Úvodní  >  Související stránky k článku 12. vesmírný týden 2017

Související stránky k článku 12. vesmírný týden 2017

Martin GembecÚkazy

12. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 3. do 27. 3. 2022. Začalo astronomické jaro. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši, kterou doprovází slabší Mars a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST má správně seřízené zrcadlo. Na Floridě byla superraketa SLS vyvezena na startovní rampu. Na ISS proběhl výstup do volného kosmu a stanice koncem týdne přivítala novou ruskou posádku. První stupeň Falconu 9 startoval a přistál již po dvanácté. Před 40 lety se uskutečnil třetí let raketoplánu.

Martin GembecÚkazy

11. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 3. do 19. 3. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Níže je ještě vidět Jupiter a výše je Uran a Mars. Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je v Eridanu, další trochu slabší komety najdeme ještě výše na obloze. Posádka z ISS mise Crew-5 přistála zpět na Zemi. Raketa Terran 1 společnosti Relativity Space zatím neodstartovala a japonská H3 opakovaný pokus o start taky nezvládla podle plánu. Před 75 lety zemřel kartograf Měsíce Karel Anděl. Před 65 lety odstartovala nejstarší družice stále obíhající Zemi, Vanguard 1. Před 30 lety začala vědecká pozorování dokončené observatoře Keck I.

Martin GembecÚkazy

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Martin GembecÚkazy

24. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 12. 6. do 18. 6. 2017. Měsíc je po úplňku a bude v poslední čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. Saturn je 15. června v opozici. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se opět snížila. Pomalu si budeme moci prohlédnout kometu Johnson bez svitu Měsíce. Blíží se sezóna nočních svítících oblak. očekáváme start nákladní lodi Progress MS-06 a na jednou letěném prvním stupni Falconu 9 by měla startovat družice BulgariaSat-1.

Martin GembecÚkazy

11. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 12. 3. do 18. 3. 2018. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Uran už je večer také hodně nízko nad západem. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a ráno Mars a Saturn. Na noční obloze nyní doporučíme pozorování rovnou 110 objektů. Pokračují přelety družice Humanity Star. V týdnu proběhne premiéra životopisného filmu Grygar. Před 25 lety začala pravidelná pozorování pomocí desetimetrových dalekohledů Keck na Havaji.

Martin GembecÚkazy

5. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 1. do 5. 2. 2023. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, který je kolem 20. hodiny nad jihem. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je pěkná při pohledu dalekohledem a na velmi tmavé obloze je slabě vidět pouhým okem. Aktivita Slunce se snížila, skvrn výrazně ubylo. SpaceX má za sebou v lednu již 6 startů a očekáváme ještě sedmý. USA si připomenou výročí 65 let startu první družice Explorer-1, ale také 20 let od tragické havárie raketoplánu Columbia.

Martin GembecÚkazy

12. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 21. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 3. do 25. 3. Začíná astronomické jaro. Měsíc je kolem novu, zkoušíme Messiérovský maratón. Večerní obloze nadále kraluje dvojice jasných planet Jupiteru a Venuše. Pokračují ideální podmínky pro pozorování Marsu. Saturn je dobře viditelný již před půlnocí. ISS občas přeletí přímo přes Slunce. Startuje evropská nákladní loď k ISS ATV-3. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. března ve 20:00 SEČ.

Martin GembecÚkazy

45. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 11. do 14. 11. 2021. Měsíc bude v první čtvrti a dojde k jeho konjunkcím s planetami na večerní obloze. Večer jsou téměř nad jihem také velké planety Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce nás překvapila ještě jednou erupcí v úterý 2. listopadu. Následkem této erupce byla jasná polární záře, kterou ve střední Evropě zakryla oblačnost, ale jinak by byla určitě dobře viditelná. Harmonogram příletů a odletů lodí Crew Dragon u ISS se změnil – nejdřív přistání Crew-2, pak start Crew-3. Probíhají aktivity pro školy i veřejnost v rámci akce Czech Space Week. Před 50 lety se na oběžnou dráhu Marsu dostala první sonda – Mariner 9.

Martin GembecÚkazy

5. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 29. 1. do 4. 2. 2018. Měsíc bude v úplňku, projde kolem Regula. Večer je už jen nízko Neptun a poblíž jihu Uran, obě planety jsou nyní přezářené Měsícem. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, pomalu vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme vícenásobné hvězdy u sigmy Orionis, kometu C/2016 R2 (PanSTARRS) s Plejádami a úplné zatmění Měsíce 31. ledna, byť je u nás neviditelné. Milovníci kosmonautiky měli svátek, když se na Floridě ozvalo všech 27 motorů Falconu Heavy. Kromě toho jsme sledovali napínavý start Ariane 5, úspěšný start rakety Electron a čínské CZ-2C. Před 60 lety odstartovala první americká družice Explorer 1. Před 15 lety došlo při návratu z vesmíru k zániku raketoplánu Columbia.

Martin GembecÚkazy

45. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2016. Měsíc kolem čtvrti bude opět zdobit večerní oblohu. Večer je velmi nízko na jihozápadě Saturn, Venuše a Mars. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Zajímavý zákryt hvězdy planetkou je přichystán na ráno 8. listopadu. Čína úspěšně vyzkoušela novou těžkotonážní raketu Dlouhý pochod 5.

Martin GembecÚkazy

5. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 30. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 1. do 3. 2. Měsíc úbývá k poslední čtvrti. V první polovině noci pozorujeme Jupiter, ráno Saturn. Opportunity je na Marsu 9 let. Uplynulo 10 let od havárie raketoplánu Columbia. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. ledna v 18:00 SEČ.

Martin GembecÚkazy

16. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 4. do 19. 4. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká. Loučíme se s pěknou kometou C/2025 R3 (PanSTARRS) na ranní obloze. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je zpátky k Zemi. Falcon 9 vynesl zásobovací loď Cygnus-XL mise NG-24 k ISS. Před 65 lety začala éra pilotované kosmonautiky, když Jurij A. Gagarin v lodi Vostok oblétl Zemi. Před 45 lety startoval první raketoplán Columbia.

Martin GembecÚkazy

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Milan HalousekKosmonautika

Cesta bez návratu

Columbia, nejstarší raketoplán americké vesmírné flotily, se rozpadl krátce před přistáním přesně před 15 roky, v sobotu 1. února 2003. Tragický problém, který nakonec zapříčinil smrt celé sedmičlenné posádky, včetně prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, však vznikl již o 16 dní dříve, když 81 sekund po startu vědecké mise STS-107 narazil utržený kus izolační pěny z hlavní nádrže raketoplánu do jeho levého křídla a prorazil do něj otvor.

Martin GembecÚkazy

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Vít StrakaKosmonautika

V pátek 1. února uplyne již celé desetiletí od zkázy raketoplánu Columbia

Zánik kosmického letounu na texaském nebi.Autor: Mek.kosmo.cz. Je 1. února 2003 ráno místního času a v Kennedyho vesmírném centru na Floridě se spousty překvapených lidí nedočkaly přistání raketoplánu Columbia jako závěru 15denní vědecké mise na oběžné dráze. Místo toho sledovali obyvatelé Texasu nad svými domovy děsivou scenérii ohnivého rozpadu a zániku letounu při návratu do atmosféry, ke kterému došlo kvůli drobné nehodě při startu. V jeho troskách našlo smrt všech sedm členů posádky. Tragédie zpečetila osud  amerických raketoplánů a nastavila nový směr dobývání kosmu, na němž se má podstatným úkolem podílet i Evropa. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 180 ze 30. 1. 2013

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Martin GembecÚkazy

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Martin GembecÚkazy

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »