Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonsko chystá záchranu poškozené observatoře na oběžné dráze
Vít Straka Vytisknout článek

Japonsko chystá záchranu poškozené observatoře na oběžné dráze

Hitomi během předstartovních příprav, listopad 2015
Autor: spaceflightnow.com

Kosmický teleskop Hitomi, který byl vypuštěn v únoru a měl zkoumat procesy ve vzdáleném vesmíru, se během velikonočních svátků dostal do závažných potíží, když ze zatím neznámého důvodu začal rotovat a v jeho okolí se objevily úlomky trosek. Japonští vědci by jej pochopitelně rádi zachránili, práce to však nebude snadná.

Rentgenovou observatoř Astro-H vypustilo Japonsko svojí raketou H-2A z ostrova Tanegašima 17. února letošního roku a po úspěšném dosažení nízké zemské orbity (asi 574 kilometrů vysoko) a rozevření solárních panelů prohlásila letová kontrola start za plně úspěšný a nový teleskop ve vesmíru dostal jméno Hitomi. To odkazuje jednak k oční zorničce v japonském jazyce ale rovněž i k japonské mytologii, k příběhu, v němž malíř nakreslil čtyři draky a dvěma udělal štětcem i oči; tito dva draci následně vzlétli do nebes zatímco zbylí dva bez očí zůstali navždy nehybnými obrazy.

Ono mystické vzlétnutí do nebes je docela vlastní i družici Hitomi, která měla z oběžné dráhy zkoumat v rentgenovém oboru spektra vysokoenergetické události ve vzdálenějším vesmíru, jako třeba distribuci temné hmoty v galaxiích, vývoj galaktických shluků, detekovat stopy pádů hmoty do černých děr, zkoumat fyzikální podmínky v místech, kde jsou urychlovány paprsky světla či pozorovat supernovy. Hitomi dokáže zachytit objekty o řád magnitud slabší oproti svému předchůdci, rentgenovému dalekohledu Suzaku.

Start družice Hitomi na raketě H-2A 17. února 2016 Autor: spaceflightnow.com
Start družice Hitomi na raketě H-2A 17. února 2016
Autor: spaceflightnow.com
Hitomi, o délce 14 metrů a startovní hmotnosti 2,7 tuny, svým způsobem pokračuje v japonské tradici rentgenových vesmírných dalekohledů, která byla zahájena v roce 1979, Hitomi je celkem šestým vědeckým plavidlem tohoto typu, vypuštěným z Japonska. Po úspěšném startu observatoř zahájila zhruba tříměsíční letovou fázi, kdy pozemní středisko na dálku kalibrovalo optiku na palubě a připravovalo Hitomi na plánované tři roky astronomické práce. Vše běželo hladce a systémy na palubě dalekohledu fungovaly perfektně …

O to větší bylo překvapení japonských vědců, když s Hitomi na Velikonoční neděli zhruba v 03:42 ráno našeho času znenadání ztratili kontakt. Vlasy se jim hrůzou však postavily na hlavě až po hlášení od kosmické sledovací sítě amerického Pentagonu – okolo Hitomi se pohybuje nejméně pět větších kusů trosek! Japonci v té chvíli mysleli, že observatoř se rozpadla a je všemu konec. V úterý 29. března však japonská vesmírná agentura JAXA uvedla, že prostřednictvím pozemních radioteleskopů v Japonsku a v Chile zachytila dva krátké signály z antény Hitomi. Astronomové bohužel zjistili, že družice na oběžné dráze rotuje, což komplikuje výrobu elektřiny solárními panely a také namíření antény správným směrem k Zemi. Tomu také odpovídaly obě relace z počátku tohoto týdne – byly příliš krátké na to, aby technici z přijaté telemetrie zjistili, v jakém přesně stavu se Hitomi nachází.

Je to ale svým způsobem dobrá zpráva – observatoř se nerozpadla celá, žije a snaží se komunikovat se Zemí. Zástupci agentury JAXA dokonce prohlásili, že pracují na plánu, jak Hitomi zachránit a uskutečnit její vědecké cíle. Nebude to však snadné, je třeba obnovit plnohodnotnou komunikaci, zastavit rotaci družice a zjistit, co se přesně na Velikonoce stalo, Japonci odhadují, že jim to zabere až několik měsíců, zadaří-li se vůbec.

Videozáznam pozorování družice Hitomi;
změny jasnosti naznačují její rotaci

(Zdroj: Youtube.com/Paul Maley)

 

Logickou otázkou zůstává, co se vůbec na palubě Hitomi stalo? To bohužel nikdo neví a japonští vědci odmítají veřejně spekulovat do doby, než se jim snad podaří obnovit spojení s Hitomi. Pozorovatelé družic dodávají, že po incidentu klesla oběžná dráha observatoře asi o 5 kilometrů, což odpovídá tomu, že záhadná událost změnila její rychlost o zhruba 4 m/s.

Analytici americké armády na základě svých pozorování a výpočtů vyloučili teorii, podle které se Hitomi srazila ve vysoké rychlosti s úlomkem kosmického smetí, jež ohrožuje mise na zemské orbitě, staré fragmenty dávno vysloužilých družic a raketových stupňů si například vynucují úhybné manévry stanice ISS či evakuace astronautů do připojených Sojuzů. V případě Hitomi však zkáza přišla zevnitř.

Hovoří se o explozi baterií či prudkém úniku paliva nebo plynu, dokud ovšem Hitomi nenaváže pořádné spojení s řídícím střediskem (což momentálně znemožňuje její rotace) a nezašle nám data o stavu svých systémů, můžeme jen spekulovat. Do té doby jen držme palce zraněnému výzkumníkovi ve vesmíru!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spacenews.com 30. 3. 2016
[2] Spaceflightnow.com 29. 3. 2016
[3] Družice Hitomi na anglické wikipedii



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Astro h, Hitomi


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »