Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2019: NGC6888 a PN G75.5+1.7

ČAM za říjen 2019: NGC6888 a PN G75.5+1.7

NGC6888 a PN G75.5+1.7
Autor: Vladimír Nádvorník

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto článku. Nejspíše nás napadne, že se bude jednat o nějaký objekt z druhého nejznámějšího katalogu nehvězdných objektů noční oblohy NGC (New General Catalogue). V druhém případě pak půjde o „nějakou“ planetární mlhovinu. Ovšem, astronomové jsou lidé poetičtí a objekty na obloze si pojmenovávají. A to tak, že jim dají jméno, které nejlépe vystihuje tvar objektu. Tak se nám shluky písmen a číslic změní na Srpkovou mlhovinu a Mlhovinu mýdlová bublina. Nu, že je to hezčí?

Začněme Srpkovou mlhovinou. Ani zde není vše jednoduché. Srpkovitý tvar, který jí dal jméno, vznikl při prvních pozorováních, kdy jsme pozorovali její nejjasnější části, které opravdu mají tvar srpku. Většími přístroji ji okem zachytíme jako řecké písmeno epsilon a hlavně fotografie pak ukáží její skutečný tvar. Ten vytvářejí dvě rázové vlny šířící se jednak směrem ven a jednak dovnitř mlhoviny. Výsledná obálka i obě rázové vlny jsou výsledkem srážky rychlého slunečního větru z Wolf-Rayetovy hvězdy HD 192163, který se sráží s pomalu se rozpínající obálkou této hvězdy. Ta vznikla asi před 250 tisíci roky odvrhnutím její vnější atmosféry při přechodu na tzv. rudého obra. Vzdálenost mlhoviny se odhaduje na 4700 světelných let.

Druhým výrazným objektem snímku je Mlhovina mýdlová bublina. Její tvar opravdu jménu dělá čest. Byla objevena v roce 2008 amatérským astronomem Davem Jurasevich pomocí dalekohledu o průměru 160 mm. Pravděpodobně se jedná o planetární mlhovinu s krásnou kulovou symetrií. Její vzdálenost je odhadována na 4 až 5 tisíc světelných let a na obloze zabere pouhé 4´20“. Je velmi slabá a tak dlouho odolávala objevu. Mlhovina mýdlová bublina je nejspíš planetární mlhovina, závěrečná obálka Slunci podobné hvězdy s nízkou hmotností, která se postupně stává chladnoucím bílým trpaslíkem. Následně po objevu ji nalezl i český astronom Luboš Kohoutek, působící na hvězdárně v Hamburku, na „červených“ a „modrých“ historických fotografických deskách Palomarské přehlídky oblohy jako extrémně slabý objekt. Její velikost, stejně jako jasnost centrální hvězdy byly stejné jako na snímcích ze současné doby. To ovšem poněkud narušuje představu vzniku mlhoviny jako rozpínající se obálku vybuchující hvězdy.

Na závěr máme tu čest pogratulovat autorovi vítězného snímku říjnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, jímž je Vladimír Nádvorník. A jistě můžeme poděkovat i jménem patrona soutěže, České astronomické společnosti i jménem všech krásy milovných astronomů a lidí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Nová Paka

Datum pořízení: 20.09.2019 21:30

Optika: N250/1000, ESHR

Montáž: EQ6

Snímač: ASI1600MM PRO, Astrodon Ha OIII SII 5nm

Popis:

16x600s Ha, 19x600s SII, 29x600s OIII.

 

Zpracování:

vlastní sw, Rawtherapee

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek planetky (52768) 1998 OR2

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Nacházela se v souhvězdí Blíženců. Planetka se má během měsíce dubna stát výzkumným objektem radioteleskopu v Goldstone.

Další informace »