Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2016

14. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 6. dubna 2016 ve 21:00 SELČ

Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá kometa 252P/LINEAR. Venuše bude 6. 4. zakryta Měsícem. ISS má večerní přelety. Aktivita Slunce je nízká. V plánu je start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 7. dubna ve 13:24 SELČ. V pondělí nebo v úterý zmizí z ranní oblohy a objeví se na obloze večerní. 8. dubna večer bude srpek Měsíce 6 stupňů vlevo od Merkuru.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Dvojpřechod Io a Europy připadá na noc z pátku na sobotu 8. / 9. dubna.
Merkur (asi -1 mag) je dobře viditelný večer po západu Slunce. Nejlépe asi od půl deváté našeho času. Za jasného počasí by neměl být problém planetu spatřit i pouhým okem. K vyhledání doporučujeme triedr.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,4 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen deset stupňů.
6. dubna v dopoledních hodinách zakryje Měsíc Venuši. Úkaz je velmi závislý na dobré modré obloze. Měsíc možná nebude vidět vůbec a Venuše se bude jevit v dalekohledu jako malý kotouček. Zákryt začne kolem půl desáté dopoledne.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 4. 23:30   3. 4. Kallisto přechod stínu konec 19:58
Ganymed zatmění konec 23:10
7. 4. 1:10; 21:00   8. 4. Io přechod měsíce 22:18 – (0:33)
Io přechod stínu 23:01 – (1:15)
Europa přechod měsíce 23:26 – (2:14)
Europa přechod stínu (0:54 – 3:41)
9. 4. 2:45; 22:40   9. 4. Io zákryt zač. 19:32
Io zatmění konec 22:32
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa 252P/LINEAR je dobře viditelná nad ránem, kdy vystupuje nejvýše. Protože je však velká a ne moc jasná ke středu, velmi k jejímu vyhledání pomůže tmavá obloha, průzračnost a větší triedr. Kometa slábne a zmenšuje se, ale i tak měla ohromující rozměry. Její koma ještě o víkendu soupeřila s velikostí Měsíce v úplňku. Vlevo je orientační mapka poloh komety pro 3:00 SELČ každého dne. Jak vidíme, v dubnu je v jižní části Hadonoše a 6. dubna mine kulovou hvězdokupu M 14. Podrobnější informace nabízí web kommet.cz.

Mezinárodní stanice ISS má nyní večerní přelety.

Aktivita Slunce je nízká, ale na jeho okraji se vyskytují velmi pěkné protuberance a na disku i nějaké skvrnky, takže naštěstí je stále co sledovat. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat také on-line prostřednictvím družice SDO.

Kosmonautika

  • Nákladní loď Progress se v sobotu spojila s vesmírnou stanicí ISS. Jedná se o druhý exemplář modernizované lodi typu MS. Vzhledem k obou úspěšným letům v prosinci a dubnu už příštímu červnovému startu modernizovaného Sojuzu MS zřejmě nic nestojí v cestě.
  • Svět nyní s napětím sleduje, v jakém stavu je japonský rentgenový dalekohled Hitomi, který před nedávnem odstartoval. Nejprve se zdálo, že je ztracen, nyní se zase objevily informace, že možná to není tak zlé a Japonci se jej pokusí zachránit.
  • V týdnu se můžeme těšit na další start rakety Falcon 9. Měla by vynést nákladní loď Dragon k ISS, na jehož palubě bude i nafukovací modul BEAM. SpaceX navíc opět plánuje měkké přistání prvního stupně. Tentokrát na mořské plošině, ačkoli by bylo palivo i na přistání na pevnině. Přistání na lodi se ale dosud nezdařilo. Jednou pro zlomenou přistávací nohu a naposledy pro nedostatek paliva (ale to se čekalo). Snad už to tedy konečně vyjde.

Výročí

  • 5. dubna 1991 (25 let) odstartovala v raketoplánu Atlantis vesmírná observatoř Compton. Pozorovala vesmír v oboru gama záření, tedy vysokoenergetické části spektra elektromagnetických vln.
  • 7. dubna 2001 (15 let) odstartovala k Marsu dnes jeho nejdéle sloužící oběžnice – Mars Odyssey. V současnosti sleduje klima a povrch planety a předává údaje z vozítka Opportunity.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Výročí: Venus Express
  • Výročí: Vostok 1 – Jurij Gagarin
  • Výročí: STS 1 – Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Compton gamma ray observatory, Mars Odyssey


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »