Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaké bylo setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě

Jaké bylo setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě

Planetárium Ostrava
Autor: Planetárium Ostrava.

Ve dnech 21.-22. září se opět konal seminář Amatérské prohlídky oblohy. Tentokrát v sympatickém a moderním prostředí Ostravské hvězdárny a planetária. Dostavili se amatérští astronomové, ale i profesionálové z celé republiky. Nechyběl třeba předseda APO Petr Scheirich, nebo měsíční astronom Pavel Gabzdyl.

Součástí programu byly například přednášky o blízkozemních asteroidech Bennu a Ryugu, o Světelném znečištění na Ostravsku, nebo o odvrácené straně Měsíce, ta byla zakončena poměrně komickou (pro racionálně smýšlící lidi) konspirační debatou. Kromě přednášek probíhaly v Planetáriu i sférické projekce.

První, které jsme se zůčastnili, pojednávala o Evropské jižní observatoři, jejích inovativních technologiích, a přínosu pro vědu. Druhá, která proběhla až téměř na samém konci semináře, prověřila naše bránice, a velmi vtipnou formou nás seznámila s historií města Ostravy. 

Účastníci setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě, přesněji řečeno jen jejich část, která zůstala až do nedělního poledne. Autor: Tomáš Kubica
Účastníci setkání Amatérské prohlídky oblohy v Ostravě, přesněji řečeno jen jejich část, která zůstala až do nedělního poledne.
Autor: Tomáš Kubica
V noci ze soboty na neděli se účastníci rozdělili na dvě skupiny. Prvá se věnovala poněkud odbornějšímu programu, totiž pozorování (počasí bylo perfektní), a druhá se zaměřila kulturně a shlédla projekci výběru toho nejlepšího z české i zahraniční filmové a televizní tvorby. 

Mimo samotný program šlo přirozeně o přátelské setkání, a tak vedle velice zasvěcených astronomických rozhovorů probíhaly kamarádské potlachy a šlo tedy i o přínosnou společenskou událost. 

Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když řeknu, že celé APO jsme si prožili a užili na maximum a už se těšíme na příští ročník.




O autorovi

Lukáš Havlák

Lukáš Havlák

Narodil se v roce 2003 na Mělníku. Úspěšně ukončil základní vzdělání a
je na začátku toho středoškolského, nicméně už teď rád nakukuje do
vědecké obce v oblasti astronomie a až se mu dostane patřičného
vzdělání, rád by do ní sám přispíval. Pravidelně se účastní
Astronomické expedice v Úpici a dalších akcí, seminářů a přednášek s
tím spojených. Zajímá se o Deep-sky astronomii a astrofotografii.
Doufá, že o něm ještě uslyšíte.

Štítky: Amatérská prohlídka oblohy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »