Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2016

1. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 6. ledna 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 1. do 10. 1. 2016. Měsíc bude koncem týdne v novu. V noci na pondělí vrcholí meteorický roj Kvadrantid. Večer končí dobrá viditelnost planety Merkur, po setmění je vidět Uran a Neptun. Druhá polovina noci patří Jupiteru. Ráno dojde k velmi těsnému setkání Saturnu a Venuše, předtím kolem projde srpek Měsíce. Kometa Catalina je velmi vysoko v Pastýři. Aktivita Slunce byla zvýšená, ale nyní dochází k útlumu. Američané si pojistili starty raket Atlas V s ruskými motory i po roce 2020.

Obloha

Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu 7. ledna 2015. Simulace podle fotografie Autor: Martin Gembec
Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu 7. ledna 2015. Simulace podle fotografie
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v novu 10. ledna ve 2:30. Ještě předtím nás však čekají setkání slábnoucího srpku s ranními planetami. Hned v pondělí, 4. ledna je 5° východně od Marsu, ovšem 7. ledna, tedy ve čtvrtek ráno, se vyplatí podívat jihovýchodním směrem, protože zde bude zářit krásný těsný trojúhelník tvořený srpkem Měsíce, jasnou Venuší a slabším Saturnem. Kromě měsíčního srpku, části povrchu osvětlené Sluncem, si budeme moci povšimnout i druhé části kotouče, osvětlené Zemí, tzv. popelavého svitu. Poměrně výhodná poloha Měsíce vůči ekliptice by mohla umožnit spatření velmi tenkého srpku také 9. ledna ráno, krátce před východem Slunce. Měsíc bude jen asi 19 hodin před novem.

Venuše a Saturn 9. ledna 2016 ráno. Data: Stellarium
Venuše a Saturn 9. ledna 2016 ráno. Data: Stellarium
Planety:
Večerní oblohu obohatil Merkur (cca +0,5 až +2 mag). Jak vidíme, jeho jas bude v tomto týdnu rychle slábnout, zato se bude měnit jeho vzhled až k velmi tenkému srpku. Tím také zmizí ve sluneční záři s blížící se dolní konjunkcí. Jeho vyhledání umožní jen velmi průzračný vzduch nad jihozápadním obzorem a příruční dalekohled nebo fotografie.
Vyhledání Neptunu s Uranem je snazší, protože jsou dostatečně vysoko večer po setmění. K nalezení mohou pomoci i fotografie pořízené minulý týden, situace se prakticky nezměnila.
Jupiter (–2,2 mag) vychází už před půlnocí a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko v druhé polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Příjemně vysoko už je nad ránem také Mars (1,2 mag), který tvoří dvojici s nedalekou stejně jasnou hvězdou Spica v souhvězdí Panny. Naopak Venuše (–4,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou nejlépe vidět až na konci noci. Tento týden však dojde k jejich setkání se srpkem Měsíce 7. ledna a především k unikátnímu přiblížení na pouhých šest úhlových minut. Díky tomu bude možné v ideálním případě pozorovat i při větším zvětšení kotouček Venuše a Saturn s prstenci v jednom zorném poli dalekohledu. Poznamenejte si proto 9. leden ráno ve svém pozorovacím kalendáři.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 1. 2:30   4. 1. Europa přechod stínu končí 3:35
Europa přechod měsíce 3:09 – 5:54
6. 1. 4:10   5. 1. Ganymed přechod stínu zač. 5:10
Io zatmění zač. 5:36
8. 1. 5:50   6. 1. Io přechod stínu 2:56 – 5:12
Io přechod měsíce 4:05 – 6:19
9. 1. 1:40      
10. 1. 7:30      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se zvýšila, ovšem za vše mohla aktivní oblast se skvrnami, která nyní zapadá. Takže dojde pravděpodobně opět k poklesu. Skvrna se s námi rozloučila druhou silnější erupcí doprovázenou výronem plasmatu. První výron mířil k Zemi a způsobil středně silné polární záře viditelné v Evropě například ze Skotska. Druhá erupce už zřejmě situaci v zemské magnetosféře výrazně nezmění, ale to ukáží až příští dny, polární záře nejsou úplně vyloučeny. Na východě vyšly dvě nové oblasti se skvrnami. Pokud nebude možnost vytáhnout na skvrny dalekohled vybavený k bezpečnému pozorování Slunce, podívejte se na vývoj skvrn alespoň na aktuálním snímku SDO.

Mapka poloh (pro 6:00) komety C/2013 US10 (Catalina) v lednu 2016. Data: Guide 9
Mapka poloh (pro 6:00) komety C/2013 US10 (Catalina) v lednu 2016. Data: Guide 9
Pozorování komety C/2013 US10 (Catalina) v tomto týdnu nebude výrazně rušit ani svit slábnoucího Měsíce. Kometa již zrychluje svůj zdánlivý pohyb po obloze, jak se blíží Zemi. Tím by mohl mírně vzrůst její jas, ale daleko spíš to jen bude znamenat, že bude pořád stejně jasná, jako doposud a možná se trochu zvětší její úhlové rozměry. Kometa je nyní v souhvězdí Pastýře a míří podél hranice s Honicími psy k oji Velkého vozu.

Kosmonautika

  • Americké konsorcium ULA (Lockheed Martin & Boeing), které vypouští rakety Atlas V a Delta, koupilo dalších dvacet motorů RD-180 od ruské společnosti NPO Eněrgomaš. Díky tomu budou startovat rakety Atlas V ještě po roce 2020. Američanům to dává jistotu, pokud by nastalo zpoždění při vývoji soukromého Falconu Heavy společnosti SpaceX nebo nových motorů pro připravované rakety ULA s názvem Vulcan.

Výročí

  • 4. ledna 1866 (150 let) se narodil americký astronom Joel Hastings Metcalf, objevitel nebo spoluobjevitel komet, například 23P/Brorsen-Metcalf a 97P/Metcalf-Brewington. V létě 1921 ustanovil neuvěřitelný rekord, když se mu během dvou dnů podařilo objevit tři nové komety!
  • 9. ledna 1986 (30 let) byl na snímcích Voyageru 2 objeven Stephenem Synnottem Uranův měsíc Cressida. Řadíme jej do skupiny měsíčku Portia, který byl objeven 3. ledna 1986 a má rozměr asi 150 km. Cressida je menší, měří asi 40 km.
  • 10. ledna 1936 (80 let) se narodil americký astronom Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil v roce 1964 reliktní záření vesmíru po Velkém třesku. V roce 1978 za tento objev obdrželi Nobelovu cenu. Poslechněte se jej v Hydeparku České televize.

Výhled na příští týden

  • večerní Měsíc
  • Výročí: Uranovy měsíčky Desdemona, Rosalind, Belinda
  • Výročí: Francis Gladheim Pease
  • Výročí: Helios-B (Helios-2)
  • Výročí: Pierre Méchain objev 2P/Encke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »