13. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 28. 3. do 3. 4. 2016. Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní oblohu stoupá celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars a na ranní obloze se objeví zajímavá kometa 252P/LINEAR. Večer se dá spatřit zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce je nízká. U ISS máme nákladní Cygnus a chystá se další Progress MS.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 31. března v 16:17 SEČ. V pondělí a v úterý večer si můžeme všimnou Měsíce poblíž Jupiteru.
Planety:
Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Dvojpřechod Io a Ganymeda připadá 31. března až na brzké ranní hodiny a tak asi nejzajímavější dvojpřechod Io a Europy, včetně jejich stínů nás čeká v pátek 1. dubna večer.
Merkur (-1,5 mag) se pomalu vyhoupne nad západní obzor. Vzhledem k velké jasnosti planety a poloze nad ekliptikou bude jeho výška nad obzorem den po dni rychle stoupat a za jasného počasí by neměl být problém planetu spatřit. Planetu vyhlížejme už kolem 20. hodiny letního času a postupně můžeme i déle za soumraku.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,4 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen deset stupňů.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 28. 3. | 2:50; 22:45 | 31. 3. | Io přechod měsíce 2:06 – 4:21 Europa zákryt zač. 2:32 Io přechod stínu 2:38 – 4:52 Ganymed přechod měsíce zač. 3:38 |
|
| 31. 3. | 0:20; 20:15 | 1. 4. | Io přechod měsíce 20:33 – 22:47 Io přechod stínu 21:06 – 23:21 Europa přechod měsíce 21:07 – 23:54 Europa přechod stínu 22:17 – (1:04) |
|
| 2. 4. | 2:00; 21:50 | 3. 4. | Europa zatmění konec 19:36 Kallisto přechod stínu konec 19:58 Ganymed zatmění konec 23:10 |
|
| Časy jsou v letním čase (SELČ). | ||||
Jestliže jste zároveň zaznamenali blízký průlet kometky P/2016 BA14 (PANSTARRS), pak kromě amatérských snímků (mimo jiné i z Čech a Slovenska), lze upozornit i na to, že se její asi 1 km velké jádro podařilo zdokumentovat radarem - viz animace.
Zvířetníkové světlo je opět viditelné večer od soumraku. Více zde.
Aktivita Slunce je nízká. Ano, už se trochu opakujeme, ale pro pozorovatele skvrn je tu stále se opakující písnička, že naštěstí i přes velmi nízkou erupční aktivitu je co sledovat. Počet skvrn nicméně plynule klesá. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat také on-line prostřednictvím družice SDO.
Kosmonautika
- Nákladní loď Cygnus se v sobotu spojila s vesmírnou stanicí ISS. Kromě toho 31. března už je přichystán start Sojuzu s nákladní lodí Progress MS-2.
- Ačkoli start sondy ExoMars 2016 proběhl podle plánu a sonda nehlásí žádné problémy, překvapily nás záběry trosek v okolí odlétající sondy, které pořídili brazilští astronomové. Z fotek by vyplývalo, že nechvalně proslulý urychlovací stupeň Briz-M sice tentokrát odvedl svou práci dobře, ale nedlouho po uvolnění ExoMarsu zase nějakým způsobem explodoval a nebylo by to poprvé. V době oddělení neprobíhal přenos telemetrie, protože Rusové nevyužili sledovací stanice v jižní Americe, ale pokud ani dubnová kontrola přístrojů nic neodhalí, lze očekávat, že ExoMars 2016 je zcela v pořádku.
- Minulý týden patřil pochopitelně také novinkám v oblasti malých těles, jako jsou Pluto nebo Ceres. V případě sondy Dawn můžeme s uspokojením konstatovat, že jsme se konečně dočkali skvělých detailů kráteru Occator a kromě toho začal na našem portálu vycházet seriál Petra Scheiricha, který shrnuje i další poznatky získané díky údajům z roční mise kolem trpasličí planety a především díky záběrům z nízké oběžné dráhy.
Výročí
- 28. března 1986 (30 let) provedla vzdálený průlet kolem komety 1P/Halley sonda ICE (International Cometary Explorer). Průzkumná sonda byla vypuštěna v srpnu 1978 za účelem studia interakce zemského magnetického pole a slunečního větru. Podíleli se na ní americká NASA a evropská ESA. Nejdříve byla sonda jako vůbec první umístěna do blízkosti gravitačně rovnovážného Lagrangeova bodu L1 asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Po skončení primární mise byla vyslána na průzkum komet. V září 1985 jako první sonda zkoumala ohon komety Giacobini-Zinner a v březnu 1986 ohon komety Hallyeovy. Se sondou se podařilo navázat spojení i v roce 1999 a v roce 2008 bylo ověřeno, že funkční jsou všechny přístroje až na jeden a navíc je k dispozici trochu paliva.
- 29. března 2006 (10 let) nastalo zatím poslední úplné zatmění Slunce pozorovatelné blízko Evropě. Pás totality přecházel například přes Libyii a Egypt a nejblíže Evropě Měsíc zcela zakryl naší mateřskou hvězdu v Turecku, kam se vydalo nejvíce českých a slovenských expedic. Díky mimořádně příznivému počasí a výhodné poloze na Zemi jde o jedno z nejvíce fotograficky dokumentovaných slunečních zatmění v historii lidstva. Právě toto zatmění vneslo poprvé více do povědomí široké laické i vědecké veřejnosti práci Miloslava a Hany Druckmüllerových. Příští rok v létě nastane výhodně položené zatmění v USA, které je o jednu periodu Saros posunutým zatměním, které jsme mohli zažít v roce 1999 např. v Maďarsku.
- 31. března 1966 (50 let) odstartovala sonda Luna 10, která se 3. dubna stala první oběžnicí Měsíce.
Výhled na příští týden
- Večerní Merkur a srpek Měsíce
- Dragon k ISS
- Výročí: Comptonova gama observatoř
- Výročí: Mars Odyssey
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
