Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2011

13. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 13. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 13. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 28. 3. do 3. 4. 2011.

Měsíc se blíží k novu. Ideální období na pozorování zvířetníkového světla a Messiérovského maratónu. Končí dobrá viditelnost Merkuru. Začínají ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. března 2011 ve 21:00 SELČ

Obloha:

Měsíc je v novu v neděli 3. dubna. Nastávají ideální podmínky pro pozorování zvířetníkového světla a Messiérovský maratón.

Planety viditelné okem: Merkur (1+ mag) je viditelný za soumraku, po 20. hodině (SELČ). Použijte triedr a najdete jej poměrně snadno nad západem.
Jupiter (-2 mag) vstoupil do korónografu SOHO.
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny je viditelný celou noc. Bouři na jeho severní polokouli zkuste pozorvat především v časech uvedených na AF, případně trochu dříve, ale to nezachytíte kontrastní konec bělavých oblaků.
Venuše (-4,0 mag) je vidět pouze za pokročilého svítání nízko nad východojihovýchodem. 31. března nad ní bude srpek Měsíce, 1. dubna bude vlevo od ní.

Aktivita Slunce je zvýšená. Je to díky aktivním oblastem, které byly zdrojem vysoké aktivity před třemi týdny a opět se natočily k nám. Hlavní pozornost poutá oblast skvrn s označením NOAA 11 176. Vypadá to skoro, jakoby jedna polovina Slunce byla aktivnější, o čemž vypovídá periodická změna čísla slunečních skvrn (červená čára).

Viditelnost ISS a NanoSail-D v tomto týdnu dobrá v ranních hodinách. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com). 28. března se má od ISS oddělit japonská nákladní loď HTV (možnost vidět let ve formaci).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Stardust, která úspěšně navštívila asteroid (5535) Annefrank a dvě kometární jádra (Wild 2 a nedávný průlet kolem jádra Tempel 1) a dopravila vzorky na Zemi, dostala 24. března poslední příkaz - zapnout motor až do úplného vyčerpání paliva. Tím se podařilo porovnat odhady vědců (modely spotřeby paliva) se skutečností. To je poslední, ale významný úkol této sondy, než se definitivně odmlčela na oběžné dráze kolem Slunce.
  • Japonská nákladní loď HTV se má odpojit v pondělí 28. 3. od ISS a zaniknout 30. března v atmosféře.
  • Start rakety Ariane 5-ECA s geostacionárními družicemi Yahsat Y1A a Intelsat New Dawn je plánován na 30. března.

Výročí

  • 28. března 1986 (25 let) provedla vzdálený průlet kolem komety 1P/Halley sonda ICE (International Cometary Explorer). Průzkumná sonda byla vypuštěna v srpnu 1978 za účelem studia interakce zemského magnetického pole a slunečního větru. Podíleli se na ní americká NASA a evropská ESA. Nejdříve byla sonda jako vůbec první umístěna do blízkosti gravitačně rovnovážného Lagrangeova bodu L1 asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Po skončení primární mise byla vyslána na průzkum komet. V září 1985 jako první sonda zkoumala ohon komety Giacobini-Zinner a v březnu 1986 ohon komety Hallyeovy. Se sondou se podařilo navázat spojení i v roce 1999 a v roce 2008 bylo ověřeno, že je funkční jsou všechny přístroje až na jeden a navíc je k dispozici trochu paliva.
  • 29. března 2006 (5 let) nastalo zatím poslední úplné zatmění Slunce pozorovatelné v Evropě. Pás totality přecházel například přes v současosti válečnou Libyii, Egypt a nejblíže Evropě Měsíc zcela zakryl naší mateřskou hvězdu v Turecku, kam se vydalo nejvíce českých a slovenských expedic. Díky mimořádně příznivému počasí a výhodné poloze na Zemi jde o jedno z nejvíce fotograficky dokumentovaných slunečních zatmění v historii lidstva. Právě toto zatmění vneslo poprvé více do povědomí široké laické i vědecké veřejnosti práci Miloslava a Hany Druckmüllerových.
  • 31. března 1966 (45 let) odstartovala sonda Luna 10, která se 3. dubna stala první oběžnicí Měsíce.

Mapa oblohy na březen s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sonda ICE, Luna 10


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »