Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  XMM-Newton - pohled na vzdálený vesmír

XMM-Newton - pohled na vzdálený vesmír

Snímek v optickém oboru (CFHT) s vyznaeenými oblastmi jasnými v rentgenovém oboru (XMM-Newton).
Snímek v optickém oboru (CFHT) s vyznaeenými oblastmi jasnými v rentgenovém oboru (XMM-Newton).
Díky družici XMM-Newton jsme získali velmi dobrý přehled o "rentgenovém" vesmíru. XMM-Newton nám ukazuje nově zrozené kupy galaxií a celkovou strukturu vzdáleného vesmíru. Výzkum využívající dalších dalkohledů (CHFT, VLT) může určit zda se rychlost rozpínání vesmíru zrychluje či snižuje.

Přiložený snímek představuje obraz v optickém oboru (získaný CFHT) s vyznačenými oblastmi jasnými v rentgenovém oboru (XMM-Newton). Zdroj: ESA.

Na rozdíl od písku na pláži není hmota vesmíru rozložena rovnoměrně. Místo toho se shlukuje do galaxí, které obvykle nacházíme ve větších seskupeních - kupách galaxií. Tyto kupy se táhnou jako korálky vesmírem a strukturu velmi podobnou pavučině. AStronomům studujícím tyto struktury chyběl nástroj pro zkoumání velmi vzdáleného vesmíru.

Díky vynikající citlivosti zobrazuje XMM-Newton při tříhodinové expozici vesmír jaký byl, když byl vpřibližně poloviční. Marguerite Pierre a jeho Evropský a Chilský tým využili této schopnosti ke studiu rozložení vzdálených kup galaxií.

Tato práce znamená nové období výzkumu vzdáleného vesmíru. Optická identifikace kup zobrazuje pouze jednotlivé galaxie. Rentgenové záření nám ukazuje i plyn mezi členy kup. Tento plun tvoří většinu hmoty v kupách galaxií. Tento stav lze přirovnat k pohledu na město v noci - vidíme pouze rozsvícená světla. Teprve za denního světla uvidíme celé budovy.

Pátrání po členech galaktických kup je dlouhodobý, několikakrokový proces, který využívá několika vysoce kvalitních přístrojů. XMM-Newton jsme již zmínili. K získání optický snímků oblastí zkoumaných XMM-Newton využíval tým kanadsko-fransouzko.hawaiský čtyřmetrový teleskop (CFHT) na Mauna Kea. Detailní snímky poté získává jeden z nejvěších současných dalekohledů - ESO VLT.

Na počátku je snímek pořízený XMM-Newton. Ten je zkoumán upraveným programem, který vyhledává velmi jasné (v rentgenovém oboru) oblasti - ty moho označovat rozsáhlé struktury - představují pouze 10% rentgenových zdrojů - ostatní zdoje jsou převážne vzdálená aktivní jádra galaxií.

Po identifikaci kupy galaxií převede program oblast na mapu zobrazující intenzitu rentgenového záření a "přiloží" ji na optický snímek CFHT. Tímto způsbem lze jednoduše zjistit, zda jsou rentgenové zdroje aktivní i v optickém oboru. VLT poté získá snímky těchto oblastí a dojde k identifikaci jednotlivých galaxií v kupě a určení jejich rudého posuvu. Tak zjistíme vzdálenost kupy galaxií.

Tímto způsobem zkoumá Pierre a jeho kolegové prostorové rozložení kup galaxí. Kupy galaxií jsou největší známé zahuštění hmoty a XMM-Newton je velmi dobrý v jejich vyhledávání.

Přestože výzkum stále pokračuje, první výsledky potvrzují doměnku, že počet kup před 7 miliardami let se liší od současného stavu. Tyto výsledky odpovídají stále se rozpínajícímu modelu vesmíru - v tom případě dochází k neustálému vzdalování jednotlivých kup galaxií.

Je možné, že výsledky tohoto výzkumu určí zda se rozpínání vesmíru zrychluje (jak ukazují některá nová pozorování), nebo se snižuje (tradiční předpoklad).

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

jupitervenuse1

05/06/2026 22:55 - zatím poslední fotka z pátku

Další informace »