NASA snížila na nulu pravděpodobnost srážky Země s velikým asteroidem v roce 2036
Autor: NASA
Apophis byl oficiálně objeven 19. června 2004 astronomy Royem Tuckerem, Davidem Tholenem a Fabriziem Bernardiem na Kitt Peak National Observatory ve státě Arizona. Pozornost médií a vědců na sebe rychle strhnul pravděpodobností srážky se Zemí v roce 2029, vyčíslenou na 2,7 procenta (1 ku 37), obecně neveliké číslo, ve vesmírných poměrech a ve srovnání s ostatními asteroidy však nezanedbatelné. Informace, získané později průzkumem starých snímků oblohy, dodaly vědcům dostatek jistoty k vyloučení dotyčné srážky se Zemí.
I tak ale půjde o zásadní událost, 13. dubna 2029 má Apophis minout zemský povrch o maximální vzdálenost pouhých asi 31 300 kilometrů, dle NASA to bude nejtěsnější průlet takto velkého asteroidu (NASA jeho průměr srovnává se třemi a půl fotbalovými hřišti, dle wikipedie jeho průměr činí konkrétně asi 325 metrů). Určitě si na průletu smlsnou astronomové, jasnost asteroidu má dosáhnout 3,4 jednotky magnitudy a zdánlivá rychlost na nebi bude asi 42 stupňů za hodinu.
I přes uklidnění nervů v souvislosti s rokem 2029 zůstávala skvrna na poli jistoty bezpečí Země při návratu Apophisu v roce 2036. A tu teprve nyní odstranili vědci z Jet Propulsion Laboratory, střediska NASA v kalifornské Pasadeně. Využili přitom nejnovější data z pozorování tělesa v letech 2011 a 2012 a zejména během času před jeho vzdáleným průletem kolem Země 9. ledna letošního roku, kdy se nám přiblížil na cca 14,5 milionu kilometrů.
Autor: ESA
Milovníci blízkých průletů asteroidů kolem Země si však přijdou na své mnohem dříve – konkrétně 15. února, kdy má Zemi o pouhých asi 27 000 kilometrů minout 40metrový asteroid 2012 DA14. Těsné průlety takto malých těles však nastávají statisticky i vícekrát za rok, nepůjde tedy o velikou vzácnost. Apophis vyniká svou poměrně výraznou velikostí.
Díky zprovozňování nových teleskopů, modernizaci starších a zdokonalováním procesu výpočtů drah není astronomie blízkozemních objektů podle Yeomanse nikdy nudná.
Angličtiny znalí mohou navštívit webovou stránku Jet Propulsion Laboratory o asteroidech a blízkozemních objektech.
Zdroj:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
