Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šest návrhů na novou kosmickou stanici

Šest návrhů na novou kosmickou stanici

Obytný modul stanice u Měsíce
Autor: NASA

V minulém článku nás Daniel Heřt informoval o novém pokroku v hledání obdoby nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Velmi nás těší, že téma neusnulo a nyní je tu další krok vpřed. Jak již víme, NASA vybrala šest firem z kosmického průmyslu, kterým nechybí potřebné zkušenosti, aby navrhly podobu nové stanice, která by měla vyrůst u Měsíce a umožnit důkladnou přípravu pro lety k Marsu, pro které by zároveň mohla sloužit jako odrazový můstek.

Důležité je zdůraznit, že stále jde jen o návrhy, navíc Američané nebudou v projektu nové stanice sami. Na tomto programu by se měla spolupodílet také Evropa a Rusko. Dnes ale bude řeč o návrzích, které v rámci výzvy NextSTEP-2 (Next Space Technologies for Exploration Partnerships), ve které měly firmy vyvinout plnorozměrové pozemní makety a prototypy včetně návrhu konceptů obytných modulů pro hluboký vesmír. Pro fanoušky kosmonautiky se tak naskýtá možnost poprvé nahlédnout trochu detailněji do prezentovaných návrhů.

Aby byl obytný modul efektivní, musí obsahovat jak vnitřní obytný prostor, tak i komplexní strukturu systémů podpory života, kontroly prostředí, ale i systémů, které zajišťují dodávku elektrické energie, nebo připojování zásobovacích lodí. Je potřeba pamatovat na pohonný systém, přechodové komory, logistiku, omezení radiační zátěže uvnitř modulu, protipožární technologie, ale i prostředky zajišťující zdraví posádky. Pozemní prototypy umožní NASA i jejím partnerům dojít k finálnímu návrhu modulů, které už budou obsahovat komplexní představu o tom, jak jednotlivé systémy mají spolupracovat.

Bigelow Aerospace LLC (sídlo v Las Vegas – stát Nevada)

Stanice XBASE od Bigelow Aerospace připojená k ISS Autor: NASA
Stanice XBASE od Bigelow Aerospace připojená k ISS
Autor: NASA
Tato firma postaví a otestuje prototyp základny XBASE (Expandable Bigelow Advanced Station Enhancement). Kdo jen trochu sleduje kosmonautiku, toho nepřekvapí, že tento koncept počítá s nafukovacími moduly, které společnost Bigelow hodně prosazuje. Základna má mít objem 330 metrů krychlových. XBASE je založena na projektu nafukovacího modulu B-330, o kterém jsme na našem blogu již psali. Společnost plánuje při vývoji využít poznatky nasbírané díky zkušebnímu modulu BEAM o objemu 16 metrů krychlových, který je momentálně připojen k ISS.

Boeing (sídlo v Houstonu – stát Texas)

Koncept obytného modulu od firmy Boeing Autor: NASA
Koncept obytného modulu od firmy Boeing
Autor: NASA
Tahle společnost vyvíjí modulární obytný systém, který využívá zkušenosti v návrhu, vývoji a sestavování technologií na oběžné dráze. Podle vyjádření firmy by měl jejich plnorozměrový modul poskytovat široké možnosti pro testování a simulaci úkonů, které umožní lidem bezpečně pracovat a žít ve vesmíru po delší časové úseky, než jsme dnes zvyklí. Demonstrátor by měl zároveň otestovat a ověřit spolehlivost standardů na nejrůznějších rozhraních, stejně jako funkčnost systémů a další technologie nutné pro výzkum.

Lockheed Martin (sídlo Denver – stát Colorado)

Návrh od Lockheed Martin počítá s využitím architektury víceúčelových logistických modulů Autor: NASA
Návrh od Lockheed Martin počítá s využitím architektury víceúčelových logistických modulů
Autor: NASA
V jejím návrhu se oživí víceúčelové logistické moduly podobné těm, které na palubě raketoplánů létaly ke stanici, aby ji zásobovaly nákladem a vozily věci zpět na Zemi. Tyto moduly budou doplněny nezbytnými systémy avioniky a podporou života, aby vytvořily testovací prototyp obytného modulu. Firma si od testování slibuje, že dosáhne vysoce spolehlivých systémů na podporu života, díky čemuž sníží budoucí riziko. Prototyp avioniky zase poskytne komunikační data pro spojení s lodí Orion. Společnost LM navíc slibuje i virtuální prototyp, na kterém by se měla ověřovat funkce, forma a výbava.

Orbital ATK (sídlo Dulles – stát Virginia)

Firma Orbital ATK by ráda obytný modul odvodila z lodi Cygnus Autor: NASA
Firma Orbital ATK by ráda obytný modul odvodila z lodi Cygnus
Autor: NASA
Architektura jejich návrhu pro základnu v cislunárním prostoru bude vycházet z konstrukce zásobovací lodi Cygnus, která momentálně létá k ISS. Společnost Orbital ATK postaví prototyp, na kterém chce testovat kritická rozhraní s Orionem a dalšími moduly. Hlavním cílem je prokázat, že se loď Cygnus dá upravit tak, aby vznikl obytný modul umožňující dlouhodobý pobyt ve vesmíru a udělat krok vpřed k výpravě k Marsu. O tomto návrhu více zde na Kosmonautixu.

Sierra Nevada Corporation’s Space Systems (sídlo Louisville – stát Colorado)

Návrh od společnosti Sierra Nevada Corp. Autor: NASA
Návrh od společnosti Sierra Nevada Corp.
Autor: NASA
Cílem této společnosti je dosáhnout návrhu, který by umožnil konstrukci obytného modulu pro dlouhý pobyt za použití tří až čtyř komerčních raket. Tento koncept bude založen na nákladovém modulu miniraketoplánu Dream Chaser, který bude na ISS vozit zásoby. Firma počítá s tím, že by se nákladový prostor doplnil nějakou nafukovací konstrukcí a chybět nemohou ani systémy podpory života, nebo pohonné jednotky.

NanoRacks (sídlo Webster – stát Texas)

V tomto případě se jedná o společný projekt dvou větších firem. jednou z nich je Space Systems Loral a druhou je United Launch Alliance.  Tito dva partneři vytvořili pracovní skupinu označovanou jako Ixion. Jejich snahy počítají s úpravou horních stupňů existujících raket tak, aby z nich vznikly obyvatelné moduly pro pobyt ve vesmíru. Studie udržitelnosti má odhalit, zda je tento nízkonákladový přístup možné využít pro libovolný nosič včetně SLS.

Návrh od NanoRacks by vytvořil obytné moduly z upravených horních stupňů raket Autor: NASA
Návrh od NanoRacks by vytvořil obytné moduly z upravených horních stupňů raket
Autor: NASA

Tyto firmy dostanou dva roky na vývoj svých prototypů a provedení koncepčních studií, které jsou potřeba pro stavbu obytného modulu pro hluboký vesmír. Náklady ze strany NASA budou v tomto programu na roky 2016 a 2017 činit zhruba 65 milionů dolarů. Všechny firmy se přitom musí na vývoji podílet minimálně třiceti procenty celkových nákladů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA
[2] Spaceflight Now

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Kosmická stanice, ISS


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »