Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2016

17. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 27. dubna 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 4. do 1. 5. 2016. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer je nejlépe vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Z dostupnějších komet se nabízí dvě – C/2014 S2 (PanSTARRS) a 252P/LINEAR. Skvrny na Slunci budou spíše ojedinělé. Do vesmíru se vydala družice Sentinel-1B. Rusové chystají inaugurační start z nového kosmodromu na Dálném východě. Start rakety chystají také Indové.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 30. dubna v 5:29 SELČ. V nedělně-pondělní noci tvoří seskupení s Marsem a Saturnem. V noci na úterý je zhruba tři stupně východně od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–2,3 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
V druhé polovině noci lze dobře pozorovat planety Mars (–1,3 mag) a Saturn (0,2 mag). Najdeme je jako dva jasné objekty v oblasti hlavy Štíra jen sedm stupňů od sebe. Mars vychází nejdříve a pod ním, jen pět stupňů daleko, je také jasný oranžový Antares, nejjasnější hvězda nebeského štíra.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
24. 4. 20:05   24. 4. Io přechod měsíce 20:19 – 22:34
Io přechod stínu 21:18 – 23:32
Europa zákryt zač. 22:37
26. 4. 1:50; 21:40   25. 4. Io zatmění konec 20:51
28. 4. 23:20   26. 4. Europa přechod stínu 19:27 – 22:13
Europa přechod měsíce konec 20:11
1. 5. 1:00; 20:50   28. 4. Kallisto zatmění 19:53 – 22:21
Ganymed přechod měsíce konec 20:47
Ganymed přechod stínu 21:41 – (0:55)
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Z komet lze doporučit především C/2014 S2 (PanSTARRS), která prolétla kolem zadních kole Velkého vozu a dále kometu 252P/LINEAR, která dlí v horní části Hadonoše. Prvně jmenovaná předvedla nádherný průlet kolem Soví mlhoviny M97 a galaxie M108, ovšem tento pěkný úkaz velmi úspěšně gumoval svit Měsíce dorůstajícího k úplňku. Šlo tak spíše o výzvu pro fotografy. Tento týden máme ovšem možnost podívat se na obě komety na bezměsíčné obloze a proto je můžeme doporučit. Obě mají jasnost kolem 8 mag, takže by k vyhledání mohl posloužit i velký triedr od 15×70. Orientační vyhledávací mapky nabízíme níže (plné rozlišení).

Mapky pro komety 2014 S2 a 252P v 17. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapky pro komety 2014 S2 a 252P v 17. týdnu 2016. Data: Guide 9

Mezinárodní stanice ISS bude často létat před slunečním diskem. Pozornější mohou být také pozorovatelé přeletů přes Měsíc. Například v sobotu 30. dubna protíná pás přeletu ČR od Sušice, přes Sázavsko a Hradec Králové až k Náchodu. Předpovědi se dají snadno vygenerovat na webu ISS Transit Finder.

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu byla o víkendu jediná skvrna. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Po několika odkladech je v neděli 24. 4. v plánu start rakety Sojuz z Francouzské Guayány. Na palubě bude mimo jiné družice Sentinel-1B. Start plánuje živě česky komentovat portál Kosmonautix.cz. Plánovaný start je ve 23:02 SELČ.
  • Kosmodrom Vostočnyj by měl konečně zažít první start rakety Sojuz. Na palubě bude mimo jiné družice Lomonosov a start je v plánu 27. 4. ve 4:01 SELČ. Vzhledem k tomu, že se bude křtít nový kosmodrom, plánuje se i živě komentovaný přenos.

Výročí

  • 28. dubna 2001 (15 let) odstartoval do vesmíru první vesmírný turista – soukromník Dennis Tito. Jeho let trval 7 dnů, z toho 5 na stanici ISS a byl doprovázen určitými nesouhlasnými reakcemi ze strany NASA. Tito zaplatil ruské straně 20 miliónů dolarů. Článek iDNES, podrobnosti na Wikipedii.
  • Na přelomu 30. dubna a 1. května roku 1006 (1010 let) byla spatřena supernova v souhvězdí Vlka. Více psaly před pěti lety k tisíciletému výročí IAN.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Alan Shepard 1. Američan v kosmu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dennis Tito, Supernova 1006, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »