Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nepříjemné novinky z letu sondy ExoMars
Vít Straka Vytisknout článek

Nepříjemné novinky z letu sondy ExoMars

Modrá šipka ukazuje 4,3tunové plavidlo ExoMars, červené šipky fragmenty stupně Briz-M
Autor: Popularmechanics.com

Čtrnáctého března vynesla raketa Proton na přeletovou dráhu k Marsu evropsko-ruskou sondu ExoMars. O vzrušení se v posledních dnech postarali brazilští astronomové, kteří na fotografiích uviděli několik větších trosek v blízkosti odlétající sondy. Zdrojem bude nosný raketový stupeň Briz-M, který zřejmě po oddělení ExoMarsu namísto úhybných manévrů explodoval. Nemohl sondu poškodit?

O startu a cílech mise ExoMars jsme si povídali v našem starším článku, nyní tak nějak volně navážeme v okamžiku oddělení sondy od raketového stupně Briz-M necelých 11 hodin po startu z Bajkonuru, asi 5 000 kilometrů nad Zemí. Osamostatněná průzkumná sonda se posléze ozvala řídícímu středisku v Darmstadtu a to potvrdilo, že je bezpečně na letové dráze k Marsu.

ANIMACE: oddělení sondy ExoMars (vpravo) od raketového stupně Briz-M nad Zemí Autor: ESA
ANIMACE: oddělení sondy ExoMars (vpravo) od raketového stupně Briz-M nad Zemí
Autor: ESA
Úloha odhozeného stupně Briz však ještě nekončila, čekaly ho dva další zážehy jeho hlavního motoru, jeden 12 sekund dlouhý, druhý asi 90, při těchto manévrech mělo být spáleno veškeré zbylé palivo na palubě a připravena půda pro otevření ventilů a vypuštění plynu, předtím používaného k tlakování nádrží. Impuls motoru měl zároveň posloužit k odvrácení možné srážky se sondou ExoMars a navést Briz, řítící se meziplanetárním prostorem, na takovou trajektorii, na které bezpečně mine planetu Mars a nekontaminuje ji pozemskými bakteriemi (na rozdíl od sond, raketové stupně na Zemi neprocházejí sterilizačním procesem).

Podle prvotních informací od představitelů ruského kosmického programu fungoval Briz při této misi podle plánu, něco jiného ovšem později tvrdili brazilští astronomové z observatoře OASI, kteří fotografovali odlet sondy ExoMars od Země a zaznamenali její nečekaný „doprovod“ ve formě nejméně šesti velkých kusů kosmického odpadu! Logickým vysvětlením je exploze raketového stupně Briz krátce po separaci sondy ExoMars.

Pro precedens nemusíme chodit daleko – 13. prosince loňského roku vynesla startovní sestava Proton/Briz-M na zemskou orbitu ruskou armádní družici a zhruba měsíc po startu vypotřebovaný horní stupeň Briz nad Zemí vybouchnul, zmrzačené kosmické plavidlo vyprodukovalo nové fragmenty kosmického smetí. Pravděpodobným vysvětlením exploze je neschopnost Brizu vypustit do kosmického prostoru zbytky paliva a tlakovacího media pro palivové nádrže, ohřev stupně slunečním zářením zřejmě později způsobil zážeh těchto látek uvnitř.

Briz-M přitom není žádný drobeček - je 2,5 metru dlouhý, 4 metry široký a prázdný váží asi 2,5 tuny. 

ExoMars byl v montážní hale na Bajkonuru 11 dní před startem připojen ke stupni Briz-M Autor: ESA
ExoMars byl v montážní hale na Bajkonuru 11 dní před startem připojen ke stupni Briz-M
Autor: ESA
Problém je, že v případě mise ExoMars se pravdy jen tak snadno nedopátráme, k separaci sondy od stupně Briz a k následným, podezřelým událostem totiž došlo nad jižní polokoulí Země, kde Rusko nemá žádné pozemní spojovací stanice pro přenos signálu a telemetrie ze stupně Briz, tudíž poslední okamžiky probíhaly bez kontaktu s letovou kontrolou. Ruská Akademie věd sice nedávno podepsala dohodu o možnosti používat radioteleskopy v Austrálii a Bolívii, pro vypuštění ExoMarsu je bohužel nechala ležet ladem.

Takže když si to shrneme – na přeletové dráze k Marsu se od raketového stupně Briz-M oddělila sonda ExoMars, než se však Briz stačil „uklidit“ do bezpečné vzdálenosti, zřejmě explodoval, po pouhých 11 hodinách ve vesmíru. Jeho úlomky míří do hlubin vesmíru a tajemství posledních okamžiků si nesou s sebou do temných hlubin, jak by napsal klasik.

Řeknete si – stupeň vybuchl až po oddělení sondy, kdy už nebylo jeho služeb potřeba, tak kde hledáme problém? Problémem je to, že Briz pravděpodobně explodoval stále v blízkosti odlétající evropské sondy. Tři dny po startu, 17. března, ESA dokončila aktivace důležitých palubních systémů ExoMarsu, které zatím nevykazují anomálie či možné poškození úlomky Brizu. Jenže čtyři citlivé vědecké přístroje na palubě budou aktivovány asi až někdy během dubna, do té doby nebudou mít evropští vědci dostatek klidných snů.

Nicméně heslo zůstává beze změn – držme palce ExoMarsu a těšme se, až ho uvidíme na podzim v cíli! 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek Anatolije Zaka z 22. 3. 2016
[2] Raketový stupeň Briz na anglické wikipedii



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: ExoMars, Kosmické smetí, Briz-M


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »