Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhada energetických elektronů

Záhada energetických elektronů

Kde se vzaly urychlené elektrony? Otázka, kterou si kladou astronomové studující zajímavou hvěydokupu RCW 38. Tuto hvězdokupu obklopuje oblak urychlených eletronů. Vysokoenergetické částice mohou dramaticky změnit chemické vlastnosti disků, které mohou obklopovat hvězdy v tomto objektu.

RCW 38 se nachází 6 000 světelných let od Země a zabírá prostor o průměru 5 světelných let. Jde o jednu z nejblížších oblastí, kde vznikají hvězdy. Obsahuje tisíce hvězd, které se vznikly teprve nedávno - před méně než milionem let. Do dnšního dne vznikají další hvězdy. Těsné prostředí podporuje výskyt horkého plznu, ale ne vysokonergetických částic. Tyto částice typicky vznikají při výbuchu supernovz, nebo v silném magnetickém poli v okolí neutronových hvězd či černých děr. Přitom žádný z těchto objektů nebzl v RCW 38 pozorován.

Pozorování RCW 38 nesouhlasí s běžnými představami, data ukazují, že objekt obsahuje zdroj energetických částic, ale není jasné o jaký ydroj jde a kde přesně se nachází.

Jednou z možností je dříve nedetekovaný výbuch supernovy. K výbuchu mohlo dojít již před tisíci lety a přesto by rázová vlna nebo rotující neutronová díra zbylá po výbuchu mohly produkovat vysokoenergetické částice.

Nezávisle na jejich původu, jejich přítomnost změní chemické vlastnosti okolní hmoty takovým způsobem, že jejich výskyt bude určitelný ještě za miliardu let.

Například v našem slunečním systému jsme objevili některé nuklidy - nejznámějším je Aluminium 26. To znamená, že v závěrečné fáyi vývoje slunečního systému se zde nacházaly vysokoenergetické částice. Průchod slunečního systému proudem energetických částic může vysvětlit výskyt vzácných nuklidů v metoritech nalezených na Zemi.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Saturn 5,8,2026.Newton150/750 asi224 projekční nástavec a 18mm okulár.7000snímků složeno na 1500.

Další informace »