Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2016

17. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 27. dubna 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 4. do 1. 5. 2016. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer je nejlépe vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Z dostupnějších komet se nabízí dvě – C/2014 S2 (PanSTARRS) a 252P/LINEAR. Skvrny na Slunci budou spíše ojedinělé. Do vesmíru se vydala družice Sentinel-1B. Rusové chystají inaugurační start z nového kosmodromu na Dálném východě. Start rakety chystají také Indové.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 30. dubna v 5:29 SELČ. V nedělně-pondělní noci tvoří seskupení s Marsem a Saturnem. V noci na úterý je zhruba tři stupně východně od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–2,3 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
V druhé polovině noci lze dobře pozorovat planety Mars (–1,3 mag) a Saturn (0,2 mag). Najdeme je jako dva jasné objekty v oblasti hlavy Štíra jen sedm stupňů od sebe. Mars vychází nejdříve a pod ním, jen pět stupňů daleko, je také jasný oranžový Antares, nejjasnější hvězda nebeského štíra.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
24. 4. 20:05   24. 4. Io přechod měsíce 20:19 – 22:34
Io přechod stínu 21:18 – 23:32
Europa zákryt zač. 22:37
26. 4. 1:50; 21:40   25. 4. Io zatmění konec 20:51
28. 4. 23:20   26. 4. Europa přechod stínu 19:27 – 22:13
Europa přechod měsíce konec 20:11
1. 5. 1:00; 20:50   28. 4. Kallisto zatmění 19:53 – 22:21
Ganymed přechod měsíce konec 20:47
Ganymed přechod stínu 21:41 – (0:55)
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Z komet lze doporučit především C/2014 S2 (PanSTARRS), která prolétla kolem zadních kole Velkého vozu a dále kometu 252P/LINEAR, která dlí v horní části Hadonoše. Prvně jmenovaná předvedla nádherný průlet kolem Soví mlhoviny M97 a galaxie M108, ovšem tento pěkný úkaz velmi úspěšně gumoval svit Měsíce dorůstajícího k úplňku. Šlo tak spíše o výzvu pro fotografy. Tento týden máme ovšem možnost podívat se na obě komety na bezměsíčné obloze a proto je můžeme doporučit. Obě mají jasnost kolem 8 mag, takže by k vyhledání mohl posloužit i velký triedr od 15×70. Orientační vyhledávací mapky nabízíme níže (plné rozlišení).

Mapky pro komety 2014 S2 a 252P v 17. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapky pro komety 2014 S2 a 252P v 17. týdnu 2016. Data: Guide 9

Mezinárodní stanice ISS bude často létat před slunečním diskem. Pozornější mohou být také pozorovatelé přeletů přes Měsíc. Například v sobotu 30. dubna protíná pás přeletu ČR od Sušice, přes Sázavsko a Hradec Králové až k Náchodu. Předpovědi se dají snadno vygenerovat na webu ISS Transit Finder.

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu byla o víkendu jediná skvrna. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Po několika odkladech je v neděli 24. 4. v plánu start rakety Sojuz z Francouzské Guayány. Na palubě bude mimo jiné družice Sentinel-1B. Start plánuje živě česky komentovat portál Kosmonautix.cz. Plánovaný start je ve 23:02 SELČ.
  • Kosmodrom Vostočnyj by měl konečně zažít první start rakety Sojuz. Na palubě bude mimo jiné družice Lomonosov a start je v plánu 27. 4. ve 4:01 SELČ. Vzhledem k tomu, že se bude křtít nový kosmodrom, plánuje se i živě komentovaný přenos.

Výročí

  • 28. dubna 2001 (15 let) odstartoval do vesmíru první vesmírný turista – soukromník Dennis Tito. Jeho let trval 7 dnů, z toho 5 na stanici ISS a byl doprovázen určitými nesouhlasnými reakcemi ze strany NASA. Tito zaplatil ruské straně 20 miliónů dolarů. Článek iDNES, podrobnosti na Wikipedii.
  • Na přelomu 30. dubna a 1. května roku 1006 (1010 let) byla spatřena supernova v souhvězdí Vlka. Více psaly před pěti lety k tisíciletému výročí IAN.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Alan Shepard 1. Američan v kosmu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dennis Tito, Supernova 1006, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »