Přehled událostí na obloze od 30. 11. do 6. 12. 2015. Měsíc bude během týdne v poslední čtvrti. Ráno jsou vysoko na jihu až jihovýchodě Jupiter, nedaleko je také Mars a Venuše. Nízko nad obzorem v Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Aktivita Slunce je nízká. Startuje LISA Pathfinder. O den později letí k ISS Atlas V s nákladní lodí Cygnus.
Přehled událostí na obloze od 23. 11. do 29. 11. 2015. Měsíc spěje k úplňku. Ráno jsou vysoko na jihovýchodě Jupiter, Mars a Venuše. Nad ranní obzor se pomalu drápe kometa Catalina. Aktivita Slunce je velmi nízká. Čeští vědci uspěli a jejich přístroj poletí na Mars.
Přehled událostí na obloze od 16. 11. do 22. 11. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti. Ráno je velmi dobře vidět Jupiter, ale také Venuše a Mars. Vrcholí meteorický roj Leonid, ale asi bude slabý. Aktivita Slunce se rychle snížila. Pokračují ranní přelety ISS.
Přehled událostí na obloze od 9. 11. do 15. 11. 2015. Měsíc je kolem novu. Ráno je velmi dobře vidět Jupiter, ale také Venuše a Mars. Meteorický roj Taurid se letos zaskvěl opravdu velkou sbírkou bolidů. Aktivita Slunce je střední i díky aktivnějším skvrnám viditelným na přivrácené polokouli. Pokračuje festival vědy a techniky i s astronomickým programem. Začínají ranní přelety ISS.
Přehled událostí na obloze od 2. 11. do 8. 11. 2015. Měsíc je kolem poslední čtvrti a můžeme jej spatřit i ráno a dopoledne. Koncem týdne se setkává s ranními planetami, kde výše je Jupiter a pod ním Venuše a Mars. Tauridy se o víkendu připomněly několika jasnými bolidy. Aktivita Slunce je nízká pouze na přivrácené polokouli. Začíná akce Týden vědy a techniky.
Přehled událostí na obloze od 26. 10. do 1. 11. 2015. Měsíc je kolem úplňku. Ideální viditelnot mají pouze ranní planety, kdy dominuje dvojice jasných planet Venuše a Jupiteru, přičemž poblíž je také slabší Mars. Tento týden provádí spolu takový malý taneček, když se k sobě navzájem různě blíží a vzdalují. Aktivita Slunce je nízká.
Přehled událostí na obloze od 19. 10. do 25. 10. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti a blíží se k úplňku. Zatímco Saturn na večerní obloze se s námi definitivně loučí, ráno se hezky setkávají Venuše, Jupiter a Mars. Tento týden je navíc vidět i Merkur. Aktivita Slunce je střední.
Přehled událostí na obloze od 12. 10. do 18. 10. 2015. Měsíc kolem novu se překlápí z ranní oblohy na večerní. Velmi nízko nad jihozápadem je večer Saturn. Ráno je vidět planety Venuši, Jupiter, Mars a Merkur. Aktivita Slunce je opět nízká.
Přehled událostí na obloze od 5. 10. do 11. 10. 2015. Měsíc ubývá k novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem pouze Saturn, další jasné planety jsou vidět ráno. Aktivita Slunce je zvýšená. K ISS úspěšně dorazila zásobovací loď Progress.
Přehled událostí na obloze od 28. 9. do 4. 10. 2015. Nastává úplněk a s ním zatmění Měsíce. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter. Aktivita Slunce se opět zvyšuje. New Horizons poslala barevné detailní snímky Pluta.
Přehled událostí na obloze od 21. 9. do 27. 9. 2015. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem, blíží se jeho zatmění. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter a také zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce je nízká. Úchvatné snímky Pluta dorazily i během druhého týdne stahování nových dat. Nastává podzimní rovnodennost.
Přehled událostí na obloze od 14. 9. do 20. 9. 2015. Měsíc dorůstá k první čtvrti. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Ráno je vidět zvířetníkové světlo. Vesmírná stanice má opět standardní šestičlennou posádku, Sojuz TMA-16M úspěšně přistál. New Horizons poslala další úžasné snímky Pluta a jeho měsíců.
Přehled událostí na obloze od 7. 9. do 13. 9. 2015. Měsíc bude kolem novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše a Mars. Aktivita Slunce byla velmi nízká. Vesmírná stanice má dočasně devítičlennou posádku.
Přehled událostí na obloze od 31. 8. do 6. 9. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti, čeká nás několik zákrytů včetně jasného Aldebaranu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Ráno je vidět Venuše a Mars. Aktivita Slunce byla zvýšená. Vesmírná stanice je v permanenci. Po nákladní HTV-5 se nyní chystá Sojuz TMA-18M s tříčlennou posádkou.
Přehled událostí na obloze od 24. 8. do 30. 8. 2015. Měsíc bude kolem úplňku. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Ráno vykukuje Venuše a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila. Vesmírná stanice dostane významnou zásilku zásob z útrob nákladní lodi HTV.
Přehled událostí na obloze od 17. 8. do 23. 8. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce je opět nízká.
Přehled událostí na obloze od 10. 8. do 16. 8. 2015. Měsíc je kolem novu. Vrcholí aktivita meteorického roje Perseid. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Pokračují výhodné večerní přelety ISS.
Přehled událostí na obloze od 3. 8. do 9. 8. 2015. Měsíc viditelný nad ránem bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze lze obtížně pozorovat Merkur a Jupiter (a Regulus). Saturn je vidět nejlépe hned za soumraku nízko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. Začíná vzrůstat aktivita meteorického roje Perseid.
Přehled událostí na obloze od 27. 7. do 2. 8. 2015. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze končí viditelnost planet Venuše a Jupiteru. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je velmi nízká.
Přehled událostí na obloze od 20. 7. do 26. 7. 2015. Měsíc je na večerní obloze kolem první čtvrti. Viditelnost Venuše a Jupiteru je už obtížná. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. New Horizons uspěla u Pluta. Startuje další posádka k ISS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
