Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2016

14. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 6. dubna 2016 ve 21:00 SELČ

Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá kometa 252P/LINEAR. Venuše bude 6. 4. zakryta Měsícem. ISS má večerní přelety. Aktivita Slunce je nízká. V plánu je start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 7. dubna ve 13:24 SELČ. V pondělí nebo v úterý zmizí z ranní oblohy a objeví se na obloze večerní. 8. dubna večer bude srpek Měsíce 6 stupňů vlevo od Merkuru.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Dvojpřechod Io a Europy připadá na noc z pátku na sobotu 8. / 9. dubna.
Merkur (asi -1 mag) je dobře viditelný večer po západu Slunce. Nejlépe asi od půl deváté našeho času. Za jasného počasí by neměl být problém planetu spatřit i pouhým okem. K vyhledání doporučujeme triedr.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,4 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen deset stupňů.
6. dubna v dopoledních hodinách zakryje Měsíc Venuši. Úkaz je velmi závislý na dobré modré obloze. Měsíc možná nebude vidět vůbec a Venuše se bude jevit v dalekohledu jako malý kotouček. Zákryt začne kolem půl desáté dopoledne.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 4. 23:30   3. 4. Kallisto přechod stínu konec 19:58
Ganymed zatmění konec 23:10
7. 4. 1:10; 21:00   8. 4. Io přechod měsíce 22:18 – (0:33)
Io přechod stínu 23:01 – (1:15)
Europa přechod měsíce 23:26 – (2:14)
Europa přechod stínu (0:54 – 3:41)
9. 4. 2:45; 22:40   9. 4. Io zákryt zač. 19:32
Io zatmění konec 22:32
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa 252P/LINEAR je dobře viditelná nad ránem, kdy vystupuje nejvýše. Protože je však velká a ne moc jasná ke středu, velmi k jejímu vyhledání pomůže tmavá obloha, průzračnost a větší triedr. Kometa slábne a zmenšuje se, ale i tak měla ohromující rozměry. Její koma ještě o víkendu soupeřila s velikostí Měsíce v úplňku. Vlevo je orientační mapka poloh komety pro 3:00 SELČ každého dne. Jak vidíme, v dubnu je v jižní části Hadonoše a 6. dubna mine kulovou hvězdokupu M 14. Podrobnější informace nabízí web kommet.cz.

Mezinárodní stanice ISS má nyní večerní přelety.

Aktivita Slunce je nízká, ale na jeho okraji se vyskytují velmi pěkné protuberance a na disku i nějaké skvrnky, takže naštěstí je stále co sledovat. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat také on-line prostřednictvím družice SDO.

Kosmonautika

  • Nákladní loď Progress se v sobotu spojila s vesmírnou stanicí ISS. Jedná se o druhý exemplář modernizované lodi typu MS. Vzhledem k obou úspěšným letům v prosinci a dubnu už příštímu červnovému startu modernizovaného Sojuzu MS zřejmě nic nestojí v cestě.
  • Svět nyní s napětím sleduje, v jakém stavu je japonský rentgenový dalekohled Hitomi, který před nedávnem odstartoval. Nejprve se zdálo, že je ztracen, nyní se zase objevily informace, že možná to není tak zlé a Japonci se jej pokusí zachránit.
  • V týdnu se můžeme těšit na další start rakety Falcon 9. Měla by vynést nákladní loď Dragon k ISS, na jehož palubě bude i nafukovací modul BEAM. SpaceX navíc opět plánuje měkké přistání prvního stupně. Tentokrát na mořské plošině, ačkoli by bylo palivo i na přistání na pevnině. Přistání na lodi se ale dosud nezdařilo. Jednou pro zlomenou přistávací nohu a naposledy pro nedostatek paliva (ale to se čekalo). Snad už to tedy konečně vyjde.

Výročí

  • 5. dubna 1991 (25 let) odstartovala v raketoplánu Atlantis vesmírná observatoř Compton. Pozorovala vesmír v oboru gama záření, tedy vysokoenergetické části spektra elektromagnetických vln.
  • 7. dubna 2001 (15 let) odstartovala k Marsu dnes jeho nejdéle sloužící oběžnice – Mars Odyssey. V současnosti sleduje klima a povrch planety a předává údaje z vozítka Opportunity.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Výročí: Venus Express
  • Výročí: Vostok 1 – Jurij Gagarin
  • Výročí: STS 1 – Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Compton gamma ray observatory, Mars Odyssey


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »