Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nepříjemné novinky z letu sondy ExoMars
Vít Straka Vytisknout článek

Nepříjemné novinky z letu sondy ExoMars

Modrá šipka ukazuje 4,3tunové plavidlo ExoMars, červené šipky fragmenty stupně Briz-M
Autor: Popularmechanics.com

Čtrnáctého března vynesla raketa Proton na přeletovou dráhu k Marsu evropsko-ruskou sondu ExoMars. O vzrušení se v posledních dnech postarali brazilští astronomové, kteří na fotografiích uviděli několik větších trosek v blízkosti odlétající sondy. Zdrojem bude nosný raketový stupeň Briz-M, který zřejmě po oddělení ExoMarsu namísto úhybných manévrů explodoval. Nemohl sondu poškodit?

O startu a cílech mise ExoMars jsme si povídali v našem starším článku, nyní tak nějak volně navážeme v okamžiku oddělení sondy od raketového stupně Briz-M necelých 11 hodin po startu z Bajkonuru, asi 5 000 kilometrů nad Zemí. Osamostatněná průzkumná sonda se posléze ozvala řídícímu středisku v Darmstadtu a to potvrdilo, že je bezpečně na letové dráze k Marsu.

ANIMACE: oddělení sondy ExoMars (vpravo) od raketového stupně Briz-M nad Zemí Autor: ESA
ANIMACE: oddělení sondy ExoMars (vpravo) od raketového stupně Briz-M nad Zemí
Autor: ESA
Úloha odhozeného stupně Briz však ještě nekončila, čekaly ho dva další zážehy jeho hlavního motoru, jeden 12 sekund dlouhý, druhý asi 90, při těchto manévrech mělo být spáleno veškeré zbylé palivo na palubě a připravena půda pro otevření ventilů a vypuštění plynu, předtím používaného k tlakování nádrží. Impuls motoru měl zároveň posloužit k odvrácení možné srážky se sondou ExoMars a navést Briz, řítící se meziplanetárním prostorem, na takovou trajektorii, na které bezpečně mine planetu Mars a nekontaminuje ji pozemskými bakteriemi (na rozdíl od sond, raketové stupně na Zemi neprocházejí sterilizačním procesem).

Podle prvotních informací od představitelů ruského kosmického programu fungoval Briz při této misi podle plánu, něco jiného ovšem později tvrdili brazilští astronomové z observatoře OASI, kteří fotografovali odlet sondy ExoMars od Země a zaznamenali její nečekaný „doprovod“ ve formě nejméně šesti velkých kusů kosmického odpadu! Logickým vysvětlením je exploze raketového stupně Briz krátce po separaci sondy ExoMars.

Pro precedens nemusíme chodit daleko – 13. prosince loňského roku vynesla startovní sestava Proton/Briz-M na zemskou orbitu ruskou armádní družici a zhruba měsíc po startu vypotřebovaný horní stupeň Briz nad Zemí vybouchnul, zmrzačené kosmické plavidlo vyprodukovalo nové fragmenty kosmického smetí. Pravděpodobným vysvětlením exploze je neschopnost Brizu vypustit do kosmického prostoru zbytky paliva a tlakovacího media pro palivové nádrže, ohřev stupně slunečním zářením zřejmě později způsobil zážeh těchto látek uvnitř.

Briz-M přitom není žádný drobeček - je 2,5 metru dlouhý, 4 metry široký a prázdný váží asi 2,5 tuny. 

ExoMars byl v montážní hale na Bajkonuru 11 dní před startem připojen ke stupni Briz-M Autor: ESA
ExoMars byl v montážní hale na Bajkonuru 11 dní před startem připojen ke stupni Briz-M
Autor: ESA
Problém je, že v případě mise ExoMars se pravdy jen tak snadno nedopátráme, k separaci sondy od stupně Briz a k následným, podezřelým událostem totiž došlo nad jižní polokoulí Země, kde Rusko nemá žádné pozemní spojovací stanice pro přenos signálu a telemetrie ze stupně Briz, tudíž poslední okamžiky probíhaly bez kontaktu s letovou kontrolou. Ruská Akademie věd sice nedávno podepsala dohodu o možnosti používat radioteleskopy v Austrálii a Bolívii, pro vypuštění ExoMarsu je bohužel nechala ležet ladem.

Takže když si to shrneme – na přeletové dráze k Marsu se od raketového stupně Briz-M oddělila sonda ExoMars, než se však Briz stačil „uklidit“ do bezpečné vzdálenosti, zřejmě explodoval, po pouhých 11 hodinách ve vesmíru. Jeho úlomky míří do hlubin vesmíru a tajemství posledních okamžiků si nesou s sebou do temných hlubin, jak by napsal klasik.

Řeknete si – stupeň vybuchl až po oddělení sondy, kdy už nebylo jeho služeb potřeba, tak kde hledáme problém? Problémem je to, že Briz pravděpodobně explodoval stále v blízkosti odlétající evropské sondy. Tři dny po startu, 17. března, ESA dokončila aktivace důležitých palubních systémů ExoMarsu, které zatím nevykazují anomálie či možné poškození úlomky Brizu. Jenže čtyři citlivé vědecké přístroje na palubě budou aktivovány asi až někdy během dubna, do té doby nebudou mít evropští vědci dostatek klidných snů.

Nicméně heslo zůstává beze změn – držme palce ExoMarsu a těšme se, až ho uvidíme na podzim v cíli! 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek Anatolije Zaka z 22. 3. 2016
[2] Raketový stupeň Briz na anglické wikipedii



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: ExoMars, Kosmické smetí, Briz-M


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »