Astronomové poprvé získali vizuální důkaz, že hvězda skončila dvojím výbuchem. Při studiu staletí starých pozůstatků supernovy SNR 0509-67.5 pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) našli vzory, které potvrzují, že její hvězda utrpěla dvojici explozivních výbuchů. Nedávno zveřejněný objev ukazuje jedny z nejvýznamnějších explozí ve vesmíru v novém světle.
Zveme vás na tradiční letní setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), které se letos uskuteční na Ždánické hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka. Tato oblíbená akce přinese příležitost k neformálnímu setkání členů i přátel společnosti, sdílení novinek z oblasti astronomie a pozorování noční oblohy. Setkání se koná od pátku 18. července do neděle 20. července. Čeká vás bohatý program, zajímavé přednášky, diskuse i možnost pozorování meteorů a dalších úkazů. Ždánická hvězdárna poskytne skvělé zázemí pro odborné i přátelské setkání. Těšíme se na všechny, kdo mají chuť spojit léto s astronomií a příjemnou společností.
Mise SOVA-S (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere - Scout), kterou vede společnost OHB Czechspace, byla vybrána jako jedna ze čtyř nejlepších mezinárodních misí ve vysoce kompetitivním výběrovém řízení Evropské kosmické agentury v rámci druhého cyklu iniciativy Scout programu Earth Observation. Jedná se o první satelitní misi s českým vedením, která se dostala do konsolidační fáze programu Scout, a představuje tak významný milník pro národní kosmický sektor i širší evropskou vědeckou komunitu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s Hvězdárnou a Planetáriem Oldřicha Kotíka ve Ždánicích, pořádá letos opět letní 65. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd (23. 7. - 27. 7. 2025). Na praktiku se účastníci naučí základům pozorování s astronomickými kamerami a zpracování dat. Praktikum je vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Astronomové díky vesmírné observatoři XMM-Newton poprvé potvrdili přítomnost aktivního galaktického jádra (AGN) v tzv. „zeleném hrášku“ – zvláštním typu trpasličí galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Tato objevná studie ukazuje, že i méně zářivé černé díry mohly hrát klíčovou roli při reionizaci raného vesmíru a poskytuje tak cenný pohled na růst černých děr v jeho prvních epochách.
Nedávno jsme mohli oslavit další zajímavé, a hlavně důležité výročí z oblasti pilotované kosmonautiky. Dne 18. června to bylo přesně 42 let od historické mise raketoplánu Challanger, na jehož palubě vzlétla ke hvězdám Sally Ride, žena, která se stala první Američankou v kosmu. Byl to tehdy první let raketoplánu s pětičelennou posádkou. První ženou, která se dostala na oběžnou dráhu, byla 16. 6. 1963 Valentina Těreškovová na palubě Vostoku 6. Nebyla to však příliš úspěšná mise.
Rover Perseverance nyní na Marsu narazil na horniny, které vznikly v opravdu dávném geologickém období. Jde o nejstarší dosud nalezené jílovité minerály a vědecký tým právem dychtí po odběru vzorků. V jejich struktuře by totiž mohly být zachyceny organické materiály, pokud samozřejmě nějaké v takové době, kdy tyto minerály vznikly, existovaly. Mars byl každopádně v té době, asi před 4 miliardami let, vlhčí a teplejší.
Když byly 23. června zveřejněny první opravdu ostré záběry dlouho připravované nové observatoře v Chile, nadšení z nich asi překonalo očekávání. Dalekohled dříve zvaný LSST dnes nese jméno Simonyi Survey Telescope a observatoř jméno po astronomce, která jako první poznala, že rotaci galaxií ovlivňuje něco skrytého, temná látka. Obří kamera nového dalekohledu, jejíž čipy byly testovány i díky významnému příspěvku českých vědců, bude schopna prozkoumat celou oblohu každé tři dny a poskytne nám časový snímek vesmíru v bezprecedentním detailu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Ranní obloha,Venuše vychází nad obzor a stanice ISS zapadá za východní obzor
