Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 25. července 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 27. července ve 22:20 SELČ. Jeho úplnému zatmění je věnován článek na našem webu. 25. července se přiblíží na obloze k planetě Saturn.

Planety:
Venuše (−4,3 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2,1 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0,2 mag) vrcholí nad jihem kolem 23. hodiny letního času. Velmi jasný Mars (−2,8 mag) najdeme nízko na jihovýchodě. Neptun se objevuje po půlnoci na jihovýchodě a spolu s planetou Uran jsou vidět nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 24. července ve 21:03 SELČ začíná zákryt Europy (konec 23:23). 25. července ve 21:50 začíná zákryt Io. 26. července přechází Io – měsíc přechází do 21:17, stín 20:23 až 22:32.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 23. července ve 20:20 SELČ, 25. července ve 22:00 a 27. července ve 23:40.

Aktivita Slunce je nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Opozice Marsu a úplné zatmění Měsíce 27. 7. 2018

Capu di Muru Autor: Oliver Beneš
Capu di Muru
Autor: Oliver Beneš
Tak jsme se dočkali. Noční obloze po půlnoci dominuje poblíž jihu velmi jasná hvězda naoranžovělé barvy. Je to planeta Mars, která se dostává do své velké opozice. Při takové opozici je trochu blíže Zemi, než jindy a je proto i jasnější. Mars však nebude tím hlavním objektem, který nás bude 27. července večer zajímat. Nedaleko bude také Měsíc v úplňku, který postupně vstoupí do zemského stínu. Nastane nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století. V úplném stínu setrvá úplněk hodinu a tři čtvrtě. Petr Horálek se k oběma úkazům vrací na videu a přidává i pěkné info k známému hoaxu, že opravdu Mars nebude velký jako Měsíc :-)
Užijte si oba úkazy a během úplné fáze případně i pěknou oblohu s Mléčnou dráhou. Pravda, takovou, jakou vyfotografoval Oliver Beneš na Korsice (viz obr vlevo) u nás neuvidíme, ale i tak určitě stojí za to se podívat.

Kosmonautika

Tuto neděli ráno odstartovala z Floridy odstartovala raketa Falcon 9, opět už ve finální verzi Block 5 s plánovanou opakovatelnou znovupoužitelností. Na dráhu přechodovou ke geostacionární doručila družici Telstar 19 Vantage. První stupeň přistál na mořské plošině. Jak se ukázalo, družice byla velmi těžká (zřejmě 7080 kg) a tedy nebyla doručena přímo ke geostacionární dráze a bude si tam muset postupně dopomoci sama svými motory.

Tento týden 25. července jsou v plánu dva starty. Z Kourou v jižní Americe je to start Ariane 5 se čtyřmi družicemi navigačního systému Galileo a z Kalifornie má raketa Falcon 9 vynést družice Iridium-NEXT. Pozoruhodné je, pokud to vyjde podle plánu, že by starty mělo dělit asi čtvrt hodiny.

ESA zároveň připravuje novou raketu Ariane 6 i upgrade rakety Vega. Obě rakety budou používat motor na tuhé palivo P120C, jehož test proběhl v minulém týdnu.

Blue Origin provedla další test rakety a lodi New Shepard, tentokrát bylo v plánu oddělení lodi za obtížnějších podmínek letu. Vše se ale povedlo, raketa a loď přistály kousek od sebe, takže letům s turisty už nestojí mnoho v cestě. Letenka prý ude začínat na cenovce přibližně 200 000 dolarů. To je podobná suma, jakou požaduje Virgin za let miniraketoplánem SpaceShipTwo.

Výročí

23. července 1878 (140 let) se nerodil Arnošt Dittrich, čestný člen České astronomické společnosti. Pracoval na observatoři Hurbanovo, věnoval se studiu zemského magnetismu.

25. července 1973 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 5. Letěla k rudé planetě společně se sesterskou Mars 4, ale narozdíl od ní se jí povedlo zažehnout správně motor a usadit se na dráhu kolem Marsu. Pořídila na 108 fotografií povrchu s rozlišením až 100 metrů z výšky 2000 km. Sonda se brzy odmlčela, protože došlo ke ztrátě těsnosti a úniku dusíku z vnitřních prostor sondy.

26. července 1963 (55 let) odstartovala družice Syncom 2. Družice této řady testovaly přenos dat z geosynchronní dráhy. Jednalo se o malá tělesa válcového tvaru se schopností přenášet jeden telefonní hovor. Syncom 2 úspěšně přenášel textové vzkazy a také poprvé přenesl telefonní hovor mezi americkým prezidentem a nigerijským předsedou vlády. Poprvé přes geosynchronní satelit byl také uskutečněn přenos TV signálu, ale v nízké kvalitě a bez zvuku.

28. července 1973 (45 let) odstartovala na palubu orbitální stanice Skylab poslední posádka. Misi označenou jako Skylab 3 absolvovala posádka ve složeníAlan Bean, Owen Garriott a Jack Lousma. Šlo tedy o třetí a zároveň poslední misi na palubu této stanice, která později zanikla neřízeně a spadla do okolí Perthu v Austrálii.

Výhled na příští týden 

  • Letní meteorické roje
  • Výročí: Carme, měsíček Jupiteru
  • Výročí: Maria Mitchellová
  • Výročí: Mars 6

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 5, Syncom 2, Skylab, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »