Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2019

28. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 10. července 2019 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 8. 7. do 14. 7. 2019. Měsíc bude v první čtvrti a koncem týdne bude v konjunkci s Jupiterem. Během noci kulminuje nejdřív Jupiter a pak i Saturn, který bude 9. 7. v opozici. Nad ránem je nejlépe vidět Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Stále se objevují noční svítící oblaka. Po úspěšném startu CubeSatů s českými kořeny očekáváme start rentgenového dalekohledu Spektr-RG a indické sondy k Měsíci s názvem Chandrayaan-2. Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Jupiteru a zanikl Skylab.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 9. července ve 12:55 SELČ. V galerii Spaceweather.com si můžeme prohlížet mnoho pěkných fotografií právě uplynulého úplného zatmění Slunce z Jižní Ameriky. Počátkem týdne bude dorůstající Měsíc v souhvězdí Panny. V sobotu 13. července se dostává do relativně těsné konjunkce s Jupiterem.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) je vidět nad jihem a podobá se velmi jasné hvězdě. O něco slabší Saturn (0,1 mag) kulminuje až kolem jedné hodiny ranní, protože 9. července je v opozici se Sluncem. Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,8 mag) v Beranovi už jsou také k vidění, nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: v neděli 7. července ve 22:24 SELČ končí zatmění měsíce Io. V noci z 9. na 10. 7. probíhá přechod Europy. Přechod měsíce začíná ve 23:13, stínu v 0:33. 10. července večer přechází Ganymedes. Přechod měsíce končí ve 20:59, stín přechází od 21:27 do 23:52. 11. 7. ve 22:12 končí zatmění Europy. 14. července po půlnoci probíhá přechod Io. Měsíc přechází od 0:14 do 2:25, stín začíná přecházet v 0:59.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Zajímavostí je, že se na jeho povrchu objevila další skvrna nového cyklu aktivity. Takových se za dva roky objevila jen trojice. Poznají se podle opačné magnetické polarity a vyšší heliografické šířky (dále od rovníku). Jinak si na nástup aktivity nejspíš ještě rok počkáme. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka byla vidět nejlépe ráno 3. a 6. července, jak ukazuje galerie ukazy.astro.cz.

Kosmonautika

Páteční start rakety Sojuz 2-1b z Vostočného udělal radost fandům české kosmonautiky, protože do vesmíru se dostala česká minidružice (CubeSat) Lucky-7. Navíc na palubě byl i další CubeSat s českými přístroji Socrat-R.

2. července proběhl úspěšný test záchranného systému rakety SLS, který odnáší kosmickou loď Orion do bezpečí v případě, že by došlo k selhání nosné rakety.

Start rakety Vega s družicí Falcon Eye 1 byl odložen, tentokrát na noc z pondělí na úterý.

V příštím týdnu, v pátek 12. 7., se můžeme těšit na odložený start rentgenového dalekohledu Spektr-RG. Start byl odložen kvůli nutnosti výměny baterií družice.

Očekávaný je také start indické sondy Chandrayaan-2 k Měsíci. Vynést ji má v neděli 14. 7. raketa GSLV Mk3.

Výročí

9. července 1979 (40 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Jupiteru. Šlo o čtvrtý průlet kosmické sondy kolem největší planety a podobně jako Voyager 1 přinesla i tato sonda spoustu skvělých poznatků o planetě, jejich měsících a slabém prstenci.

11. července 1979 (40 let) zanikla stanice Skylab. Navedení do atmosféry nad Indickým oceánem se úplně nezdařilo a trosky dopadly i do západní Austrálie poblíž Perthu.

Výhled na příští týden 

  • částečné zatmění Měsíce
  • Výročí: přistání lidí na Měsíci, týden Apolla 11
  • Výročí: dopad Shoemaker-Levy 9 na Jupiter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Voyager 2, Skylab, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »