Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2019

28. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 10. července 2019 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 8. 7. do 14. 7. 2019. Měsíc bude v první čtvrti a koncem týdne bude v konjunkci s Jupiterem. Během noci kulminuje nejdřív Jupiter a pak i Saturn, který bude 9. 7. v opozici. Nad ránem je nejlépe vidět Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Stále se objevují noční svítící oblaka. Po úspěšném startu CubeSatů s českými kořeny očekáváme start rentgenového dalekohledu Spektr-RG a indické sondy k Měsíci s názvem Chandrayaan-2. Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Jupiteru a zanikl Skylab.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 9. července ve 12:55 SELČ. V galerii Spaceweather.com si můžeme prohlížet mnoho pěkných fotografií právě uplynulého úplného zatmění Slunce z Jižní Ameriky. Počátkem týdne bude dorůstající Měsíc v souhvězdí Panny. V sobotu 13. července se dostává do relativně těsné konjunkce s Jupiterem.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) je vidět nad jihem a podobá se velmi jasné hvězdě. O něco slabší Saturn (0,1 mag) kulminuje až kolem jedné hodiny ranní, protože 9. července je v opozici se Sluncem. Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,8 mag) v Beranovi už jsou také k vidění, nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: v neděli 7. července ve 22:24 SELČ končí zatmění měsíce Io. V noci z 9. na 10. 7. probíhá přechod Europy. Přechod měsíce začíná ve 23:13, stínu v 0:33. 10. července večer přechází Ganymedes. Přechod měsíce končí ve 20:59, stín přechází od 21:27 do 23:52. 11. 7. ve 22:12 končí zatmění Europy. 14. července po půlnoci probíhá přechod Io. Měsíc přechází od 0:14 do 2:25, stín začíná přecházet v 0:59.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Zajímavostí je, že se na jeho povrchu objevila další skvrna nového cyklu aktivity. Takových se za dva roky objevila jen trojice. Poznají se podle opačné magnetické polarity a vyšší heliografické šířky (dále od rovníku). Jinak si na nástup aktivity nejspíš ještě rok počkáme. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka byla vidět nejlépe ráno 3. a 6. července, jak ukazuje galerie ukazy.astro.cz.

Kosmonautika

Páteční start rakety Sojuz 2-1b z Vostočného udělal radost fandům české kosmonautiky, protože do vesmíru se dostala česká minidružice (CubeSat) Lucky-7. Navíc na palubě byl i další CubeSat s českými přístroji Socrat-R.

2. července proběhl úspěšný test záchranného systému rakety SLS, který odnáší kosmickou loď Orion do bezpečí v případě, že by došlo k selhání nosné rakety.

Start rakety Vega s družicí Falcon Eye 1 byl odložen, tentokrát na noc z pondělí na úterý.

V příštím týdnu, v pátek 12. 7., se můžeme těšit na odložený start rentgenového dalekohledu Spektr-RG. Start byl odložen kvůli nutnosti výměny baterií družice.

Očekávaný je také start indické sondy Chandrayaan-2 k Měsíci. Vynést ji má v neděli 14. 7. raketa GSLV Mk3.

Výročí

9. července 1979 (40 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Jupiteru. Šlo o čtvrtý průlet kosmické sondy kolem největší planety a podobně jako Voyager 1 přinesla i tato sonda spoustu skvělých poznatků o planetě, jejich měsících a slabém prstenci.

11. července 1979 (40 let) zanikla stanice Skylab. Navedení do atmosféry nad Indickým oceánem se úplně nezdařilo a trosky dopadly i do západní Austrálie poblíž Perthu.

Výhled na příští týden 

  • částečné zatmění Měsíce
  • Výročí: přistání lidí na Měsíci, týden Apolla 11
  • Výročí: dopad Shoemaker-Levy 9 na Jupiter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Voyager 2, Skylab, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »