Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaké bylo setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě

Jaké bylo setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě

Planetárium Ostrava
Autor: Planetárium Ostrava.

Ve dnech 21.-22. září se opět konal seminář Amatérské prohlídky oblohy. Tentokrát v sympatickém a moderním prostředí Ostravské hvězdárny a planetária. Dostavili se amatérští astronomové, ale i profesionálové z celé republiky. Nechyběl třeba předseda APO Petr Scheirich, nebo měsíční astronom Pavel Gabzdyl.

Součástí programu byly například přednášky o blízkozemních asteroidech Bennu a Ryugu, o Světelném znečištění na Ostravsku, nebo o odvrácené straně Měsíce, ta byla zakončena poměrně komickou (pro racionálně smýšlící lidi) konspirační debatou. Kromě přednášek probíhaly v Planetáriu i sférické projekce.

První, které jsme se zůčastnili, pojednávala o Evropské jižní observatoři, jejích inovativních technologiích, a přínosu pro vědu. Druhá, která proběhla až téměř na samém konci semináře, prověřila naše bránice, a velmi vtipnou formou nás seznámila s historií města Ostravy. 

Účastníci setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě, přesněji řečeno jen jejich část, která zůstala až do nedělního poledne. Autor: Tomáš Kubica
Účastníci setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě, přesněji řečeno jen jejich část, která zůstala až do nedělního poledne.
Autor: Tomáš Kubica
V noci ze soboty na neděli se účastníci rozdělili na dvě skupiny. Prvá se věnovala poněkud odbornějšímu programu, totiž pozorování (počasí bylo perfektní), a druhá se zaměřila kulturně a shlédla projekci výběru toho nejlepšího z české i zahraniční filmové a televizní tvorby. 

Mimo samotný program šlo přirozeně o přátelské setkání, a tak vedle velice zasvěcených astronomických rozhovorů probíhaly kamarádské potlachy a šlo tedy i o přínosnou společenskou událost. 

Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když řeknu, že celé APO jsme si prožili a užili na maximum a už se těšíme na příští ročník.




O autorovi

Lukáš Havlák

Lukáš Havlák

Narodil se v roce 2003 na Mělníku. Úspěšně ukončil základní vzdělání a
je na začátku toho středoškolského, nicméně už teď rád nakukuje do
vědecké obce v oblasti astronomie a až se mu dostane patřičného
vzdělání, rád by do ní sám přispíval. Pravidelně se účastní
Astronomické expedice v Úpici a dalších akcí, seminářů a přednášek s
tím spojených. Zajímá se o Deep-sky astronomii a astrofotografii.
Doufá, že o něm ještě uslyšíte.

Štítky: Amatérská prohlídka oblohy


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Temná silueta v Alnitakově záři

Snímek zachycuje jeden z nejikoničtějších objektů severní oblohy – temnou mlhovinu Barnard 33, známou jako Koňská hlava. Tato silueta chladného prachu a plynu se rýsuje proti červené emisní mlhovině IC 434

Další informace »