Související stránky k článku ČAM za červen 2020: Tatranští skřítci
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2018 obdržel snímek „NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56“, jehož autorem je Martin Myslivec.
Pohled do mnohem vzdálenějších končin vesmíru, než je naše Sluneční soustava, přináší vítězná dubnová fotografie. Spirální galaxie ve vzdálenosti 52 miliónů světelných roků rozervaná interakcí s další velmi blízkou galaxií či skupina galaxií ve vzdálenosti 400 miliónů světelných roků - to už je pořádný fotografický oříšek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik
Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu ovšem, není to opravdický ozdobený stromek, byť se třpytí nejméně dvaceti modrými hvězdami. Ve skutečnosti se jedná o otevřenou hvězdokupu, jejíž členové nám na obloze vytvářejí trojúhelníkovou podobu vánočního stromku. Objevil ji britský astronom William Herschel 18. ledna 1784. A právě k této hvězdokupě obrátil skleněné oko svého dalekohledu astrofotograf Pavol Kollarik, vítěz březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma / astronomky za významné astrofotografické výsledky dosažené za uplynulý rok v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Takové je oficiální znění ceny, kterou Česká astronomická společnost zřídila již v roce 2012 jako pokračování ceny Astrofotograf roku. Od té doby se hodně změnilo a to především v kvalitě zasílaných fotografií, které jsou stále lepší a lepší. Do soutěže Česká astrofotografie měsíce každý měsíc přicházejí fotografie autorů různých věkových skupin. Uvědomujeme si, že právě pro mládež je velmi obtížné konkurovat špičkovým astrofotografům jak profesionálním, tak amatérským a proto se porota České astrofotografie měsíce rozhodla rozšířit hlavní cenu s cílem podpořit a motivovat mladé astrofotografy.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2018 obdržel snímek „Tesla mezi hvězdami“, jehož autorem je Martin Mašek
Je piatkový večer 6. februára 2018. Mnoho fanúšikov astronómie a kozmonautiky u nás však nie je pod hviezdnou oblohou, ale s napätím čaká pri monitoroch na priamy prenos dlho očakávaného premiérového štartu rakety Falcon Heavy súkromnej spoločnosti SpaceX Elona Muska. Falcon Heavy je totiž najsilnejším nosičom súčasnosti, výkonnejší bol len legendárny americký Saturn V či ruská Energija.
Cena Jindřicha Zemana za rok 2017 byla udělena Prof. RNDr. Miloslavu Druckmüllerovi, CSc. a Bc. Petru Horálkovi za spoluautorství snímku „Odhalené vrstvy Slunce“. Ve velmi přátelské atmosféře v pondělí odpoledne 26. února 2018 na půdě Ústavu matematiky FSI VUT v Brně proběhl slavnostní akt předání Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2017.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček
Název vítězného snímku lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je pro astronomicky nezasvěcené čtenáře možná poněkud záhadný. Již pouhé jeho vyťukání na klávesnici počítače do oblíbené internetové encyklopedie nám ukáže mnohé možné významy – označení silnice v Irsku či Bosně a Hercegovině, případně na Ukrajině či v Michiganu. Jiného zaujme jako označení letadla, pistole či plynové masky, nebo motoru BMW. Správná je však odpověď, že se jedná o plynnou mlhovinu Omega s katalogovým číslem 17 ve slavném Messierově katalogu mlhovin. A právě o ní, a nejenom o ní, si budeme nyní chvíli povídat.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža.
Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let před naším letopočtem, možná i dříve. V 9. a 10. století se zde usadily kmeny slovanské. Hrad, jehož zříceninu na vrcholu Vršatského bradla nazýváme jménem Vršatec, byl písemně poprvé zmíněn v roce 1316, kdy patřil uherskému šlechtici Matúši Čákovi. Toho známe například z bitvy s Janem Lucemburským u hradu Holič. Některé, ovšem historicky neověřené prameny datují vznik hradu už do počátku století třináctého. V pozdějších letech hrad patřil například druhé manželce Zikmunda Lucemburského, české královně, římské a uherské císařovně Barboře Celské. Později byl několikrát rekonstruován, několikrát vyhořel, až byl nakonec záměrně pobořen a nyní jsou z něho pouze ruiny.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“, jehož autorem je Evžen Brunner
Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením objektivů a chladem. Přesto i listopadové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, způsobilo porotcům nemalé starosti. Mnoho fotografií vysoké kvality a rozličných astronomických témat přineslo různorodé návrhy, aby se z nich posléze vyloupl konečný vítěz. Vyhrála fotografie temných mračen, ovšem sevřených do pout barevných mlhovin, hvězdokup i samotných hvězd. Autorem snímku je český astrofotograf Evžen Brunner.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2017 obdržel snímek „Galaxie M81“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska.
Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině v Lištičce a kulové hvězdokupě v Herkulovi. Astronomové jim dali označení M81 a M82. Jedna z nich, ta s označením M81, vykazuje úžasnou spirální strukturu, druhá M82 je poněkud nepravidelně vyhlížející.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2017 obdržel snímek „Vteřiny před a po zatmění“, jehož autorem je Stanislav Daniš.
Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména severozápadní státy Oregon, Idaho či Wyoming nejsou turisticky příliš atraktivní, vynecháme-li tedy Yellowstonský národní park či oblast prehistorických sopečných výlevů Moon craters a několik dalších zajímavostí. S tím ovšem souvisí i méně rozvinutá turistická infrastruktura. Pár hotelů v pár městečkách v pusté zemi, kde jedete 100 kilometrů rovně bez možnosti nejen nabrat benzín, ale pouze zahlédnout dům. A právě sem se za úchvatným úkazem, spolu s několika milióny dalších, vypravil vítěz zářijového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Stanislav Daniš. Ostatně, předpověď počasí tyto oblasti právem preferovala.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2017 obdržel snímek „Zatmění nad hradem Helfštýn“, jehož autorem je Vlastimil Musil.
Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno, jestli vůbec na hradě někdo v tu dobu pobýval a zda hradní čeládka v okamžiku úkazu nespala spravedlivým spánkem posilněna medovinou a kořeněným vínem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža.
Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět. Napříč nejhlubší historií naší civilizace a napříč všemi kmeny, národy a kulturami je Mléčná dráha bezednou studnou srdceryvných, poučných, ale také dramatických bájí a pověstí, které z ní činí jednoznačně jeden z nejobdivovanějších objektů noční oblohy. A bohužel dnes také – díky přemíře světelného znečištění – se dočkala nezaslouženého škatulkování do oblasti sci-fi, neboť mladé generace už ani nevěří, že se dá uvidět na vlastní oči, aniž by to vyžadovalo nákladné cestování do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický.
Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé medvědice. Dokonce je viditelné po celý rok, je tedy cirkumpolární. Ke hvězdě Thuban, nejjasnější z celého souhvězdí, dokonce v době stavitelů velkých pyramid v Egyptě mířila zemská polární osa. Ta co nyní míří k Polárce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2017 obdržel snímek „Příběh Orionu po 84 letech“, jehož autory jsou Jindřich Zeman a Zdenek Bardon.
Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více než 2 hodiny. Přitom nespustil v okuláru svého dalekohledu z oka hvězdičku, kterou udržoval přesně ve středu záměrného kříže. Ještě ho čekají chvíle nervozity, než vyvolá exponovanou desku. Pak už jde klidně spát. Ostatně, dnešní expozice souhvězdí Orionu nebyla z nejdelších. Již exponoval i 6 hodin. Ten muž se jmenoval Jindřich Zeman.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2017 obdržel snímek „Odhalené vrstvy Slunce“, jehož autory jsou Miloslav Druckmüller a Petr Horálek.
„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za vznikem vítězného snímku dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. Ovšem nejenom ona …
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik.
Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel nacházejících se i zde. Přes krásné popředí romantické salaše pořídil nádherný portrét soustavy spirálních ramen naší Galaxie - portrét Mléčné dráhy. Autorem snímku, na kterém soupeří krása pozemská i nebeská, je Ondrej Králik ze Slovenska.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2017 obdržel snímek „Galaxie M51“, jehož autorem je Peter Jurista.
Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat
Pavel Prokop (nar. 1971), dnes fotograf zejména planet a úplně nový nositel Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2016, kterou získal za nominační snímek „Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io“ (březnové kolo ČAM). Astronomií je nadšený již od dětství. Jedním z prvních objektů, které na obloze ještě dalekohledem „made in USSR“ nalezl, byla známá galaxie v Andromedě. Neunikla však ani zimní M 42 v Orionu. Myslivecký triedr si tenkrát půjčoval od svého táty a konal s ním téměř kaskadérské výstupy na střechu domu, kde bydlel.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2017 obdržel snímek „Od protisvitu k falešnému úsvitu“, jehož autorem je Petr Horálek.
Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování světem temných obloh je už asi téměř všeobecně známé, včetně jeho úžasných astronomických snímků a kompozic. O kvalitách tohoto fotografa svědčí ostatně i jeho nový snímek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2016 obdržel snímek „Rosetta“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska.
Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než desetinu této doby, která začala ještě za vlády rakouského císaře Karla I., jinak českého, byť nekorunovaného krále Karla III., … tak již více než desetinu této doby funguje tato astrofografická soutěž. Rok co rok každý měsíc vychází z fotografického klání „astrofotografie měsíce“, aby pak v lednu porota vyhlásila astrofotografa roku, který se již několik let může pyšnit „Cenou Jindřicha Zemana“, kterou uděluje právě Česká astronomická společnost, na základě návrhu poroty soutěže.
