Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2019

28. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 10. července 2019 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 8. 7. do 14. 7. 2019. Měsíc bude v první čtvrti a koncem týdne bude v konjunkci s Jupiterem. Během noci kulminuje nejdřív Jupiter a pak i Saturn, který bude 9. 7. v opozici. Nad ránem je nejlépe vidět Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Stále se objevují noční svítící oblaka. Po úspěšném startu CubeSatů s českými kořeny očekáváme start rentgenového dalekohledu Spektr-RG a indické sondy k Měsíci s názvem Chandrayaan-2. Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Jupiteru a zanikl Skylab.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 9. července ve 12:55 SELČ. V galerii Spaceweather.com si můžeme prohlížet mnoho pěkných fotografií právě uplynulého úplného zatmění Slunce z Jižní Ameriky. Počátkem týdne bude dorůstající Měsíc v souhvězdí Panny. V sobotu 13. července se dostává do relativně těsné konjunkce s Jupiterem.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) je vidět nad jihem a podobá se velmi jasné hvězdě. O něco slabší Saturn (0,1 mag) kulminuje až kolem jedné hodiny ranní, protože 9. července je v opozici se Sluncem. Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,8 mag) v Beranovi už jsou také k vidění, nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: v neděli 7. července ve 22:24 SELČ končí zatmění měsíce Io. V noci z 9. na 10. 7. probíhá přechod Europy. Přechod měsíce začíná ve 23:13, stínu v 0:33. 10. července večer přechází Ganymedes. Přechod měsíce končí ve 20:59, stín přechází od 21:27 do 23:52. 11. 7. ve 22:12 končí zatmění Europy. 14. července po půlnoci probíhá přechod Io. Měsíc přechází od 0:14 do 2:25, stín začíná přecházet v 0:59.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Zajímavostí je, že se na jeho povrchu objevila další skvrna nového cyklu aktivity. Takových se za dva roky objevila jen trojice. Poznají se podle opačné magnetické polarity a vyšší heliografické šířky (dále od rovníku). Jinak si na nástup aktivity nejspíš ještě rok počkáme. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka byla vidět nejlépe ráno 3. a 6. července, jak ukazuje galerie ukazy.astro.cz.

Kosmonautika

Páteční start rakety Sojuz 2-1b z Vostočného udělal radost fandům české kosmonautiky, protože do vesmíru se dostala česká minidružice (CubeSat) Lucky-7. Navíc na palubě byl i další CubeSat s českými přístroji Socrat-R.

2. července proběhl úspěšný test záchranného systému rakety SLS, který odnáší kosmickou loď Orion do bezpečí v případě, že by došlo k selhání nosné rakety.

Start rakety Vega s družicí Falcon Eye 1 byl odložen, tentokrát na noc z pondělí na úterý.

V příštím týdnu, v pátek 12. 7., se můžeme těšit na odložený start rentgenového dalekohledu Spektr-RG. Start byl odložen kvůli nutnosti výměny baterií družice.

Očekávaný je také start indické sondy Chandrayaan-2 k Měsíci. Vynést ji má v neděli 14. 7. raketa GSLV Mk3.

Výročí

9. července 1979 (40 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Jupiteru. Šlo o čtvrtý průlet kosmické sondy kolem největší planety a podobně jako Voyager 1 přinesla i tato sonda spoustu skvělých poznatků o planetě, jejich měsících a slabém prstenci.

11. července 1979 (40 let) zanikla stanice Skylab. Navedení do atmosféry nad Indickým oceánem se úplně nezdařilo a trosky dopadly i do západní Austrálie poblíž Perthu.

Výhled na příští týden 

  • částečné zatmění Měsíce
  • Výročí: přistání lidí na Měsíci, týden Apolla 11
  • Výročí: dopad Shoemaker-Levy 9 na Jupiter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Voyager 2, Skylab, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »