Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2015

32. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 5. srpna 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 8. do 9. 8. 2015. Měsíc viditelný nad ránem bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze lze obtížně pozorovat Merkur a Jupiter (a Regulus). Saturn je vidět nejlépe hned za soumraku nízko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. Začíná vzrůstat aktivita meteorického roje Perseid.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 7. srpna.

Planety:
Merkur (-0,7 mag) a Jupiter (-1,7 mag) jsou úhlově blízko Slunci, ale dojde k jejich poměrně těsnému setkání. 6. srpna budou od sebe obě planety jen jeden stupeň a navíc bude další stupeň víc na východ nejjasnější hvězda ze Lva, Regulus (1,4 mag). Vzhledem k nutnosti pozorovat dalekohledem krátce po západu Slunce je to obtížně viditelná konjunkce, ale stojí za pokus, když vyjde počasí. O den později 7. srpna bude Merkur a Jupiter v opačném pořadí, tedy Merkur více vlevo a opět jen stupeň od Jupiteru, přičemž Regulus bude do rovnoramenného trojúhelníku pod oběma planetami.
Připomeňme dále, že vidět je také Saturn (0,4 mag), ale pouze večer nízko nad jihozápadem.
Měsíc, který bude ke konci týdne vycházet stále později, přestane rušit svým světlem slabší planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. S hledáním Uranu nám snadno pomohou hvězdy zéta a 88 Psc, které s Uranem tvoří trojúhelník (Uran je od nich vlevo).

Aktivita Slunce je nízká. Sluneční skvrny jsou jen malé. Případné změny sledujte na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Výročí

  • 5. srpna 1930 (85 let) se narodil slavný americký astronaut Neil Armstrong. Připomeňme, že kromě slavné mise Apolla 11 na povrch Měsíce se podílel také na předcházejících letech Gemini 8 a Gemini 11. Zemřel 25. srpna 2012.
  • 8. srpna 1940 (75 let) se narodil první vesmírný turista Dennis Tito. V dubnu 2001 si zaplatil sedadlo v Sujuzu TM-32 a strávil 7 dnů v kosmo, převážně na ISS.
  • 9. srpna 1920 (95 let) se narodil novozélandský amatérský astronom Albert F. A. L. Jones. Místo v našem přehledu si vysloužil především jako významný pozorovatel proměnných hvězd. Jako první dosáhl 500 000 vizuálních pozorování a měl tak vytříbený zrak, že rozeznal i velmi drobné změny jasu hvězd v řádu méně než desetiny magnitudy. V roce 1946 a v roce 2000 objevil kometu, druhou společně s Japoncem Utsunomiyou. V roce 1987 se stal spoluobjevitelem slavné supernovy 1987A ve Velkém Magellanově oblaku, která byla na jižní obloze viditelná pouhým okem (3 mag).

Výhled na příští týden

  • Měsíc v novu, maximum Perseid
  • HTV-5 k ISS
  • Výročí: Gabriel Lippmann

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Neil armstrong, Albert Jones, Dennis Tito


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »