Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  (zatím) nejvzdálenější galaxie

(zatím) nejvzdálenější galaxie

su203a.jpg
Japonský dalekohled Subaru objevil galaxii ve vzdálenosti 12.8 miliard světelných let. V současnosti se jedná o nejvzdálenější pozorovanou galaxii. Jedná se o první výsledek projektu Subaru Deep Field (SDF), pomocí kterého bylo vytipováno 70 vzdálených glaxií.

Objev zvyšuje naději, že budeme schopni najít dostatečné množství vzdálených galaxií. Čím více nezávislých pozorování, tím přesnější bude naše představa o raném vesmíru. Tým Subaru doufá, že se jim podaří zjistit více informací o období mezi Velkým třeskem a formováním prvních galaxií.

teleskop Subaru
teleskop Subaru
teleskop Subaru
Hlavním cílem projektu SDF je zdokumentovat velké množství vzdálených galaxií, porozumět jejich vlastnostem a jejich vlivu na následný vývoj vesmíru. Pozorování vzdálených objektů je vlastně pohledem do naší minulosti - do historie vesmíru. Projekt SDF využívá specifických vlastností záření vzdálených galaxií - vlnové délky a rozložení energií.

Astronomové věří, že v prvních galaxiích vznikaly hvězdy velmi rychle. Jejich základním (a téměř jediným) stavebním kamenem byl vodík. Světlo z těchto hvězd by mělo vybudit okolní vodík. Ten se postupně vracel do nižších energetických stavů a při tom vyzařoval světlo na různých (ale přesně daných) vlnových délkách. Díky rozpínání vesmíru se toto záření posunulo k delším ("červenějším") vlnovým délkám. Tyto vlastnosti mohou astronomové použít k detekci vzdálených galaxií.

K nalezení těchto galaxií vyvinul tým SDF specielní filtr, který propouští světlo ve velmi úzkém rozmezí - pouze vlnové délky odpovídající galaxiím ve vzdálenosti 13 miliard let.

Při sledování oblasti o přibližné velikosti Měsíce v úpňku, detekoval tým více něž 50 000 objektů, mezi nimi i několik velmi slabých galaxií.

Dalším krokem bylo vybrání galaxií, které byly jasné pouze na snímcích získaných přes specielní filtr. Takto získal tým 70 objektů s červeným posuvem 6.6 ve vzdálenosti přibližně 13 miliard světelných let.

Následující pozorování potvrdily, že dva kandidáti jsou galaxie s červeným posuvem 6.58 6.54. To znamená, že jejich světlo nese informaci o vesmíru, který je strý pouze 900 milionů let.

Předchozí nejvzdálenější galaxie měla červený posuv 6.56 a byla objevena při sledování tzv gravitační čočky.

Těsně před vznikem prvních hvězd a galaxií se vesmír nacházel v tvz "temném věku". Přesné určení kdy tato doba skončila je klíčovým prvkem k pochopení vývoje vesmíru.

Zdroj:




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »