Je ti 15–26 let, máš ve dnech 27. 7. – 10. 8. volno, chceš se něco dozvědět o astronomii, pozorování noční oblohy, nebo chceš prostě jen strávit 15 dní mezi astronomickými nadšenci? Lákají tě fyzikální, chemické a další experimenty a umíráš touhou absolvovat každý den různé odborné přednášky s astronomickou, astrofyzikální či jinou tématikou? Pokud se už teď těšíš na to, co ti nabídneme, tak je Astronomická expedice právě pro tebe!
Malá, zdánlivě nenápadná vesnička Sítiny se už třetím rokem potýká s náhlým letním přílivem obyvatelstva. Počet lidí tu během letních prázdnin vzroste o několik stovek procent, a to vždy při příležitosti konání Astronomické expedice. Rok 2023 nebyl výjimkou a na místní stále se zvětšující astronomické základně se sešlo přes sedm desítek příznivců astronomie.
Amatérská prohlídka oblohy (APO) je sekcí České astronomické společnosti od roku 2012, nicméně jako spolek existovala již od roku 1986! Od té doby se APO snaží sdružovat nadšené pozorovatele noční oblohy a vzdělávat také začínající pozorovatele. A jak se to dařilo v roce 2023 a co nás čeká v roce dalším? Pojďme se na to podívat!
Zapište si do kalendářů, že ve dnech 25. 11. a 26. 11. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního podzimního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se sejdeme v místě, kde má APO bohatou historii - na Hvězdárně a planetáriu Brno! Amatérská prohlídka oblohy vás tedy zve na tradiční víkendový seminář ASTRO@BRNO.2023, který se uskuteční v Brně! Těšit se můžete na přednášky, pořady od Hvězdárny a planetária Brno, diskuze s účastníky i vedením APO a mnoho dalšího!
Je ti 15-26 let, chceš se něco dozvědět o astronomii, pozorování noční oblohy, nebo chceš prostě jen strávit 16 dní mezi astronomickými nadšenci? Lákají tě fyzikální, chemické a další experimenty a umíráš touhou absolvovat každý den různé odborné přednášky s astronomickou, astrofyzikální či jinou tématikou? Pokud se už teď těšíš na to, co ti nabídneme, tak je Astronomická expedice právě pro tebe!
Astronomická expedice se stále více zabydluje na své základně v Sítinach. Téměř 60 účastníků z řad studentů se tak letos mohlo těšit z lepšího a většího zázemí, z nové pozorovací techniky a hlavně ze stále temné a překrásné noční oblohy. A té si letos mohli užít dosytosti. Po několika letech nám počasí umožnilo pozorování téměř každou noc. A co všechno jsme na noční obloze pozorovali?
Více než 14 dní strávených pod noční oblohou, kurz základů astronomie, pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy, mnoho fyzikálních a chemických experimentů, přednášky renomovaných vědců z oblasti astrofyziky, fyziky, chemie a mnoho dalšího, to je Astronomická expedice. Je vám 15–26 let a nadchla vás hned první věta? Pak je tato akce pro vás!
Svítá a ze smrkových lesů stoupá mlha. Na okolních šťavnatých pastvinách se v dálce neslyšně pasou krávy. Všudypřítomné ticho náhle naruší pád obří třpytivé kapky, které se podařilo při včerejším dešti ulpět na černém igelitovém pytli. Pod pytlem se schovává dalekohled. A není tu sám. Spících dalekohledů jsou kolem spousty. Na trojnožkách vypadají jako mimozemšťané, kteří při obléhání naší planety náhle usnuli. U jednoho z mála stavení v okolí zaštěká pes. Přítomnost lidí potvrdí až pronikavé hlasité zvolání: „Jdeme spát, hoši!“ Teď je teprve zřejmé, že se nacházíme na Astronomické expedici.
Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?
Je vám mezi 15-26 lety? Nemáte ještě žádné plány na léto? Zajímá Vás astronomie, fyzika, chemie či jiné přírodní vědy? Pak už nemusíte vymýšlet žádné jiné plány a můžete se vydat na šestnáctidenní akci, kde se dozvíte to, na co ve škole nezbyl čas, kde budete moci pomocí dalekohledu prozkoumat noční oblohu a kde budete moci poznat fyziku na vlastní kůži! Že vás to začíná zajímat víc a víc? Pojďte tedy zjistit, na co všechno se můžete těšit!
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář ASTRO@BRNO.2020, který se uskuteční 7. března 2020 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Ve dnech 21.-22. září se opět konal seminář Amatérské prohlídky oblohy. Tentokrát v sympatickém a moderním prostředí Ostravské hvězdárny a planetária. Dostavili se amatérští astronomové, ale i profesionálové z celé republiky. Nechyběl třeba předseda APO Petr Scheirich, nebo měsíční astronom Pavel Gabzdyl.
Amatérská prohlídka oblohy, Ostravská pobočka ČAS a Planetárium Ostrava si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@OSTRAVA.2019, který se uskuteční 21. až 22. září 2019 v prostorách Planetária Ostrava.
Trávíte téměř všechny večery, kdy je jasno, pod noční oblohou? Nemůžete přestat prozkoumávat pouhým okem či dalekohledem všechny krásy noční oblohy? Nebo jste naopak ti, kteří se v životě na oblohu nepodívali, a přesto Vás fascinuje vesmír? Je Vám 15 - 26 let? Pak je Astronomická expedice v Úpici právě pro Vás!
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář ASTRO@BRNO.2019, který se uskuteční v sobotu 23. února 2019 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Amatérská prohlídka oblohy, sekce České astronomické společnosti a Astronomický ústav AVČR vás srdečně zvou na setkání ASTRO@ONDŘEJOV.2018, který se uskuteční 9. až 11. listopadu 2018 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Společnost pro meziplanetární hmotu, Amatérská prohlídka oblohy a Astronomický ústav AV ČR si dovolují pozvat všechny příznivce amatérské astronomie a meziplanetární hmoty na společný seminář, který se bude konat o víkendu 2. a 3. září 2017 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna Uherský Brod si Vás dovolují pozvat na víkendový seminář ASTRO@BROD.2017, který se uskuteční 22. až 23. dubna 2017 v prostorách Hvězdárny Uherský Brod. Těšte se na mnoho zajímavých přednášek a v případě přízně počasí i pozorování noční oblohy!
Amatérská prohlídka oblohy a Astronomický ústav AV ČR si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@ONDŘEJOV.2016 který se uskuteční 10. až 12. června 2016 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář, který se uskuteční 20. února 2016 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Na programu budou informace týkající se sekce, přednášky a multimediální programy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
