Úvodní  >  Související stránky k článku 19. vesmírný týden 2023

Související stránky k článku 19. vesmírný týden 2023

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se objevila nova v souhvězdí Persea viditelná i triedrem. K Marsu se vydala sonda InSight, Dragon přivezl vzorky z ISS. Očekáváme start rakety Falcon 9, jejíž první stupeň má být použitelný více, než dvakrát. Před 100 lety se narodil Richard Feynman, který dokázal vysvětlit i složitou fyziku.

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 8. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5. Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost planety Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce). Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. května ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Radim NeuvirtHistorie

Astronomické výročí: Zdeněk Švestka

Dne 30. září 2025 uplyne sto let od narození významného českého astronoma Zdeňka Švestky (1925-2013), průkopníka sluneční fyziky a zakladatele mezinárodního časopisu Solar Physics. Jeho životní dráha vedla z Ondřejova přes emigraci po roce 1968 až k působení v Nizozemsku a USA, kde se podílel na vývoji rentgenových teleskopů pro vesmírnou stanici Skylab. Švestka patřil k předním světovým odborníkům na výzkum Slunce a svými výsledky se trvale zapsal do dějin astronomie.

František MartinekSluneční soustava

Více než polovina vody na Zemi pochází ze slunečního větru

Voda je zásadní pro život na Zemi a někteří odborníci tvrdí, že bychom měli vypít denně alespoň dva litry jako součást zdravého životního stylu. Avšak na druhou stranu – odkud se veškerá voda vzala? Teče z místních řek, přehrad a vodonosných vrstev. Avšak kde má voda svůj původ? V geologických obdobích pronikly živé organismy prostřednictvím vodních cyklů do atmosféry, řek, oceánů, hornin pod našima nohama a dokonce i skrz hluboké vrstvy naší planety. Ale co bylo předtím? Odkud se vzala voda na Zemi především? Vědci dlouho hledali odpovědi na tyto otázky.

Martin GembecÚkazy

28. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 7. do 14. 7. 2024. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Na večerní obloze bude jen velmi nízko nad obzorem. Ráno je nejvýše planeta Saturn, nízko nad východem i Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Na večerní obloze je zajímavá kometa 13P/Olbers. Ke svému prvnímu startu je připravena evropská raketa Ariane 6. Raketa Firefly Alpha má na kontě druhý plně úspěšný start. Také další rakety z USA, Číny a Japonska vynesly úspěšně své náklady. Starliner zůstane u ISS do druhé poloviny července. Před 45 lety zanikla stanice Skylab a Voyager 2 minul Jupiter.

Martin GembecÚkazy

37. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou večer nad jihem, Mars nízko nad východem. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši. Aktivita Slunce je nízká. V uplynulém týdnu se úspěšně vrátila do služby raketa Vega a s pomocí českého adaptéru vypustila 53 malých družic. V týdnu proběhly dva úspěšné starty a přistání rakety Falcon 9. SpaceX také provedla druhý úspěšný skok prototypu Starship. Proběhl také test motoru SLS na tuhé palivo a Čína testuje miniraketoplán. Před 50 lety odstartovala k Měsíci Luna 16 a přivezla z povrchu vzorky. Před 45 lety startoval k Marsu Viking 2.

Jan VeselýÚkazy

Dění na obloze během roku 2023

Na začátku roku 2023 bude pokračovat nejlepší viditelnost planety Mars, což bude na dlouhá léta naposledy, kdy je tak dobře vidět. Leden a únor přinese „mikroúplňky“. Venuše bude jako večernice nejlépe pozorovatelná od února do dubna. V dubnu se k Venuši na večerní obloze přidá Merkur. Ještě lepší viditelnosti dosáhne Merkur v ranních hodinách na přelomu září a října. Srpen přinese dva superúplňky a přestože druhý z nich budeme nazývat modrým, Měsíc při něm bude bílý, maximálně načervenalý při obzoru. Během svátečního říjnového úplňku proběhne částečné zatmění Měsíce. Podzimní oblohu opět ozdobí vzdálené planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. S blížícím se závěrem roku rozzáří oblohu tradiční přírodní ohňostroj – meteorický roj Geminid, pro jehož pozorování budou v roce 2023 ideální podmínky.

Martin GembecÚkazy

28. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 8. 7. do 14. 7. 2019. Měsíc bude v první čtvrti a koncem týdne bude v konjunkci s Jupiterem. Během noci kulminuje nejdřív Jupiter a pak i Saturn, který bude 9. 7. v opozici. Nad ránem je nejlépe vidět Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Stále se objevují noční svítící oblaka. Po úspěšném startu CubeSatů s českými kořeny očekáváme start rentgenového dalekohledu Spektr-RG a indické sondy k Měsíci s názvem Chandrayaan-2. Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Jupiteru a zanikl Skylab.

Martin GembecÚkazy

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Vít StrakaKosmonautika

Vzpomínka na Alana Beana

Dle spisovatele Andrewa Chaikina to byl skutečný renesanční muž. Jako čtvrtý zástupce lidstva se procházel po Měsíci, později trhnul se svou posádkou tehdejší rekord v délce pobytu ve vesmíru. Nakonec se z něj stal umělec, aby mohl lidem vyprávět svůj příběh. Řeč je o bývalém astronautovi Alanu Beanovi, který nás před několika dny nadobro opustil. Pojďme mu věnovat malou vzpomínku. 

Martin GembecÚkazy

21. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše, právě tu nyní opravdu musíme doporučit k pozorování a to nejlépe už za dne, nebo při západu Slunce. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Před 45 lety startovala první (oprávarenská) mise ke stanici Skylab a před deseti roky letěla k Marsu sonda Phoenix, která byla úspěšným předchůdcem mise InSight, která odstartovala nedávno.

Martin GembecÚkazy

20. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Podíváme se také na skupinu hvězd v souhvězdí Vlasy Bereniky. Fanoušek kosmonautiky jistě nepřehlédl první start finální verze rakety Falcon 9. Před 45 lety odstartovala poslední raketa Saturn V se stanicí Skylab.

Martin GembecÚkazy

28. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 9. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 7. 7. do 13. 7. Měsíc se blíží k úplňku. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je zvýšená. Noční svítící oblaka se ukázala v plné kráse. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. července ve 23:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

20. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 15. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 13. 5. do 19. 5. Měsíc je vidět na večerní obloze. Končí viditelnost planety Jupiter, přidá se k němu Venuše. Celou noc můžeme pozorovat Saturn. Poslední týden možných přeletů ISS přes sluneční disk. Na Marsu se opět pracuje. Navštívit můžete Astronomický den v Jizerkách a Beskydech. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. května ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

28. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2011. Měsíc se blíží k úplňku. Rozlučte se se Saturnem. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se dostane k planetce Vesta. Nad ránem je vidět kometa Garrad. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »