Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2011

17. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 27.4.2011, zdroj: astronet.ru
Mapa oblohy 27.4.2011, zdroj: astronet.ru
Přehled událostí pro týden od 25. 4. do 1. 5. 2011.

Měsíc po poslední čtvrti je viditelný nad ránem. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci je řada skvrn. Večer přeletá ISS. Startuje raketoplán s Krtečkem na palubě.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. dubna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru

seskupení 1. května 2011
seskupení 1. května 2011
Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti v pondělí 25. dubna. S planetami se nad ránem potká až o víkendu na začátku května. V neděli bude mít pod sebou čtyři planety, ale ty asi nebudou pozorovatelné (snad až na Venuši). Lepší podmínky k pozorování zajímavých seskupení planet ráno nastanou až v květnu.

Planety viditelné okem: Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny kraluje noční obloze už od soumraku.

Aktivita Slunce průběžně stoupá. Několik skupin skvrn bylo pozorovatelných celý týden a mělo by tomu být i v týdnu následujícím. Nezapomeňte se před pohledem do Slunce chránit správným filtrem, např. z Baader fólie. Aktuální snímek Slunce z družice SDO.

Pokud raketoplán odstartuje, sledujte aktuální předpovědi na zmíněných webových stránkách Heavens-above.com nebo Calsky.com. Najdete tu upřesněné předpovědi případného přeletu raketoplánu.
Viditelnost ISS a NanoSail-D: klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • 29. duben je velice očekávaným datem. Do vesmíru má odstartovat raketoplán Endeavour se zajímavým vědeckým nákladem - přístrojem na detekci projevů antihmoty a také s Krtečkem v osobním balíčku Drewa Feustela. Sledujte průběh příprav na našem webu.
  • 27. dubna má odstartovat nákladní loď Progress-M k ISS.
  • Plánované starty raket proběhly minulý týden úspěšně. Jednalo se o indickou PSLV a evropskou Ariane 5-ECA.
  • 22. dubna proběhl 5. atmosférický test nového letounu společnosti Scaled Composities postaveného pro Virgin Galactic. Jedná se o "kosmoplán", tedy letadlo, které na krátko vyletí po balistické křivce a ocitne se asi na 10 minut ve výšce nad 100 km, považované oficiálně za hranici vesmíru. Let kosmoplánem má vyjít na 200 tisíc dolarů - je tedy mnohařádově levnější než běžná raketa (asi 20 miliónů dolarů za letenku na ISS). Zároveň je schopen vynést více pasažérů. Mezi těmi, kdo už mají koupenu letenku, jsou i Češi. Kosmoplán startuje pod křídlem letounu White Knight Two (Bílý rytíř 2) a ve stratosféře je uvolněn, přičemž je zažehnut raketový motor. Ten se po chvíli vypne a kosmoplán dosahuje vrcholu křivky. Poté speciálním způsobem brzdí a klouže jako běžný kluzák až na letiště v Mohavské poušti v USA. Space Ship Two (tak se kosmoplán jmenuje) navazuje na první úspěšný let soukromé společnosti do vesmíru s lodí Space Ship One, která uspěla v soutěži X-Prize. Odkaz na snímek z posledního letu. Snímky z prvního letu nové lodi zde. Článek s podrobnějšími informacemi a snímky vesmírného letiště.

Výročí

  • 28. dubna 2001 (10 let) odstartoval do vesmíru první vesmírný turista - soukromník Dennis Tito. Jeho let trval 7 dnů, z toho 5 na stanici ISS a byl doprovázen určitými nesouhlasnými reakcemi ze strany NASA. Tito zaplatil ruské straně 20 miliónů dolarů. Článek iDNES, podrobnosti na Wikipedii.
  • Na přelomu 30. dubna a 1. května byla roku 1006 spatřena supernova v souhvězdí Vlka. Více psali před pěti lety k tisíciletému výročí IAN.

Mapa oblohy na duben s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Supernova 1006, Dennis Tito


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »