Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2015

32. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 5. srpna 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 8. do 9. 8. 2015. Měsíc viditelný nad ránem bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze lze obtížně pozorovat Merkur a Jupiter (a Regulus). Saturn je vidět nejlépe hned za soumraku nízko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. Začíná vzrůstat aktivita meteorického roje Perseid.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 7. srpna.

Planety:
Merkur (-0,7 mag) a Jupiter (-1,7 mag) jsou úhlově blízko Slunci, ale dojde k jejich poměrně těsnému setkání. 6. srpna budou od sebe obě planety jen jeden stupeň a navíc bude další stupeň víc na východ nejjasnější hvězda ze Lva, Regulus (1,4 mag). Vzhledem k nutnosti pozorovat dalekohledem krátce po západu Slunce je to obtížně viditelná konjunkce, ale stojí za pokus, když vyjde počasí. O den později 7. srpna bude Merkur a Jupiter v opačném pořadí, tedy Merkur více vlevo a opět jen stupeň od Jupiteru, přičemž Regulus bude do rovnoramenného trojúhelníku pod oběma planetami.
Připomeňme dále, že vidět je také Saturn (0,4 mag), ale pouze večer nízko nad jihozápadem.
Měsíc, který bude ke konci týdne vycházet stále později, přestane rušit svým světlem slabší planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. S hledáním Uranu nám snadno pomohou hvězdy zéta a 88 Psc, které s Uranem tvoří trojúhelník (Uran je od nich vlevo).

Aktivita Slunce je nízká. Sluneční skvrny jsou jen malé. Případné změny sledujte na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Výročí

  • 5. srpna 1930 (85 let) se narodil slavný americký astronaut Neil Armstrong. Připomeňme, že kromě slavné mise Apolla 11 na povrch Měsíce se podílel také na předcházejících letech Gemini 8 a Gemini 11. Zemřel 25. srpna 2012.
  • 8. srpna 1940 (75 let) se narodil první vesmírný turista Dennis Tito. V dubnu 2001 si zaplatil sedadlo v Sujuzu TM-32 a strávil 7 dnů v kosmo, převážně na ISS.
  • 9. srpna 1920 (95 let) se narodil novozélandský amatérský astronom Albert F. A. L. Jones. Místo v našem přehledu si vysloužil především jako významný pozorovatel proměnných hvězd. Jako první dosáhl 500 000 vizuálních pozorování a měl tak vytříbený zrak, že rozeznal i velmi drobné změny jasu hvězd v řádu méně než desetiny magnitudy. V roce 1946 a v roce 2000 objevil kometu, druhou společně s Japoncem Utsunomiyou. V roce 1987 se stal spoluobjevitelem slavné supernovy 1987A ve Velkém Magellanově oblaku, která byla na jižní obloze viditelná pouhým okem (3 mag).

Výhled na příští týden

  • Měsíc v novu, maximum Perseid
  • HTV-5 k ISS
  • Výročí: Gabriel Lippmann

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Neil armstrong, Albert Jones, Dennis Tito


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »