Související stránky k článku 46. vesmírný týden 2025
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2020. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše a níže taky Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu je velká skupina skvrn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. V neděli 15. listopadu je v plánu start kosmické lodi Crew Dragon v rámci mise Crew-1 k ISS se čtveřicí kosmonautů na palubě. Před 50 lety nesla sonda Luna 17 k Měsíci vozidlo Lunochod 1.
Přehled událostí na obloze od 9. 11. do 15. 11. 2015. Měsíc je kolem novu. Ráno je velmi dobře vidět Jupiter, ale také Venuše a Mars. Meteorický roj Taurid se letos zaskvěl opravdu velkou sbírkou bolidů. Aktivita Slunce je střední i díky aktivnějším skvrnám viditelným na přivrácené polokouli. Pokračuje festival vědy a techniky i s astronomickým programem. Začínají ranní přelety ISS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 3. do 10. 3. 2024. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce se mírně snížila. Pozorujeme zvířetníkové světlo a stále jasnější kometu 12P/Pons-Brooks. Očekáváme start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon k ISS s posádkou mise Crew-8. Před 45 lety proletěl Voyager 1 nejblíže Jupiteru. Před 460 lety se narodil David Fabricius, objevitel první proměnné hvězdy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 11. do 22. 11. 2020. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše a končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce byla zvýšená, na povrchu bylo několik skupin skvrn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Bolid, který rozčísl nebe nad Jizerkami, zanechal na zemi meteority. Slabé maximum meteorického roje Leonid připadá na 18. listopadu. Očekáváme start kosmické lodi Crew Dragon v rámci mise Crew-1 k ISS se čtveřicí astronautů na palubě a také několik dalších startů raket. Měla by startovat také raketa Vega s družicí TARANIS, která nese dva české přístroje. Před 55 lety startovala k Venuši sonda Veněra 3, která jako první lidský výrobek zasáhla, bohužel už nefunkční, jinou planetu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 9. do 11. 9. 2022. Měsíc bude v úplňku a vstoupí postupně do konjunkce s planetami Saturn a Jupiter. Mars a Venuši pozorujeme nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. NASA odložila start rakety SLS s lodí Orion pro závady na motoru a plnění kapalným vodíkem. Očekáváme start evropské Ariane 5 s družicí Eutelsat. Před 45 lety se vydala na svou rekordně vzdálenou pouť sonda Voyager 1.
První díl jsme věnovali úvodnímu seznámení s Venuší jako planetou a nahlédli na první, často nepříliš úspěšné pokusy o dosažení planety. V polovině šedesátých let tedy bylo zřejmé, že s Venuší, jako mírumilovnou, obyvatelnou planetou, je konec. Měření Marineru 2 jasně potvrdila, že povrch je rozžhaven na teplotu stovek stupňů a že planeta je zahalena do husté atmosféry. Zatímco první polovina let šedesátých přinesla první pokusy o průlety, v druhé polovině už jsme se dočkali přímého zásahu planety. Jak bylo patrné z častých sovětských neúspěchů, neváhali jít na průzkum hrubou silou a přes velký počet ztracených sond se jim postupně dařilo dostat se nejprve na dráhu průletovou a posléze i naměřit nějaká data. Ovšem nepoučeni z předchozích nezdarů, řada následovnic první a druhé Veněry byla nakonec odsouzena k roli pokusných králíků a jedna za druhou hynuly pod drtivým tlakem Venušiny atmosféry. Američané na to šli jinak. Kromě selhání nosné rakety u prvního Marineru, hned při druhém pokusu, přinesli vědecká data a také další mise byla velice úspěšná. Na rozdíl od Sovětů se ale nepokoušeli o přistání, což jim situaci možná trochu ulehčilo. Pojďme se tedy podívat podrobněji, jaké mise se vydaly k Venuši v druhé polovině let šedesátých a kdy se konečně i Veněrám začalo dařit.
Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený, zelený a modrý filtr. Snímky byly pořízeny 13. září 2017. Když byly potom poskládány do této úžasné barevné mozaiky v přibližně pravých barvách, vyniká nejen planeta se svými prstenci tak, jak ji ze Země nemůžeme nikdy spatřit, ale ještě malé měsíčky Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas a Enceladus.
Mapa oblohy pro 9. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 2. do 6. 3. 2011.
Jeden týden s příznivým počasím končí a jiný s možná ještě lepším začíná. Vše díky velmi vysokému tlaku vzduchu. Měsíc je navíc v pátek v novu. Zvečera začíná viditelnost planety Merkur a končí viditelnost Jupiteru. Nadvládu nad nocí předává Saturnu, ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Večerním přeletům různých družic dominuje ISS s připojenou ATV-2 a raketoplánem Discovery.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze od 4. 9. do 10. 9. 2017. Měsíc bude v úplňku. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je večer nad jihozápadem. Neptun je v opozici se Sluncem. Ráno je vidět Venuše. Aktivita Slunce je střední, na povrchu jsou pěkné skvrny. Přistála část posádky ISS s americkou rekordmankou. Nejočekávanějším startem týdne má být let Falconu 9 s armádním miniraketoplánem.
Dvě kosmické sondy NASA s názvem Vyoager 1 a Voyager 2 se řítí napříč neprobádaným prostorem na své cestě za hranicemi naší Sluneční soustavy. Neustále provádějí měření mezihvězdného prostředí podél trajektorie letu, doposud záhadného prostředí mezi hvězdami. Hubbleův kosmický teleskop HST poskytnul cestovní mapu – na základě měření látky podél trajektorie sond při jejich pohybu vesmírem. Dokonce i po ukončení dodávky elektrické energie, kdy sondy Voyager již nebudou schopny posílat na Zemi nová data, což se může přihodit zhruba během příštího desetiletí, astronomové mohou využívat pozorování z Hubbleova teleskopu k určení charakteristik prostředí, skrz které tito mlčící vyslanci lidstva budou prolétávat.
Sonda Voyager míjí Neptun.Autor: NASA.Na pátek 26. října 2012 přijměte pozvání na přednášku Milana Halouska z České kosmické kanceláře, který nám připomene neuvěřitelných 35 let od startů sond Voyager a jejich putování za hranice Sluneční soustavy. Přednáška s názvem „35 roků letu sond Voyager do hlubin vesmíru“ se uskuteční od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice, ul. Gorkého 2658. Srdečně vás na ni zve Astronomická společnost Pardubice.
Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
sonda VoyagerHranici Sluneční soustavy obvykle umisťujeme do míst, kde vliv Slunce přestává dominovat nad vlivem okolních hvězd a mezihvězdného prostředí. Nejčastěji se setkáme s tvrzením, že poslední výspou Sluneční soustavy je Oortův oblak komet, který sahá až do vzdálenosti 50 000 astronomických jednotek (AU). To je přibližně vzdálenost, kde ještě mohou kometární jádra stabilně obíhat okolo Slunce, aniž by vliv okolních hvězd příliš narušoval jejich dráhy. Ne všechny vlivy Slunce však sahají do takových vzdáleností.
