Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

Umělecké ztvárnění průletu planetky v blízkosti Země
Autor: Wikimedia Commons, autor Tiouraren

V období okolo 19. dubna budeme mít možnost sledovat blízkozemní planetku, a to doslova ze dvorku. Planetka s označením 2014 JO25 se k nám přiblíží natolik, že bude viditelná i malými amatérskými dalekohledy.

Planetka 2014 JO25 byla objevena v květnu 2014 na přehlídce Catalina Sky Survey v Arizoně, která se specializuje právě na lov nebezpečných planetek, které se mohou přiblížit k Zemi. V tomto případě se ale nemusíme obávat, planetka nás spolehlivě mine ve vzdálenosti 1,8 milionu kilometrů, což je 4,6× dále, než obíhá Měsíc kolem Země. Odhadovaná velikost planetky je okolo 650 metrů.

Blízkozemní planetku 2014 JO25 si 17. dubna 2017 osahal i radioteleskop Arecibo. Na animaci vidíme, že jde téměř o dvojici samostatných těles, což jak se zdá, není ve světě planetek a kometárních jader nic neobvyklého Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF
Blízkozemní planetku 2014 JO25 si 17. dubna 2017 osahal i radioteleskop Arecibo. Na animaci vidíme, že jde téměř o dvojici samostatných těles, což jak se zdá, není ve světě planetek a kometárních jader nic neobvyklého
Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF

Šance pro astronomy vybavené malými a středními dalekohledy nastane mezi 18. až 25. dubnem, v této době bude planetka jasnější 15. hvězdné velikosti. Planetka bude oblohou prolétat relativně rychle. Jen mezi 18. až 20. dubnem proletí ze souhvězdí Cephea, přes Draka, Velkou medvědici, Pastýře, Honicí psi, Vlasy Bereniky do Panny.

Viditelnost planetky z České republiky

Pár hodin po největším přiblížení k Zemi, 19. dubna odpoledne, dosáhne planetka nejvyšší jasnosti a to 10,7 mag. Takto jasná planetka se dá pozorovat velmi snadno i malými dalekohledy o průměru okolo 10 cm (samozřejmě pokud nebudete přímo uprostřed velkého města). Období nejvyšší jasnosti nastane večer 19. 4., planetka bude viditelná vysoko nad obzorem a bude se pohybovat přes souhvězdí Honící psi, později v noci přejde do Vlasů Bereniky. Měsíc bude touto dobou v období kolem poslední čtvrti a vychází až nad ránem. Takže pokud nebude zatažené nebe, čekají na středoevropské pozorovatele ideální podmínky.

Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro noc z 19. na 20. 4. 2017, časové značky jsou po jedné hodině ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9. Autor: Martin Mašek
Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro noc z 19. na 20. 4. 2017, časové značky jsou po jedné hodině ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9.
Autor: Martin Mašek

Planetka bude amatérsky pozorovatelná již noc před největším přiblížením, tedy z 18. na 19. dubna. Tou dobou se bude pohybovat souhvězdím Cephea při jasnosti okolo 14 – 13 mag. Ve dnech po největším přiblížení bude viditelná v souhvězdí Panny, stále ve vizuálním dosahu amatérských dalekohledů. 20. dubna večer bude její jasnost okolo 11,7 mag, 21. dubna pak 12,7 mag. Pod 15. hvězdnou velikost planetka zeslábne 25. dubna. Amatéři vybavení fotografickou technikou (DSLR, CCD) ji budou moci sledovat déle. 

Předpoklady k úspěšnému pozorování

Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro období od 20. do 22. 4. 2017, časové značky jsou po třech hodinách ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9. Autor: Martin Mašek
Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro období od 20. do 22. 4. 2017, časové značky jsou po třech hodinách ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9.
Autor: Martin Mašek
Krom jasného počasí a tmavší oblohy (ideálně mimo město) bude potřeba podrobná hvězdná mapa s přesnými polohami planetky pro její vyhledání mezi hvězdami. Planetka se bude oproti hvězdnému pozadí pohybovat velmi rychle, tudíž bude potřeba mít časové značky poloh po pár minutách. Jako hvězdnou mapu lze dobře použít počítačová planetária (např. Cartes du Ciel, Guide9, nebo SkytechX). Podrobné efemeridy pro planetku s kroky i po jednotlivých minutách doporučuji vygenerovat na stránkách Minor Planet Center, nebo Horizons JPL. V případě blízkozemní planetky nestačí mít stažené orbitální elementy v planetáriu, elementy dráhy se mohou v případě blízkého průletu kolem Země měnit a polohy planetky v planetáriu pak nemusí odpovídat skutečné poloze planetky na obloze.

Na závěr už zbývá jen popřát jasnou oblohu a příjemné pozorování!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Center - Efemeridy
[2] JPL Horizons
[3] Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech - Dneska by to šlo



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2014 JO25, Blízkozemní planetka


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »