Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

Umělecké ztvárnění průletu planetky v blízkosti Země
Autor: Wikimedia Commons, autor Tiouraren

V období okolo 19. dubna budeme mít možnost sledovat blízkozemní planetku, a to doslova ze dvorku. Planetka s označením 2014 JO25 se k nám přiblíží natolik, že bude viditelná i malými amatérskými dalekohledy.

Planetka 2014 JO25 byla objevena v květnu 2014 na přehlídce Catalina Sky Survey v Arizoně, která se specializuje právě na lov nebezpečných planetek, které se mohou přiblížit k Zemi. V tomto případě se ale nemusíme obávat, planetka nás spolehlivě mine ve vzdálenosti 1,8 milionu kilometrů, což je 4,6× dále, než obíhá Měsíc kolem Země. Odhadovaná velikost planetky je okolo 650 metrů.

Blízkozemní planetku 2014 JO25 si 17. dubna 2017 osahal i radioteleskop Arecibo. Na animaci vidíme, že jde téměř o dvojici samostatných těles, což jak se zdá, není ve světě planetek a kometárních jader nic neobvyklého Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF
Blízkozemní planetku 2014 JO25 si 17. dubna 2017 osahal i radioteleskop Arecibo. Na animaci vidíme, že jde téměř o dvojici samostatných těles, což jak se zdá, není ve světě planetek a kometárních jader nic neobvyklého
Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF

Šance pro astronomy vybavené malými a středními dalekohledy nastane mezi 18. až 25. dubnem, v této době bude planetka jasnější 15. hvězdné velikosti. Planetka bude oblohou prolétat relativně rychle. Jen mezi 18. až 20. dubnem proletí ze souhvězdí Cephea, přes Draka, Velkou medvědici, Pastýře, Honicí psi, Vlasy Bereniky do Panny.

Viditelnost planetky z České republiky

Pár hodin po největším přiblížení k Zemi, 19. dubna odpoledne, dosáhne planetka nejvyšší jasnosti a to 10,7 mag. Takto jasná planetka se dá pozorovat velmi snadno i malými dalekohledy o průměru okolo 10 cm (samozřejmě pokud nebudete přímo uprostřed velkého města). Období nejvyšší jasnosti nastane večer 19. 4., planetka bude viditelná vysoko nad obzorem a bude se pohybovat přes souhvězdí Honící psi, později v noci přejde do Vlasů Bereniky. Měsíc bude touto dobou v období kolem poslední čtvrti a vychází až nad ránem. Takže pokud nebude zatažené nebe, čekají na středoevropské pozorovatele ideální podmínky.

Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro noc z 19. na 20. 4. 2017, časové značky jsou po jedné hodině ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9. Autor: Martin Mašek
Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro noc z 19. na 20. 4. 2017, časové značky jsou po jedné hodině ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9.
Autor: Martin Mašek

Planetka bude amatérsky pozorovatelná již noc před největším přiblížením, tedy z 18. na 19. dubna. Tou dobou se bude pohybovat souhvězdím Cephea při jasnosti okolo 14 – 13 mag. Ve dnech po největším přiblížení bude viditelná v souhvězdí Panny, stále ve vizuálním dosahu amatérských dalekohledů. 20. dubna večer bude její jasnost okolo 11,7 mag, 21. dubna pak 12,7 mag. Pod 15. hvězdnou velikost planetka zeslábne 25. dubna. Amatéři vybavení fotografickou technikou (DSLR, CCD) ji budou moci sledovat déle. 

Předpoklady k úspěšnému pozorování

Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro období od 20. do 22. 4. 2017, časové značky jsou po třech hodinách ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9. Autor: Martin Mašek
Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro období od 20. do 22. 4. 2017, časové značky jsou po třech hodinách ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9.
Autor: Martin Mašek
Krom jasného počasí a tmavší oblohy (ideálně mimo město) bude potřeba podrobná hvězdná mapa s přesnými polohami planetky pro její vyhledání mezi hvězdami. Planetka se bude oproti hvězdnému pozadí pohybovat velmi rychle, tudíž bude potřeba mít časové značky poloh po pár minutách. Jako hvězdnou mapu lze dobře použít počítačová planetária (např. Cartes du Ciel, Guide9, nebo SkytechX). Podrobné efemeridy pro planetku s kroky i po jednotlivých minutách doporučuji vygenerovat na stránkách Minor Planet Center, nebo Horizons JPL. V případě blízkozemní planetky nestačí mít stažené orbitální elementy v planetáriu, elementy dráhy se mohou v případě blízkého průletu kolem Země měnit a polohy planetky v planetáriu pak nemusí odpovídat skutečné poloze planetky na obloze.

Na závěr už zbývá jen popřát jasnou oblohu a příjemné pozorování!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Center - Efemeridy
[2] JPL Horizons
[3] Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech - Dneska by to šlo



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2014 JO25, Blízkozemní planetka


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »