Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2014

28. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 9. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 9. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 7. 7. do 13. 7.

Měsíc se blíží k úplňku. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je zvýšená. Noční svítící oblaka se ukázala v plné kráse.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v neděli 13. července. V pondělí večer se na obloze přiblíží planetě Saturn. Zákryt bude viditelný z jižní Ameriky.

Planety:
Mars (0 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,4 mag) se také přesouvá k jihozápadu.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce je zvýšená minimálně co do počtu a velikosti skvrn. Zkuste se přes filtr podívat třeba i pouhým okem. Počet a velikost skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Ceres a Vesta v 28. týdnu 2014. Data Guide Autor: Martin Gembec
Ceres a Vesta v 28. týdnu 2014. Data Guide
Autor: Martin Gembec
Planetky Ceres a Vesta prochází na obloze blízko sebe. Najdeme je snadno v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy 3. velikosti zeta Virginis (Heze). K jejich vyhledání je třeba alespoň triedr. Jasnost obou těles je 8,2 resp. 6,9 mag. K vyhledání využijte mapku vlevo.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

NLC (noční svítící oblaka) ukázala svou vlídnou tvář a roztáhla se až do střední Evropy. Oblaka byla vidět výrazně večer a především ráno v noci z 3. na 4. července. Oblaka také sahala mimořádně vysoko. Poslední srovnatelný úkaz nastal 21. června a 14. července 2009. Oblaka tehdy také sahala až do nadhlavníku. Pamětníci se asi vesměs shodnou, že letošní úkaz byl možná nejvýraznější a velmi pestrý na vzhled i detaily oblak. O mimořádném rozsahu a kráse tohoto jevu se můžete přesvědčit také v aktualizované čtenářské galerii NLC 2014.

Kosmonautika:

Výročí

  • 9. července 1979 (35 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Jupiteru. Šlo o čtvrtý průlet kosmické sondy kolem největší planety a podobně jako Voyager 1 přinesla i tato sonda spoustu skvělých poznatků o planetě, jejich měsících a slabém prstenci.
     
  • 11. července 1979 (35 let) zanikla stanice Skylab. Navedení do atmosféry nad Indickým oceánem se úplně nezdařilo a trosky dopadly i do západní Austrálie poblíž Perthu.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní kometa UQ4 Catalina
  • ranní Merkur?
  • Měsíc poblíž Uranu
  • Rosetta se blíží ke kometě
  • Výročí: Shoemaker-Levy 9 na Jupiter
  • Výročí: Apollo 11

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Skylab


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »