Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaké bylo setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě

Jaké bylo setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě

Planetárium Ostrava
Autor: Planetárium Ostrava.

Ve dnech 21.-22. září se opět konal seminář Amatérské prohlídky oblohy. Tentokrát v sympatickém a moderním prostředí Ostravské hvězdárny a planetária. Dostavili se amatérští astronomové, ale i profesionálové z celé republiky. Nechyběl třeba předseda APO Petr Scheirich, nebo měsíční astronom Pavel Gabzdyl.

Součástí programu byly například přednášky o blízkozemních asteroidech Bennu a Ryugu, o Světelném znečištění na Ostravsku, nebo o odvrácené straně Měsíce, ta byla zakončena poměrně komickou (pro racionálně smýšlící lidi) konspirační debatou. Kromě přednášek probíhaly v Planetáriu i sférické projekce.

První, které jsme se zůčastnili, pojednávala o Evropské jižní observatoři, jejích inovativních technologiích, a přínosu pro vědu. Druhá, která proběhla až téměř na samém konci semináře, prověřila naše bránice, a velmi vtipnou formou nás seznámila s historií města Ostravy. 

Účastníci setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě, přesněji řečeno jen jejich část, která zůstala až do nedělního poledne. Autor: Tomáš Kubica
Účastníci setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě, přesněji řečeno jen jejich část, která zůstala až do nedělního poledne.
Autor: Tomáš Kubica
V noci ze soboty na neděli se účastníci rozdělili na dvě skupiny. Prvá se věnovala poněkud odbornějšímu programu, totiž pozorování (počasí bylo perfektní), a druhá se zaměřila kulturně a shlédla projekci výběru toho nejlepšího z české i zahraniční filmové a televizní tvorby. 

Mimo samotný program šlo přirozeně o přátelské setkání, a tak vedle velice zasvěcených astronomických rozhovorů probíhaly kamarádské potlachy a šlo tedy i o přínosnou společenskou událost. 

Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když řeknu, že celé APO jsme si prožili a užili na maximum a už se těšíme na příští ročník.




O autorovi

Lukáš Havlák

Lukáš Havlák

Narodil se v roce 2003 na Mělníku. Úspěšně ukončil základní vzdělání a
je na začátku toho středoškolského, nicméně už teď rád nakukuje do
vědecké obce v oblasti astronomie a až se mu dostane patřičného
vzdělání, rád by do ní sám přispíval. Pravidelně se účastní
Astronomické expedice v Úpici a dalších akcí, seminářů a přednášek s
tím spojených. Zajímá se o Deep-sky astronomii a astrofotografii.
Doufá, že o něm ještě uslyšíte.

Štítky: Amatérská prohlídka oblohy


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »