Úvodní  >  Související stránky k článku Blízkozemní planetky amatérsky i ohmatané velkými radioteleskopy

Související stránky k článku Blízkozemní planetky amatérsky i ohmatané velkými radioteleskopy

Martin GembecSluneční soustava

Planetka 2023 DZ2 proletí 25. 3. 2023 ve vzdálenosti 0,4 vzdálenosti Měsíce

Blízkozemní planetky prolétají ve vzdálenosti menší, než obíhá Měsíc, celkem běžně. Málokdy jde ale o větší tělesa snadno viditelná dalekohledem. Rozměr tělesa 2023 DZ2 je odhadován v rozmezí 43 až 95 metrů, takže je větší než původce Čeljabinského bolidu z roku 2013, a to možná až pětinásobně, jehož velikost byla odhadnuta na 15 až 17 metrů. Planetka bude z našeho území viditelná nejlépe v noci z pátka na sobotu. Nejbližší průlet kolem Země z České republiky vidět nebude.

Jiří SrbaOstatní

Nový dalekohled na Observatoři La Silla se zapojí do ochrany Země před nebezpečnými asteroidy

Dalekohled TBT2 – technologický demonstrátor Evropské kosmické agentury (ESA) umístěný na Observatoři La Silla (ESO) v Chile – zahájil svůj operační provoz a stal se součástí celosvětového úsilí při odhalování blízkozemních planetek. Společným koordinovaným pozorováním se svým partnerským teleskopem pracujícím na severní polokouli bude TBT2 propátrávat oblohu, hledat asteroidy, které by mohly představovat riziko pro planetu Zemi, a přitom testovat technické i programové vybavení pro budoucí síť teleskopů.

Martin GembecSluneční soustava

Radar v Arecibu odhalil další dvojplanetku

Opět se ukázalo, jak přínosnou se stala oprava velkého radioteleskopu na ostrově Portoriko. Při snímání blízkozemní planetky s provizorním označením 2020 BX12 se mu 4. února podařilo odhalit, že jde ve skutečnosti o dvě tělesa a podařilo se i zjistit jejich skutečnou velikost. Pozorování proběhlo po měsíční pauze vynucené sérií zemětřesení na jihu ostrova.

Jiří SrbaSluneční soustava

ESO pomáhá chránit Zemi před nebezpečnými planetkami

Unikátní schopnosti přístroje SPHERE pracujícího na dalekohledu ESO/VLT umožnily získat nejostřejší snímky dvojplanetky 1999 KW4 při jejím průletu kolem Země 25. května 2019. I když tento konkrétní asteroid nepředstavoval pro naši planetu žádné riziko, vědci využili příležitost k nácviku pozorování nebezpečných blízkozemních objektů a ukázali, že špičkové technologie ESO mohou sehrát rozhodující úlohu při ochraně Země.

Martin GembecSluneční soustava

Dokonalá dvojplanetka

Často se setkáváme s tím, že tělesa prolétající v blízkosti Země, nebo i dále v pásech asteroidů, jsou dvojitá, nebo mají alespoň měsíčky. Někdy se stane, že vědci zpozorují dvě tělesa obíhající kolem společného těžiště a v několika případech šlo dokonce o dvě podobně velké planetky. To je i případ planetky 2017 YE5.

Petr ScheirichSluneční soustava

Blízký průlet planetky 2013 TX68 5. března 2016 aneb Přebíhání dálnice

V sobotu 5. března letošního roku dojde k blízkému průletu malé planetky 2013 TX68 okolo Země. Pokud se vyplní nejextrémnější předpověď, odehraje se tento průlet ve výšce pouhých 17000 km nad Zemí, tedy asi 2x blíže než obíhají geostacionární družice. Pro astro-nadšence to zní zajímavě, pro někoho možná hrozivě. Není však důvod k obavám. A jak to souvisí s přebíháním dálnice?

Martin MašekSluneční soustava

Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

V sobotu 31. 10. 2015 se dočkáme relativně blízkého průletu planetky 2015 TB145 kolem Země. Planetka proletí kolem Země v bezpečné vzdálenosti, jen o něco větší než obíhá náš Měsíc. Obyvatelům Země tedy nic nehrozí. Objekt nicméně bude možné sledovat i běžnými amatérskými dalekohledy při nočním pozorování. Pojďme se na následující událost podívat trochu podrobněji.

Josef ChlachulaAstronomie

Den planetek

Dne 30. června 1908 zasáhl Zemi tunguzský meteorit, asi 40 m velká planetka, která vybuchla nad Sibiří. Iniciativa 100 signatářů vyhlásila tento den jako Den planetek (Asteroid Day).

Petr ScheirichSluneční soustava

O planetce s měsícem (a létajících talířích)

V pondělí 26. ledna došlo k průletu blízkozemní planetky (357439) 2004 BL26 okolo Země. Z pozorování se ukázalo, že tato planetka je doprovázena malým měsícem. Planetka byla zajímavá také tím, že dosáhla na obloze deváté magnitudy a byla tak pozorovatelná i malými amatérskými dalekohledy. Také na některé české weby dorazila zpráva od zahraničních "ufologú", kteří tvrdí, že se ve skutečnosti jedná o létající talíř [1]. Protože nad lidskou hloupostí zvítězit nelze, tento článek si neklade za cíl s těmito zprávami polemizovat. Chtěl by však zvídavému čtenáři ukázat, jak snímky, na nichž je tento měsíc vidět, správně interpretovat.

Karel HalířÚkazy

Kolem Země 15. února 2013 prolétne planetka 2012 DA14

Blízkozemní planetky.Autor: NASA. ...v tom čase bude blíže než Měsíc a dokonce se dostane i pod orbity geostacionárních družic. Ke srážce se Zemí ovšem zcela jistě tentokrát nedojde. Blízkozemní planetka označená astronomy jako 2012 DA14 prolétne velmi blízko od Země 15. února 2013. Astronomové spočítali, že až se dostane nejblíže k nám, bude dokonce nejen uvnitř oběžné dráhy Měsíce (asi 384 000 km), ale i blíže, než létají  nad  zemským  rovníkem  geostacionární  satelity (necelých 36 000 km). Planetka  2012 DA14 totiž bude v minimální vzdálenosti pouhých 28 000 km od povrchu Země. Ke srážce s naší planetou však zcela jistě nedojde, výpočty astronomů jsou přesné. Nebeská mechanika funguje a lze se na ni spolehnout. Jen díky tomu jsme již před mnoha desetiletími mohli vyslat první lidi na Měsíc a zpět a dnes naše sondy přesně navádíme nejen ke vzdáleným planetám, ale dokonce i do blízkosti vybraných malých planetek či komet. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 182 z 8. 2. 2013

Martin LehkýSluneční soustava

Zatmění planetky 2012 XE54

Částečné zatmění planetky 2012 XE54.Autor: New Millennium Observatory.Raritní událost se podařilo pozorovat astronomům pozorovat 11. prosince 2012. Na několik hodin se do zemského stínu částečně ponořila planetka 2012 XE54, objevená jen dva dny předtím, a nastalo tak před očima vědců částečné zatmění planetky. Jev, který známě věrně u Měsíce, se tak podařilo pozorovat i u jiného tělesa Sluneční soustavy. Na snímku je zachycena světělná stopa planetky při jejím letu v zemském polostínu.

Vít StrakaSluneční soustava

NASA snížila na nulu pravděpodobnost srážky Země s velikým asteroidem v roce 2036

Asteroid ApophisAutor: NASAKdyž američtí astronomové v roce 2004 objevili asteroid Apophis a provedli prvotní propočty jeho dráhy, zajisté je polil studený pot – výsledky ukázaly dva velmi blízké průlety kolem Země v letech 2029 a 2036, oba s možností srážky, Apophis je přitom těleso s nemalými parametry. Nebezpečí v roce 2029 se postupem času a dalším výzkumem podařilo vyloučit, Damoklův meč, datovaný sedm let poté, však nad Zemí zůstal viset. K jeho eliminaci upřesněním parametrů dráhy posloužil astronomům vzdálený průlet Apophisu kolem Země 9. ledna, tuto středu.

Martin MašekSluneční soustava

Podívejte se na planetku Toutatis

Radarové snímky planetky ToutatisAutor: Steve Ostro, JPLV polovině prosince nás čeká relativně blízké setkání s blízkozemní planetkou Toutatis (4179). Její dráha ve Sluneční soustavě je dobře známa, takže víme, že se této planetky nemusíme obávat. Při jejím blízkém průletu kolem Země bude jasná natolik, že bude pohodlně pozorovatelná i malými amatérskými dalekohledy.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »