Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  (zatím) nejvzdálenější galaxie

(zatím) nejvzdálenější galaxie

su203a.jpg
Japonský dalekohled Subaru objevil galaxii ve vzdálenosti 12.8 miliard světelných let. V současnosti se jedná o nejvzdálenější pozorovanou galaxii. Jedná se o první výsledek projektu Subaru Deep Field (SDF), pomocí kterého bylo vytipováno 70 vzdálených glaxií.

Objev zvyšuje naději, že budeme schopni najít dostatečné množství vzdálených galaxií. Čím více nezávislých pozorování, tím přesnější bude naše představa o raném vesmíru. Tým Subaru doufá, že se jim podaří zjistit více informací o období mezi Velkým třeskem a formováním prvních galaxií.

teleskop Subaru
teleskop Subaru
teleskop Subaru
Hlavním cílem projektu SDF je zdokumentovat velké množství vzdálených galaxií, porozumět jejich vlastnostem a jejich vlivu na následný vývoj vesmíru. Pozorování vzdálených objektů je vlastně pohledem do naší minulosti - do historie vesmíru. Projekt SDF využívá specifických vlastností záření vzdálených galaxií - vlnové délky a rozložení energií.

Astronomové věří, že v prvních galaxiích vznikaly hvězdy velmi rychle. Jejich základním (a téměř jediným) stavebním kamenem byl vodík. Světlo z těchto hvězd by mělo vybudit okolní vodík. Ten se postupně vracel do nižších energetických stavů a při tom vyzařoval světlo na různých (ale přesně daných) vlnových délkách. Díky rozpínání vesmíru se toto záření posunulo k delším ("červenějším") vlnovým délkám. Tyto vlastnosti mohou astronomové použít k detekci vzdálených galaxií.

K nalezení těchto galaxií vyvinul tým SDF specielní filtr, který propouští světlo ve velmi úzkém rozmezí - pouze vlnové délky odpovídající galaxiím ve vzdálenosti 13 miliard let.

Při sledování oblasti o přibližné velikosti Měsíce v úpňku, detekoval tým více něž 50 000 objektů, mezi nimi i několik velmi slabých galaxií.

Dalším krokem bylo vybrání galaxií, které byly jasné pouze na snímcích získaných přes specielní filtr. Takto získal tým 70 objektů s červeným posuvem 6.6 ve vzdálenosti přibližně 13 miliard světelných let.

Následující pozorování potvrdily, že dva kandidáti jsou galaxie s červeným posuvem 6.58 6.54. To znamená, že jejich světlo nese informaci o vesmíru, který je strý pouze 900 milionů let.

Předchozí nejvzdálenější galaxie měla červený posuv 6.56 a byla objevena při sledování tzv gravitační čočky.

Těsně před vznikem prvních hvězd a galaxií se vesmír nacházel v tvz "temném věku". Přesné určení kdy tato doba skončila je klíčovým prvkem k pochopení vývoje vesmíru.

Zdroj:




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »