací.

Autoři vytvořili celou řadu modelů pomocí tzv. N-částicových simulací. Tyto simulace umožňují sledovat pohyb jednotlivých hvězd v daném gravitačním poli a jejich vzájemné interakce. Nejprve modelovali IRS13 jako hvězdokupu obsahující několik desítek hvězd a zkoumali, zda by tato hvězdokupa mohla být gravitačně vázaná v silném gravitačním poli Sgr A*, pokud by obsahovala IMBH o různých hmotnostech. Zároveň zkoumali, jak by se IRS13 chovala izolovaně bez vlivu gravitačního pole supermasivní černé díry.

Tyto simulace ukázaly, že IRS13 nemůže být stabilní a gravitačně vázaná hvězdokupa ani v případě, že by obsahovala IMBH s hmotností několika tisíc až desítek tisíc hmotností Slunce. Gravitační síly centra Galaxie jsou natolik silné, že rychle roztrhají jakoukoli hvězdokupu na této vzdálenosti. IRS13 by se tak měla rozpadnout během několika desítek až stovek tisíc let, což je velmi krátká doba v měřítku galaktických procesů. Tento výsledek byl potvrzen i pro různé počáteční podmínky. Autoři dokonce ukazují, že přítomnost velmi hmotné IMBH paradoxně vede k větší nestabilitě hvězdokupy, a to díky vzniku silného vázaného páru některé z hvězd a IMBH, který absorbuje velké množství vazebné energie systému a umožní rychlejší rozpad kupy.

Z výsledků tedy vyplývá, že IRS13 pravděpodobně není gravitačně vázaná hvězdokupa, ale spíše náhodný současný shluk hvězd. Tento proces by navíc nemusel být ojedinělý – podobné jevy lze pozorovat i u dalších hvězdných asociací v centru Galaxie, jako je například kupa IRS1W, která se nachází na opačné straně od Sagittarius A* ve srovnatelné vzdálenosti.

Původ IRS13 je sice stále diskutovaný, ale jako jedno možné vysvětlení se uvádí, že se jedná o pozůstatek větší hvězdokupy, která se dostala do centra Galaxie, kde byla z většiny slapově roztrhána. V. Pavlík a kolektiv se proto zaměřili i na simulaci tohoto scénáře. Zjistili, že rychlostní disperze hvězd v IRS13, kterou pozorujeme dnes, může být plně vysvětlena působením gravitačních sil černé veledíry v jádru Galaxie.

Autoři proto upozorňují, že samotná disperze rychlostí hvězd v hvězdné asociaci, jako je IRS13, nemusí být spolehlivým indikátorem přítomnosti chybějící hmotnosti (tj. ani černé díry střední hmotnosti). Místo toho je nutné hledat jiné důkazy, například přímé gravitační efekty IMBH na okolní hvězdy nebo emise záření, které by mohly pocházet z akrečního disku kolem IMBH. Navíc autoři zdůrazňují, že dynamika hvězd v centru Galaxie je natolik složitá, že jakékoli závěry musejí být podloženy komplexními numerickými modely. Budoucí studie by měly zahrnout další faktory, jako je přítomnost plynu a prachu, který může ovlivnit pohyb hvězd.

REFERENCE

V. Pavlík, V. Karas a kol., Dynamics of star associations in an SMBH-IMBH system: The case of IRS13 in the Galactic centre, Astronomy & Astrophysics v tisku, preprint arXiv:2410.14541

KONTAKT

RNDr. Václav Pavlík, Ph.D.
pavlik@asu.cas.cz
Oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oddělení galaxií ASU AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.



O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 

Štítky: Astronomický ústav AV ČR


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stack 4 fotiek

Další informace »