Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2016

13. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 30. března 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 28. 3. do 3. 4. 2016. Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní oblohu stoupá celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars a na ranní obloze se objeví zajímavá kometa 252P/LINEAR. Večer se dá spatřit zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce je nízká. U ISS máme nákladní Cygnus a chystá se další Progress MS.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 31. března v 16:17 SEČ. V pondělí a v úterý večer si můžeme všimnou Měsíce poblíž Jupiteru.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Dvojpřechod Io a Ganymeda připadá 31. března až na brzké ranní hodiny a tak asi nejzajímavější dvojpřechod Io a Europy, včetně jejich stínů nás čeká v pátek 1. dubna večer.
Merkur (-1,5 mag) se pomalu vyhoupne nad západní obzor. Vzhledem k velké jasnosti planety a poloze nad ekliptikou bude jeho výška nad obzorem den po dni rychle stoupat a za jasného počasí by neměl být problém planetu spatřit. Planetu vyhlížejme už kolem 20. hodiny letního času a postupně můžeme i déle za soumraku.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,4 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen deset stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28. 3. 2:50; 22:45   31. 3. Io přechod měsíce 2:06 – 4:21
Europa zákryt zač. 2:32
Io přechod stínu 2:38 – 4:52
Ganymed přechod měsíce zač. 3:38
31. 3. 0:20; 20:15   1. 4. Io přechod měsíce 20:33 – 22:47
Io přechod stínu 21:06 – 23:21
Europa přechod měsíce 21:07 – 23:54
Europa přechod stínu 22:17 – (1:04)
2. 4. 2:00; 21:50   3. 4. Europa zatmění konec 19:36
Kallisto přechod stínu konec 19:58
Ganymed zatmění konec 23:10
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa 252P/LINEAR se na jižní obloze rozjasnila do mezí viditelnosti pouhým okem. Vypadala jako obří mlhavá skvrna o rozměru několika měsíčních úplňků a to proto, že se zároveň blížila k Zemi. Blízký průlet proběhl minulý týden a kometa zase začne slábnout. Zároveň se ale vyhoupne i na naši oblohu. Nejlepší viditelnost připadne na ranní hodiny a konec týdne, kdy přestane rušit svým světlem Měsíc. Vlevo je orientační mapka poloh komety pro 3:00 SELČ každého dne. Jak vidíme, v dubnu bude v jižní části Hadonoše a příští týden, 6. dubna, mine kulovou hvězdokupu M 14 v Hadonoši. Podrobnější informace nabízí web kommet.cz.

Jestliže jste zároveň zaznamenali blízký průlet kometky P/2016 BA14 (PANSTARRS), pak kromě amatérských snímků (mimo jiné i z Čech a Slovenska), lze upozornit i na to, že se její asi 1 km velké jádro podařilo zdokumentovat radarem - viz animace.

Zvířetníkové světlo je opět viditelné večer od soumraku. Více zde.

Aktivita Slunce je nízká. Ano, už se trochu opakujeme, ale pro pozorovatele skvrn je tu stále se opakující písnička, že naštěstí i přes velmi nízkou erupční aktivitu je co sledovat. Počet skvrn nicméně plynule klesá. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat také on-line prostřednictvím družice SDO.

Kosmonautika

  • Nákladní loď Cygnus se v sobotu spojila s vesmírnou stanicí ISS. Kromě toho 31. března už je přichystán start Sojuzu s nákladní lodí Progress MS-2.
  • Ačkoli start sondy ExoMars 2016 proběhl podle plánu a sonda nehlásí žádné problémy, překvapily nás záběry trosek v okolí odlétající sondy, které pořídili brazilští astronomové. Z fotek by vyplývalo, že nechvalně proslulý urychlovací stupeň Briz-M sice tentokrát odvedl svou práci dobře, ale nedlouho po uvolnění ExoMarsu zase nějakým způsobem explodoval a nebylo by to poprvé. V době oddělení neprobíhal přenos telemetrie, protože Rusové nevyužili sledovací stanice v jižní Americe, ale pokud ani dubnová kontrola přístrojů nic neodhalí, lze očekávat, že ExoMars 2016 je zcela v pořádku.
  • Minulý týden patřil pochopitelně také novinkám v oblasti malých těles, jako jsou Pluto nebo Ceres. V případě sondy Dawn můžeme s uspokojením konstatovat, že jsme se konečně dočkali skvělých detailů kráteru Occator a kromě toho začal na našem portálu vycházet seriál Petra Scheiricha, který shrnuje i další poznatky získané díky údajům z roční mise kolem trpasličí planety a především díky záběrům z nízké oběžné dráhy.

Výročí

  • 28. března 1986 (30 let) provedla vzdálený průlet kolem komety 1P/Halley sonda ICE (International Cometary Explorer). Průzkumná sonda byla vypuštěna v srpnu 1978 za účelem studia interakce zemského magnetického pole a slunečního větru. Podíleli se na ní americká NASA a evropská ESA. Nejdříve byla sonda jako vůbec první umístěna do blízkosti gravitačně rovnovážného Lagrangeova bodu L1 asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Po skončení primární mise byla vyslána na průzkum komet. V září 1985 jako první sonda zkoumala ohon komety Giacobini-Zinner a v březnu 1986 ohon komety Hallyeovy. Se sondou se podařilo navázat spojení i v roce 1999 a v roce 2008 bylo ověřeno, že funkční jsou všechny přístroje až na jeden a navíc je k dispozici trochu paliva.
  • 29. března 2006 (10 let) nastalo zatím poslední úplné zatmění Slunce pozorovatelné blízko Evropě. Pás totality přecházel například přes Libyii a Egypt a nejblíže Evropě Měsíc zcela zakryl naší mateřskou hvězdu v Turecku, kam se vydalo nejvíce českých a slovenských expedic. Díky mimořádně příznivému počasí a výhodné poloze na Zemi jde o jedno z nejvíce fotograficky dokumentovaných slunečních zatmění v historii lidstva. Právě toto zatmění vneslo poprvé více do povědomí široké laické i vědecké veřejnosti práci Miloslava a Hany Druckmüllerových. Příští rok v létě nastane výhodně položené zatmění v USA, které je o jednu periodu Saros posunutým zatměním, které jsme mohli zažít v roce 1999 např. v Maďarsku.
  • 31. března 1966 (50 let) odstartovala sonda Luna 10, která se 3. dubna stala první oběžnicí Měsíce.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur a srpek Měsíce
  • Dragon k ISS
  • Výročí: Comptonova gama observatoř
  • Výročí: Mars Odyssey

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 10


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »