Související stránky k článku 45. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Ve středu 21. března se vydala k Mezinárodní kosmické stanici ruská loď Sojuz MS-08, jejíž pasažéři doplní posádku dlouhodobé Expedice 55 na palubě ISS opět na šest osob. Jedním z kosmonautů, kteří tímto zahájili pětiměsíční vesmírnou misi, je i Američan Andrew Feustel, zkušený astronaut je v Čechách dost známý díky zdejším kořenům své manželky Indiry. V roce 2011 s sebou vzal jako symbol České republiky do raketoplánu plyšového Krtečka, známou animovanou postavičku z večerníčků od autora Zdeňka Milera. Krteček se tehdy ve vesmíru zřejmě osvědčil, protože nyní Drewa doprovází opět. Žerty stranou, posádku Sojuzu každopádně čeká náročná mise.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2026. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze svítí už pouze Venuše. Ráno je stále výš Saturn a velmi nízko na obloze se potkají Mars a Uran. Na Slunci jsou velké skvrny. Zemi míjí větší blízkozemní planetka. Do volného kosmu mají vystoupit z ISS astronauti Williams a Meir(ová). Před 110 lety se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. Před 10 lety začala u Jupiteru pracovat sonda Juno.
Nenechte si ujít videohovor s astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) – v historii Česka vůbec první videohovor s ISS! Koná se 4. 12. 2017 od 13 hodin Zengerově posluchárně (KN:E-107) v Praze na ČVUT na Karlově náměstí a kromě samotného videohovoru s italským astronautem Paolem Nespoli se můžete těšit na zajímavé přednášky, demonstrační pokusy, mobilní planetárium či virtuální realitu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.
Odebrané vzorky z vnějšího povrchu Mezinárodní kosmické stanice ISS přesvědčivě dokazují, že některé druhy bakterií jsou schopny přežívat i v podmínkách silné radiace kosmického prostoru. A život na Zemi se tak mohl objevit v důsledku zanesení obdobných mikroorganismů na naši planetu. Jak informovala 1. září 2017 ruská agentura RIA Novosti, takové předpoklady vyslovil velitel nejnovější kosmické expedice Alexandr Misurkin, která na ISS odstartovala 12. září 2017.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 6. do 21. 6. 2026. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a setká se s Merkurem a Venuší. Pomalu klesá k obzoru Jupiter. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Možná se objeví noční svítící oblaka. Český astronaut Aleš Svoboda obsadí roli pilota lodi Crew Dragon, která by měla letět k ISS v roce 2027. NASA oznámila složení posádky mise Artemis III, je tam i Evropan Luca Parmitano. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena sonda Viking 1.
Technici RKK Eněrgija (Raketno-kosmičeskaja korporacija) navrhují výrobu pračky, která by mohla být používána na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Tuto zprávu publikovala 19. května 2017 tisková agentura TASS. Podle názoru techniků, publikovaného v článku v podnikovém časopisu Kosmičeskaja technika i technologija, zavedení pračky umožní značně snížit množství nákladu, který je nutné pravidelně dopravovat na oběžnou dráhu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.
Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu beztíže nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Tři neděle již uplynuly od chvíle, kdy do divočiny jižního Ruska dopadly trosky nákladní kosmické lodi Progress MS-04, zničené během startu na oběžnou dráhu. Co se přesně cestou do kosmu na palubě odehrálo zůstává zatím stále záhadou, jednotlivé střípky neblahé mozaiky však ruští vyšetřovatelé již pomalu skládají dohromady. ISS zatím navštívila japonská zásobovací loď.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Život astronautů na ISS je z mnoha příčin závislý na obrovském objemu přenášených dat. Ta slouží k mnoha různým účelům – pozemní týmy s jejich pomocí řídí chod stanice, ale také mohou dálkově obsluhovat nejrůznější experimenty, zjišťovat výsledky vědeckých měření, sledovat technický stav všech možných systémů, ale i zdravotní stav posádky, nebo přijímat živé záběry s vysokým rozlišením z kamer rozmístěných po celé stanici. Každý kousek těchto dat cestuje na zemi poměrně komplikovanou cestou přes systém Space Network a již brzy se stanice dočká zdvojnásobení objemu dat, které může přenést za jedinou sekundu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Které jídlo udělá astronautům největší radost? Lidé jsou různí, ale nejčastěji to bývají pokrmy čerstvé – ideálně šťavnaté – jako je třeba vlastnoručně vypěstovaný salát. Nyní se na ISS dělají v tomto směru první kroky, které by mohly najít využití v příštích desetiletích, až se lidstvo vydá na delší toulky vesmírem. Ovšem nejen to: Kosmické zemědělství může pomáhat zemědělcům pozemským.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Celé dva roky má být k Mezinárodní vesmírné stanici připojený nafukovací modul BEAM (Bigelow Expendable Activity Module) od společnosti Bigelow. Jedná se o první nafukovací modul s certifikací pro lidskou posádku, který je připojený k obytné stanici. Už nyní ale senzory v něm umístěné přináší cenné informace. Hlavním cílem je ověřit, zda jsou nafukovací moduly bezpečné a využitelné pro budoucí průzkum vesmíru. Modul sice není příliš velký a posádka do něj vstupuje jen občas, přesto nejsme daleko od pravdy s tvrzením, že tenhle drobeček patří mezi nejzajímavější technologické projekty, které na ISS probíhají.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
V minulém článku nás Daniel Heřt informoval o novém pokroku v hledání obdoby nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Velmi nás těší, že téma neusnulo a nyní je tu další krok vpřed. Jak již víme, NASA vybrala šest firem z kosmického průmyslu, kterým nechybí potřebné zkušenosti, aby navrhly podobu nové stanice, která by měla vyrůst u Měsíce a umožnit důkladnou přípravu pro lety k Marsu, pro které by zároveň mohla sloužit jako odrazový můstek.
