Související stránky k článku Atmosféra Titanu je více podobná Zemi, než se předpokládalo

Nové modelování naznačuje, že Titan nemá podpovrchový oceán

Data ze sondy Cassini původně vedla vědce k domněnce, že na Titanu existuje velký podzemní oceán složený z kapalné vody. Když však tým pod vedením Baptiste Journaux z Washingtonské univerzity vytvořil model měsíce s oceánem, výsledky nesouhlasily s fyzikálními vlastnostmi podle dat ze sondy. Místo oceánu, jaký známe na Zemi, se pravděpodobně jedná o něco podobnějšího arktickému mořskému ledu.

Tajemná temná skvrna na Neptunu poprvé pozorována z povrchu Země

Pomocí dalekohledu ESO/VLT se astronomům podařilo zaznamenat velkou tmavou skvrnu v atmosféře planety Neptun a nečekaně také menší světlou oblast, která s ní sousedí. Jedná se o vůbec první pozorování temné skvrny na Neptunu provedené pozemním teleskopem. Tyto dočasné útvary vyskytující se na pozadí modré atmosféry planety Neptun jsou pro astronomy stále záhadou a nová pozorování přinášejí důležité informace o jejich povaze a původu.

Astronomické výročí: Christiaan Huygens

Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou povahu prstenců Saturnu.

Webbův teleskop pozoroval oblaka prachu v atmosféře hnědého trpaslíka

James Webb Space Telescope (JWST) pořídil fotografii hnědého trpaslíka se zrníčky křemičitanů v jeho atmosféře. Astronomové popsali analýzy hnědého trpaslíka a jeho atmosféry v článku publikovaném na arXiv preprint server. Hnědý trpaslík je vesmírné těleso, které vytvoří protohvězda, jež nemá dostatečnou hmotnost, aby v ní mohly probíhat termonukleární reakce. Objekt tak ve svém jádře nedosáhne teploty potřebné ke spalování vodíku a nestane se tedy hvězdou.

Čtyři nejnadějnější tělesa pro život ve Sluneční soustavě

Zemská biosféra obsahuje všechny známé ingredience nezbytné pro život, jak jej známe. Nejvíce zmiňovanými jsou: kapalná voda, alespoň jeden zdroj energie a zásoba biologicky potřebných chemických prvků a molekul. Avšak nedávný objev snad biogenního fosfinu v oblacích Venuše nám připomíná, že přinejmenším některé z těchto ingrediencí existují rovněž jinde ve Sluneční soustavě. Takže kde jsou jiné nejslibnější lokality pro existenci mimozemského života?

HST detekoval vodní páru v atmosféře měsíce Ganymed

Jupiterův ledový satelit Ganymed je největším měsícem ve Sluneční soustavě. Vodní led na jeho povrchu je zmrazený v důsledku nízkých teplot až na −185 stupňů Celsia. Déšť nabitých částic ze Slunce (sluneční vítr) dostatečuje k tomu, že kolem pravého poledne na Ganymedu se led změní ve vodní páru. Důkazy o existenci slabé atmosféry tohoto měsíce tvořené vodní parou získali výzkumníci planet díky spektrům s vysokou citlivostí získaných pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu (HST).

Pozoruhodná podobnost mezi Zemí a Titanem – stejná hladina moří

Saturnův měsíc Titan se nachází zhruba 1,5 miliardy kilometrů daleko od Země, avšak nedávno publikovaný článek zpracovaný na základě dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini odhalil, že tento vzdálený svět a naše planeta si jsou mimořádně podobné. Právě tak jako povrch oceánů a moří na Zemi leží v jedné průměrné výšce, kterou označujeme jako „hladina moře“, stejně tak i hladiny moří na Titanu se nacházejí na jedné průměrné úrovni.

Výzkumy v AsÚ AV ČR (146): Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet

Objevy extrasolárních planet jsou záležitostmi prakticky na denním pořádku. Jejich charakterizace se až donedávna omezovala na stanovení fundamentálních parametrů exoplanety, na její změření a zvážení a určení parametrů oběžné dráhy. S rozvojem moderních dalekohledů a citlivých spektrografů se ovšem otevírají možnosti charakterizace i jejich atmosfér. Astronomové pod vedením Petra Kabátha z ASU se věnovali čtyřem vhodným extrasolárním planetám a studovali spektra jejich atmosfér.

Cassini zkoumá jezera metanu na Titanu

Titan je mezi téměř dvěma stovkami měsíců ve Sluneční soustavě jediným, který je obklopen hustou atmosférou a velkými rezervoáry kapaliny na povrchu. To z něj dělá těleso podobné terestrickým planetám, především Zemi.

Největší objevy družice MAVEN u Marsu

Sonda, která na Marsu nepřistane, ba dokonce ho ani nebude fotografovat? Jak nudně to zní! Sonda MAVEN přesně taková je, přesto se jí podařila celá řada objevů. Všechny jen z pozorování horní části atmosféry planety. Sonda oslavila 17. června už 1000. den na orbitě kolem Marsu, je tedy čas ohlédnout se za jejími úspěchy.

Příboj na Titanu je největší v létě

Na zasedání Americké geofyzikální unie, které se uskutečnilo v San Francisku začátkem března 2016, bylo mimo jiné řečeno, že snímky Saturnova měsíce Titan, které pořídila sonda Cassini, zachycují světlo odražené od povrchu velkého jezera Ligeia Mare, studeného jezera tvořeného uhlovodíky na povrchu měsíce. Další snímky představují stejný úkaz na dalších dvou jezerech Titanu. Úkaz je zřejmě způsoben vlnami na hladině jezera, které tak byly poprvé detekovány mimo planetu Zemi. Z toho vyplývá, že na měsíci Titan existuje mnohem větší geofyzikální aktivita, něž jsme doposud předpokládali.

Alfa Centauri A a studená vrstva v její atmosféře

Porovnání velikosti Slunce a hvězd alfa CentauriAutor: David Benbennick Kosmická observatoř Herschel (Herschel Space Observatory) provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA objevila chladnější vrstvu v atmosféře hvězdy alfa Centauri A. Je to vůbec poprvé, co bylo něco takového pozorováno u jiné hvězdy než u Slunce. Tento objev je důležitý nejen pro pochopení aktivity Slunce, ale může rovněž pomoci při pátrání po protoplanetárních soustavách v okolí jiných hvězd.

Ponorka k výzkumu Titanu

NASA publikovala počátkem roku 2015 na sympóziu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) předpokládanou konstrukci podmořského robota pro využití při výzkumu moří kapalného metanu a etanu na povrchu Saturnova měsíce Titan. Video a předběžný návrh konstrukce ponorky vytvořil tým pracovníků NASA Glenn´s COMPASS společně s některými výzkumníky z Applied Research Laboratory. Výzva k návrhu konstrukce vzešla od pracovníků NASA, kteří jasně dali za úkol přiblížení realizace myšlenky nového způsobu výzkumu vesmíru a nebeských těles.

Bouřlivý počátek července v mezosféře

Nadoblačné blesky.Autor: Martin PopekPředpověď pro první červencový týden slibovala pro střední Evropu výborné podmínky pro vznik rozsáhlejších bouřkových systémů. Vše vyšlo na 100 % a tak jsme mohli sledovat nejen běžné projevy elektrické aktivity v troposféře, ale i ty vzácnější ve vyšších vrstvách atmosféry. Zejména pak byly k vidění ty nejběžnější typy Red sprites a Tendril. Tyto blesky se spouštějí z ionosféry z výšce 90 km a většina prochází i končí v mezosféře. V některých případech blesky pokračuji níže do stratosféry v podobě jemných vlásečnic tzv. Tendrils. Ty můžou dosáhnout výšky až 30 km nad zemským povrchem.

Proč se Měsíc se Sluncem zdají u obzoru větší?