Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhada energetických elektronů

Záhada energetických elektronů

Kde se vzaly urychlené elektrony? Otázka, kterou si kladou astronomové studující zajímavou hvěydokupu RCW 38. Tuto hvězdokupu obklopuje oblak urychlených eletronů. Vysokoenergetické částice mohou dramaticky změnit chemické vlastnosti disků, které mohou obklopovat hvězdy v tomto objektu.

RCW 38 se nachází 6 000 světelných let od Země a zabírá prostor o průměru 5 světelných let. Jde o jednu z nejblížších oblastí, kde vznikají hvězdy. Obsahuje tisíce hvězd, které se vznikly teprve nedávno - před méně než milionem let. Do dnšního dne vznikají další hvězdy. Těsné prostředí podporuje výskyt horkého plznu, ale ne vysokonergetických částic. Tyto částice typicky vznikají při výbuchu supernovz, nebo v silném magnetickém poli v okolí neutronových hvězd či černých děr. Přitom žádný z těchto objektů nebzl v RCW 38 pozorován.

Pozorování RCW 38 nesouhlasí s běžnými představami, data ukazují, že objekt obsahuje zdroj energetických částic, ale není jasné o jaký ydroj jde a kde přesně se nachází.

Jednou z možností je dříve nedetekovaný výbuch supernovy. K výbuchu mohlo dojít již před tisíci lety a přesto by rázová vlna nebo rotující neutronová díra zbylá po výbuchu mohly produkovat vysokoenergetické částice.

Nezávisle na jejich původu, jejich přítomnost změní chemické vlastnosti okolní hmoty takovým způsobem, že jejich výskyt bude určitelný ještě za miliardu let.

Například v našem slunečním systému jsme objevili některé nuklidy - nejznámějším je Aluminium 26. To znamená, že v závěrečné fáyi vývoje slunečního systému se zde nacházaly vysokoenergetické částice. Průchod slunečního systému proudem energetických částic může vysvětlit výskyt vzácných nuklidů v metoritech nalezených na Zemi.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 6. 6. 2026

10P/Tempel 2 6. 6. 2026 2:12-2:57 SELČ, 23×2 min, WO FLT98/618 v ohnisku 510 mm, ASI294MC Pro, ořez na asi čtvrtinu pole

Další informace »