
V Brně se 12. září 2023 za přítomnosti zástupců mnoha měst (včetně Brna a Prahy), výrobců světelné techniky a také odborníků z akademické sféry konala konference MĚSTO A SVĚTLO. Její průběh nás naplňoval střídavě optimismem i zklamáním. Jistě, ještě před pár lety by bylo nepředstavitelné, že by se v rámci diskuze o osvětlování měst výrazněji řešilo světelné znečištění. Dnes tomu je jinak, od úvodu až po závěr se jako nit neslo to, že světlo má také nežádoucí účinky a že je třeba ho v noci omezovat.
Aktuální články

Družicové fotometrické kombajny jsou dnes velmi úspěšnými přístroji pracujícími téměř automaticky, schopnými charakterizovat celou řadu hvězd současně s vysokým časovým rozlišením. Práce, na níž se podílel i Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU, se zabývala charakterizací proměnných hvězd v neobvyklé otevřené hvězdokupě.

ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.

Odpověď na tuto návodnou otázku je zatím záporná, i když se populární servery snaží poukazovat na objev klíčových molekul. Přesto má smysl ověřit, jestli na exoplanetě K2-18b jsou pro život vhodné podmínky. Za pomocí kosmického teleskopu Jamese Webba byl na ní objeven oxid uhličitý a metan, což naznačuje, že se na exoplanetě může pod atmosférou bohatou na vodík vyskytovat povrch pokrytý oceánem. Tento objev poskytuje fascinující pohled na planetu, která se nepodobá ničemu v naší Sluneční soustavě.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 9. do 24. 9. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a večer je pouze velmi nízko nad obzorem. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno se k nepřehlédnutelné Venuši přidává Merkur. Slunce vyvrhlo oblak hmoty směřující k Zemi. Kometa Nišimura po pěkném ranním představení zmizela i z večerní oblohy. Astronomický ústav vydal analýzu bolidu z 10. září. Na ISS dorazila posádka v lodi Sojuz MS-24. ISS můžeme vidět přelétat večer na obloze. Startovaly další starlinky a řadu teček letící oblohou spatřilo mnoho pozorovatelů. Před 20 lety zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo.

V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 301 ze 14. 9. 2023.

Nové číslo Astropisu otevírá tradiční Letošní pohled na vesmír vloni od Jiřího Grygara, a od Davida Ondřicha, který nás zavede za významnými objevy z loňského roku v astronomii a astrofyzice. Michal Švanda s Martinou Pavelkovou nás seznámí s tím, jak se počítají reprezentativní relativní čísla slunečních skvrn? Jaroslav Pavlousek vzpomene v článku Bohem nadaný fotograf Josef Klepešta autora ikonické fotografie bolidu u galaxie v Andromedě. Kolega Vladimír Libý vyzpovídal bývalého redakčního kolegu v článku S dopravákem za Českou republiku do vesmíru a kolega Josef Ladra nás seznámí s budoucností převodovek v astronomických montážích. Václav Laifr nám představí Čínskou kosmickou stanici. Samozřejmě nechybí ani mapa podzimní oblohy, recenze knihy Thomase Hertoga a další novinky.

Před 100 lety v noci z 12. na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě. Ve 22:55 záznam zkazil prolétající bolid, čímž ale vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu, která obletěla celý svět.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 300 z 11. 9. 2023.

Pomocí radioteleskopu ALMA astronomové zaznamenali magnetické pole galaxie tak vzdálené, že jejímu světlu trvalo více než 11 miliard let, než dorazilo až k nám. Objekt tedy pozorujeme tak, jak vypadal, když byl vesmír jen 2,5 miliardy let starý. Výsledek astronomům přináší zásadní informace o tom, jak se utvářela magnetická pole galaxií podobných té naší.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 9. do 17. 9. 2023. Měsíc bude v novu, předtím potká Venuši. Večer můžeme pozorovat Saturn a později také Jupiter, ráno září nad východem jasná Venuše. Kometa C/2023 P1 (Nishimura) nás potěšila na ranní obloze, ale období nejlepší viditelnosti skončilo. Slunce je poměrně klidné. Raketa H-IIA vynesla rentgenovou observatoř XRISM a misi k Měsíci SLIM. Falcon 9 letěl úspěšně po 225. a první stupeň přistál po 150. Na ISS má startovat tříčlenná posádka v Sojuzu MS-24. Probíhají testy Ariane 6. Před 55 lety startovala mise Zond-5 s živými tvory kolem Měsíce.
Další články »