Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2019

28. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 10. července 2019 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 8. 7. do 14. 7. 2019. Měsíc bude v první čtvrti a koncem týdne bude v konjunkci s Jupiterem. Během noci kulminuje nejdřív Jupiter a pak i Saturn, který bude 9. 7. v opozici. Nad ránem je nejlépe vidět Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Stále se objevují noční svítící oblaka. Po úspěšném startu CubeSatů s českými kořeny očekáváme start rentgenového dalekohledu Spektr-RG a indické sondy k Měsíci s názvem Chandrayaan-2. Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Jupiteru a zanikl Skylab.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 9. července ve 12:55 SELČ. V galerii Spaceweather.com si můžeme prohlížet mnoho pěkných fotografií právě uplynulého úplného zatmění Slunce z Jižní Ameriky. Počátkem týdne bude dorůstající Měsíc v souhvězdí Panny. V sobotu 13. července se dostává do relativně těsné konjunkce s Jupiterem.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) je vidět nad jihem a podobá se velmi jasné hvězdě. O něco slabší Saturn (0,1 mag) kulminuje až kolem jedné hodiny ranní, protože 9. července je v opozici se Sluncem. Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,8 mag) v Beranovi už jsou také k vidění, nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: v neděli 7. července ve 22:24 SELČ končí zatmění měsíce Io. V noci z 9. na 10. 7. probíhá přechod Europy. Přechod měsíce začíná ve 23:13, stínu v 0:33. 10. července večer přechází Ganymedes. Přechod měsíce končí ve 20:59, stín přechází od 21:27 do 23:52. 11. 7. ve 22:12 končí zatmění Europy. 14. července po půlnoci probíhá přechod Io. Měsíc přechází od 0:14 do 2:25, stín začíná přecházet v 0:59.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Zajímavostí je, že se na jeho povrchu objevila další skvrna nového cyklu aktivity. Takových se za dva roky objevila jen trojice. Poznají se podle opačné magnetické polarity a vyšší heliografické šířky (dále od rovníku). Jinak si na nástup aktivity nejspíš ještě rok počkáme. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka byla vidět nejlépe ráno 3. a 6. července, jak ukazuje galerie ukazy.astro.cz.

Kosmonautika

Páteční start rakety Sojuz 2-1b z Vostočného udělal radost fandům české kosmonautiky, protože do vesmíru se dostala česká minidružice (CubeSat) Lucky-7. Navíc na palubě byl i další CubeSat s českými přístroji Socrat-R.

2. července proběhl úspěšný test záchranného systému rakety SLS, který odnáší kosmickou loď Orion do bezpečí v případě, že by došlo k selhání nosné rakety.

Start rakety Vega s družicí Falcon Eye 1 byl odložen, tentokrát na noc z pondělí na úterý.

V příštím týdnu, v pátek 12. 7., se můžeme těšit na odložený start rentgenového dalekohledu Spektr-RG. Start byl odložen kvůli nutnosti výměny baterií družice.

Očekávaný je také start indické sondy Chandrayaan-2 k Měsíci. Vynést ji má v neděli 14. 7. raketa GSLV Mk3.

Výročí

9. července 1979 (40 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Jupiteru. Šlo o čtvrtý průlet kosmické sondy kolem největší planety a podobně jako Voyager 1 přinesla i tato sonda spoustu skvělých poznatků o planetě, jejich měsících a slabém prstenci.

11. července 1979 (40 let) zanikla stanice Skylab. Navedení do atmosféry nad Indickým oceánem se úplně nezdařilo a trosky dopadly i do západní Austrálie poblíž Perthu.

Výhled na příští týden 

  • částečné zatmění Měsíce
  • Výročí: přistání lidí na Měsíci, týden Apolla 11
  • Výročí: dopad Shoemaker-Levy 9 na Jupiter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Voyager 2, Skylab, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »