Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaké bylo setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě

Jaké bylo setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě

Planetárium Ostrava
Autor: Planetárium Ostrava.

Ve dnech 21.-22. září se opět konal seminář Amatérské prohlídky oblohy. Tentokrát v sympatickém a moderním prostředí Ostravské hvězdárny a planetária. Dostavili se amatérští astronomové, ale i profesionálové z celé republiky. Nechyběl třeba předseda APO Petr Scheirich, nebo měsíční astronom Pavel Gabzdyl.

Součástí programu byly například přednášky o blízkozemních asteroidech Bennu a Ryugu, o Světelném znečištění na Ostravsku, nebo o odvrácené straně Měsíce, ta byla zakončena poměrně komickou (pro racionálně smýšlící lidi) konspirační debatou. Kromě přednášek probíhaly v Planetáriu i sférické projekce.

První, které jsme se zůčastnili, pojednávala o Evropské jižní observatoři, jejích inovativních technologiích, a přínosu pro vědu. Druhá, která proběhla až téměř na samém konci semináře, prověřila naše bránice, a velmi vtipnou formou nás seznámila s historií města Ostravy. 

Účastníci setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě, přesněji řečeno jen jejich část, která zůstala až do nedělního poledne. Autor: Tomáš Kubica
Účastníci setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě, přesněji řečeno jen jejich část, která zůstala až do nedělního poledne.
Autor: Tomáš Kubica
V noci ze soboty na neděli se účastníci rozdělili na dvě skupiny. Prvá se věnovala poněkud odbornějšímu programu, totiž pozorování (počasí bylo perfektní), a druhá se zaměřila kulturně a shlédla projekci výběru toho nejlepšího z české i zahraniční filmové a televizní tvorby. 

Mimo samotný program šlo přirozeně o přátelské setkání, a tak vedle velice zasvěcených astronomických rozhovorů probíhaly kamarádské potlachy a šlo tedy i o přínosnou společenskou událost. 

Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když řeknu, že celé APO jsme si prožili a užili na maximum a už se těšíme na příští ročník.




O autorovi

Lukáš Havlák

Lukáš Havlák

Narodil se v roce 2003 na Mělníku. Úspěšně ukončil základní vzdělání a
je na začátku toho středoškolského, nicméně už teď rád nakukuje do
vědecké obce v oblasti astronomie a až se mu dostane patřičného
vzdělání, rád by do ní sám přispíval. Pravidelně se účastní
Astronomické expedice v Úpici a dalších akcí, seminářů a přednášek s
tím spojených. Zajímá se o Deep-sky astronomii a astrofotografii.
Doufá, že o něm ještě uslyšíte.

Štítky: Amatérská prohlídka oblohy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »