Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Webbův teleskop pozoroval oblaka prachu v atmosféře hnědého trpaslíka

Webbův teleskop pozoroval oblaka prachu v atmosféře hnědého trpaslíka

Umělecké ztvárnění hnědého trpaslíka
Autor: Sci.News

James Webb Space Telescope (JWST) pořídil fotografii hnědého trpaslíka se zrníčky křemičitanů v jeho atmosféře. Astronomové popsali analýzy hnědého trpaslíka a jeho atmosféry v článku publikovaném na arXiv preprint server. Hnědý trpaslík je vesmírné těleso, které vytvoří protohvězda, jež nemá dostatečnou hmotnost, aby v ní mohly probíhat termonukleární reakce. Objekt tak ve svém jádře nedosáhne teploty potřebné ke spalování vodíku a nestane se tedy hvězdou.

Hnědí trpaslíci jsou kosmické objekty, kterým se někdy přezdívá nepodařené hvězdy. Začínají svoji existenci stejným způsobem jako jiné hvězdy, avšak nedostanou se k vytvoření dostatečných podmínek k zažehnutí termonukleární fúze, tedy slučování jader lehkého vodíku. Nedorostou tedy do velikosti hvězdy; odtud plyne i jejich název. Teplota v jejich nitru je mnohem nižší, něž jaká je nutná pro spalování vodíku, ale jsou schopni spalovat deuterium. Díky tomu vyzařují teplo a světlo, které mohou astronomové registrovat, většinou v oboru infračerveného záření. A právě ke studiu objektů v infračerveném spektru byl teleskop Jamese Webba navržen.

Hnědý trpaslík pozorovaný astronomy se nachází ve vzdálenosti přibližně 72 světelných roků, jeho poloha se promítá do souhvězdí Havrana. Poprvé byl pozorován v roce 2015 a obdržel označení VHS 1256-1257 b. V porovnání s Jupiterem je zhruba 19krát hmotnější. Dosavadní výzkumy vedly k závěru, že je stále ještě mladý, ve věku zhruba 140 miliónů roků. Předchozí snímky tohoto hnědého trpaslíka ukázaly, že jeho asmosféra má načervenalé zabarvení.

Spektrum hnědého trpaslíka VHS 1256 b pořízené pomocí přístrojů NIRSpec IFU a MIRI MRS na palubě JWST Autor: Brittany E. Miles et al (2022)
Spektrum hnědého trpaslíka VHS 1256 b pořízené pomocí přístrojů NIRSpec IFU a MIRI MRS na palubě JWST
Autor: Brittany E. Miles et al (2022)
Astronomové zjistili, že atmosféra hnědého trpaslíka byla podobná atmosférám většiny jiných hnědých trpaslíků. Objevili v ní metan, sodík, vodu, draslík a oxid uhličitý. A dále objevili oblaka, která – jak se astronomové domnívají – jsou tvořena zrníčky křemičitanů. Tato oblaka jsou význačná tím, že vytvářejí silné vrstvy. Z toho vyplývá, že jsou pravděpodobně tvořeny minerály typu enstatit, křemen nebo forsterit.

Až donedávna bylo pro vědce záhadou, jak se zrnka hornin mohou dostat tak vysoko do atmosféry. Horniny se však při vyšších teplotách mohou vypařovat, následně ochlazovat a kondenzovat do mraků, podobně jako voda.

Astronomové poznamenali, že jejich pozorování potvrzuje teorie, že hnědí trpaslíci mohou být obklopeni oblaky prachu, které, jak dále vědci poznamenávají, mohou mít vliv na jejich jasnost. Podle astronomovů představuje JWST velký krok směrem k detailnějšímu studiu objektů, jako jsou exoplanety a hnědí trpaslíci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci.news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jwst, Atmosféra, Hnědý trpaslík


48. vesmírný týden 2022

48. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 11. do 4. 12. 2022. Měsíc bude v první čtvrti a ukáže se písmeno X. Večer můžeme na jihu pozorovat Saturn a Jupiter a na východě Mars. Aktivita Slunce je nízká. Kometa 29P výrazně zjasnila. Český vojenský pilot Aleš Svoboda se stal záložním astronautem ESA. Orion se dostal na protáhlou dráhu kolem Měsíce. K ISS přiletěla nákladní loď Dragon mimo jiné s další dvojicí rolovacích solárních panelů iROSA. Před 155 lety, 3. prosince 1867, se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda František Nušl.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6883 SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2022 získal snímek „NGC 6883“, jehož autorem je Pavol Kollarik     Končí léto a některá souhvězdí se pomalu z noční oblohy začínají ztrácet, abychom se s nimi setkali opět za půl roku. Máme zde tedy jednu z letošních

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxia M33

Vybavenie: EQ5Pro, podomácky vyrobený newton 100/500, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, DSS, Siril, Adobe photoshop 88x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C, 100 bias, 30 flats, 30 darkflats, 50 darks.

Další informace »