Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2013

20. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 15. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 15. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 13. 5. do 19. 5.

Měsíc je vidět na večerní obloze. Končí viditelnost planety Jupiter, přidá se k němu Venuše. Celou noc můžeme pozorovat Saturn. Poslední týden možných přeletů ISS přes sluneční disk. Na Marsu se opět pracuje. Navštívit můžete Astronomický den v Jizerkách a Beskydech.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v sobotu 18. května v první čtvrti. O víkendu navštívil Jupiter, nyní pokračuje od souhvězdí Blíženců do Lva. Ideální večerní období na pozorování detailů na jeho povrchu.

 

Planety:
Jupiter (-1,9 mag) je večer už jen nízko nad severozápadem. postupně se k němu blíží jasnější Venuše (-3,9 mag).

Saturn (0,2 mag) je viditelný celou noc. Nachází se na pomezí Vah a Panny, asi 15° východně od Spiky v Panně. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vypozorovat se dá řada detailů. Počínaje prstencem, dále Cassiniho dělením v něm, pásy v atmosféře nebo několika měsíčky okolo.

Slunce je stále pokryto většími skvrnami a probíhá zvýšená aktivita. O víkendu byla nejaktivnější oblastí na jeho povrchu AR 1745, která se v neděli vynořila u východního okraje. Pokud aktivita nezeslábne, tak za několik dnů poblíž středu Slunce by mohla být zajímavá i pro dění na Zemi. Zvýšená aktivita je i v dalších částech slunečního kotouče. Objevilo se několik skupin s pěknými skvrnami. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Rozloučení s kometou PanSTARRS doplnění vítání komety Lemmon. C/2011 L4 (PanSTARRS), ač slábnoucí, stále je pěkná ve větším dalekohledu. Aktuálně ji začne na ranní obloze doplňovat jiná, snad i trochu jasnější kometa C/2012 F6 (Lemmon). Zatímco PanSTARRS vypadá jako téměř dokonale rozevřený vějíř, Lemmon má klasicky dva ohony. Vyhledávací mapky: PanSTARRS, Lemmon.

Přelety ISS probíhají ve dne a blíží se na ranní oblohu. Po ránu se tedy dá zachytit také její přelet přes sluneční disk. Využijte serveru Calsky.com pro přesnou předpověď na vašem stanovišti. Podrobnosti zde.

Kosmonautika:

  • Opportunity na Marsu se opět probírá k životu. Jak potvrdili technici z JPL, robot se probudil ze stand-by režimu a odeslal na Zemi první informace. Mezi nimi i snímek Slunce. Na oplátku mu byly zaslány pokyny pro příští den na Marsu. My tak alespoň víme, že Slunce na Marsu pořád svítí :-) Nicméně ze zpráv sledování atmosféry družicí MRO vyplývá, že v oblasti Acidalia-Chryse došlo k lokální prachové bouři, což se projeví i v oblasti Meridiani, kde se Opportunity nachází. Snímky skutečně ukazují zvýšenou prašnost atmosféry. To by mělo trvat asi týden.
    V oblasti kráteru Gale, kde je Curiosity je atmosféra čistá. Rover nyní zkoumá materiál, který byl vyvrtán z hornin v lokalitě, kde nyní stojí (John Klein v Yellowknife Bay). V plánu je další vrtání a ohmatávání laserem.
     

Výročí:

  • 14. května 1973 (40 let) odstartovala velká americká laboratoř Skylab. Poté co byl utlumen projekt Apollo, byla raketa Saturn V využita k vynesení této laboratoře. Šlo vlastně o upravený 3. stupeň rakety. Po vynesení na oběžnou dráhu se objevily závažné potíže. Především se plně neotevřely sluneční panely a také nadměrně stoupala vnitřní teplota. První posádka tedy měla za úkol stanici opravit, což se podařilo a stanici celkem navštívily tři posádky po třech astronautech. Ačkoli stanice měla zaniknout 11. července 1979 v atmosféře a zbytky měly spadnout do oceánu, části stanice dopadly na pevninu poblíž Perthu v západní Austrálii.
     
  • 15. května 1963 (50 let) odstartoval Gordon Cooper v lodi Mercury-Atlas 9. Jednalo se o poslední let v rámci programu Mercury. Následovaly dvoumístné lodě Gemini.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní planety
  • Výročí: Pioneer Venus 1
  • Výročí: Phoenix

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Skylab, Mercury-Atlas 9


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »