Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2016

14. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 6. dubna 2016 ve 21:00 SELČ

Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá kometa 252P/LINEAR. Venuše bude 6. 4. zakryta Měsícem. ISS má večerní přelety. Aktivita Slunce je nízká. V plánu je start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 7. dubna ve 13:24 SELČ. V pondělí nebo v úterý zmizí z ranní oblohy a objeví se na obloze večerní. 8. dubna večer bude srpek Měsíce 6 stupňů vlevo od Merkuru.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Dvojpřechod Io a Europy připadá na noc z pátku na sobotu 8. / 9. dubna.
Merkur (asi -1 mag) je dobře viditelný večer po západu Slunce. Nejlépe asi od půl deváté našeho času. Za jasného počasí by neměl být problém planetu spatřit i pouhým okem. K vyhledání doporučujeme triedr.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,4 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen deset stupňů.
6. dubna v dopoledních hodinách zakryje Měsíc Venuši. Úkaz je velmi závislý na dobré modré obloze. Měsíc možná nebude vidět vůbec a Venuše se bude jevit v dalekohledu jako malý kotouček. Zákryt začne kolem půl desáté dopoledne.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 4. 23:30   3. 4. Kallisto přechod stínu konec 19:58
Ganymed zatmění konec 23:10
7. 4. 1:10; 21:00   8. 4. Io přechod měsíce 22:18 – (0:33)
Io přechod stínu 23:01 – (1:15)
Europa přechod měsíce 23:26 – (2:14)
Europa přechod stínu (0:54 – 3:41)
9. 4. 2:45; 22:40   9. 4. Io zákryt zač. 19:32
Io zatmění konec 22:32
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa 252P/LINEAR je dobře viditelná nad ránem, kdy vystupuje nejvýše. Protože je však velká a ne moc jasná ke středu, velmi k jejímu vyhledání pomůže tmavá obloha, průzračnost a větší triedr. Kometa slábne a zmenšuje se, ale i tak měla ohromující rozměry. Její koma ještě o víkendu soupeřila s velikostí Měsíce v úplňku. Vlevo je orientační mapka poloh komety pro 3:00 SELČ každého dne. Jak vidíme, v dubnu je v jižní části Hadonoše a 6. dubna mine kulovou hvězdokupu M 14. Podrobnější informace nabízí web kommet.cz.

Mezinárodní stanice ISS má nyní večerní přelety.

Aktivita Slunce je nízká, ale na jeho okraji se vyskytují velmi pěkné protuberance a na disku i nějaké skvrnky, takže naštěstí je stále co sledovat. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat také on-line prostřednictvím družice SDO.

Kosmonautika

  • Nákladní loď Progress se v sobotu spojila s vesmírnou stanicí ISS. Jedná se o druhý exemplář modernizované lodi typu MS. Vzhledem k obou úspěšným letům v prosinci a dubnu už příštímu červnovému startu modernizovaného Sojuzu MS zřejmě nic nestojí v cestě.
  • Svět nyní s napětím sleduje, v jakém stavu je japonský rentgenový dalekohled Hitomi, který před nedávnem odstartoval. Nejprve se zdálo, že je ztracen, nyní se zase objevily informace, že možná to není tak zlé a Japonci se jej pokusí zachránit.
  • V týdnu se můžeme těšit na další start rakety Falcon 9. Měla by vynést nákladní loď Dragon k ISS, na jehož palubě bude i nafukovací modul BEAM. SpaceX navíc opět plánuje měkké přistání prvního stupně. Tentokrát na mořské plošině, ačkoli by bylo palivo i na přistání na pevnině. Přistání na lodi se ale dosud nezdařilo. Jednou pro zlomenou přistávací nohu a naposledy pro nedostatek paliva (ale to se čekalo). Snad už to tedy konečně vyjde.

Výročí

  • 5. dubna 1991 (25 let) odstartovala v raketoplánu Atlantis vesmírná observatoř Compton. Pozorovala vesmír v oboru gama záření, tedy vysokoenergetické části spektra elektromagnetických vln.
  • 7. dubna 2001 (15 let) odstartovala k Marsu dnes jeho nejdéle sloužící oběžnice – Mars Odyssey. V současnosti sleduje klima a povrch planety a předává údaje z vozítka Opportunity.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Výročí: Venus Express
  • Výročí: Vostok 1 – Jurij Gagarin
  • Výročí: STS 1 – Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Compton gamma ray observatory, Mars Odyssey


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »