Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2013

20. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 15. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 15. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 13. 5. do 19. 5.

Měsíc je vidět na večerní obloze. Končí viditelnost planety Jupiter, přidá se k němu Venuše. Celou noc můžeme pozorovat Saturn. Poslední týden možných přeletů ISS přes sluneční disk. Na Marsu se opět pracuje. Navštívit můžete Astronomický den v Jizerkách a Beskydech.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v sobotu 18. května v první čtvrti. O víkendu navštívil Jupiter, nyní pokračuje od souhvězdí Blíženců do Lva. Ideální večerní období na pozorování detailů na jeho povrchu.

 

Planety:
Jupiter (-1,9 mag) je večer už jen nízko nad severozápadem. postupně se k němu blíží jasnější Venuše (-3,9 mag).

Saturn (0,2 mag) je viditelný celou noc. Nachází se na pomezí Vah a Panny, asi 15° východně od Spiky v Panně. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vypozorovat se dá řada detailů. Počínaje prstencem, dále Cassiniho dělením v něm, pásy v atmosféře nebo několika měsíčky okolo.

Slunce je stále pokryto většími skvrnami a probíhá zvýšená aktivita. O víkendu byla nejaktivnější oblastí na jeho povrchu AR 1745, která se v neděli vynořila u východního okraje. Pokud aktivita nezeslábne, tak za několik dnů poblíž středu Slunce by mohla být zajímavá i pro dění na Zemi. Zvýšená aktivita je i v dalších částech slunečního kotouče. Objevilo se několik skupin s pěknými skvrnami. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Rozloučení s kometou PanSTARRS doplnění vítání komety Lemmon. C/2011 L4 (PanSTARRS), ač slábnoucí, stále je pěkná ve větším dalekohledu. Aktuálně ji začne na ranní obloze doplňovat jiná, snad i trochu jasnější kometa C/2012 F6 (Lemmon). Zatímco PanSTARRS vypadá jako téměř dokonale rozevřený vějíř, Lemmon má klasicky dva ohony. Vyhledávací mapky: PanSTARRS, Lemmon.

Přelety ISS probíhají ve dne a blíží se na ranní oblohu. Po ránu se tedy dá zachytit také její přelet přes sluneční disk. Využijte serveru Calsky.com pro přesnou předpověď na vašem stanovišti. Podrobnosti zde.

Kosmonautika:

  • Opportunity na Marsu se opět probírá k životu. Jak potvrdili technici z JPL, robot se probudil ze stand-by režimu a odeslal na Zemi první informace. Mezi nimi i snímek Slunce. Na oplátku mu byly zaslány pokyny pro příští den na Marsu. My tak alespoň víme, že Slunce na Marsu pořád svítí :-) Nicméně ze zpráv sledování atmosféry družicí MRO vyplývá, že v oblasti Acidalia-Chryse došlo k lokální prachové bouři, což se projeví i v oblasti Meridiani, kde se Opportunity nachází. Snímky skutečně ukazují zvýšenou prašnost atmosféry. To by mělo trvat asi týden.
    V oblasti kráteru Gale, kde je Curiosity je atmosféra čistá. Rover nyní zkoumá materiál, který byl vyvrtán z hornin v lokalitě, kde nyní stojí (John Klein v Yellowknife Bay). V plánu je další vrtání a ohmatávání laserem.
     

Výročí:

  • 14. května 1973 (40 let) odstartovala velká americká laboratoř Skylab. Poté co byl utlumen projekt Apollo, byla raketa Saturn V využita k vynesení této laboratoře. Šlo vlastně o upravený 3. stupeň rakety. Po vynesení na oběžnou dráhu se objevily závažné potíže. Především se plně neotevřely sluneční panely a také nadměrně stoupala vnitřní teplota. První posádka tedy měla za úkol stanici opravit, což se podařilo a stanici celkem navštívily tři posádky po třech astronautech. Ačkoli stanice měla zaniknout 11. července 1979 v atmosféře a zbytky měly spadnout do oceánu, části stanice dopadly na pevninu poblíž Perthu v západní Austrálii.
     
  • 15. května 1963 (50 let) odstartoval Gordon Cooper v lodi Mercury-Atlas 9. Jednalo se o poslední let v rámci programu Mercury. Následovaly dvoumístné lodě Gemini.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní planety
  • Výročí: Pioneer Venus 1
  • Výročí: Phoenix

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Skylab, Mercury-Atlas 9


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »