Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za červen 2019: Nočné svietiace oblaky

ČAM za červen 2019: Nočné svietiace oblaky

Nočné svietiace oblaky
Autor: Jakub Zahuranec

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2019 obdržel snímek „Nočné svietiace oblaky“, jehož autorem je Jakub Zahuranec Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci astronomickým, neboť právě astronomové jej nejčastěji zmiňují. Nu, asi je nejčastěji vidí, v době kdy si připravují své astronomické dalekohledy k pozorování. Jsou totiž nejlépe pozorovatelné právě na počátku noci. Jsou totiž osvětlovány Sluncem, které je už dosti hluboko pod horizontem, kdy nižší vrstvy atmosféry jsou v zemském stínu a jsou osvětleny právě pouze tyto oblaky ve výškách 80-90 kilometrů.

Jsou známé také jako polární mezosférický oblaka (latinsky noctilucent - NLC, NSO). V oblastech mezi 50° a 70° severně či jižně od rovníku jsou viditelné při soumraku či rozbřesku a to v letních měsících.

Noční svítící oblaka jsou tvořena opravdu malými ledovými krystalky o průměru přibližně 0,2 μm, které vznikají na částečkách pocházejících zejména ze sopečného či meteoritického prachu. Jejich typický průměr je přibližně 0,05 μm. Led na těchto částečkách krystalizuje v nejchladnějších částech atmosféry, v takzvané mezopauze. Teploty zde dosahují běžně −80 až −90 °C.

Mezosferická oblaka jsou ve skutečnosti jevem meteorologickým, byť poměrně mladým a stále ještě dosti neprozkoumaným. Patrně nejstarší zmínka o pozorování NLO pochází z roku 1885 a je spojována s výbuchem sopky Krakatoa v roce 1883. Postupně byla nalezena souvislost s výbuchy sopek, ale i s meteorickou aktivitou, tedy se zvýšeným obsahem meteorického prachu v atmosféře. Existují dokonce úvahy, že výskyt NLO je závislý i na sluneční aktivitě, přičemž větší pravděpodobnost jejich výskytu, nebo pozorovatelnosti, je v období minima sluneční činnosti. Nu, vzhledem k faktu, že je Slunce v současné době v hlubokém a dlouhém minimu své činnosti …

Na našem území byly noční svítící oblaky poprvé pozorovány 10. června 1885 v Praze geofyzikem Václavem Láskou. A i když se nacházíme téměř na spodní hranici jejich pozorovatelnosti, v současné době jej jejich výskyt opravdu častý.

Jednu věc ještě snad zmiňme. Jemně protažené čárky hvězd skrývající se v jemné pavučince této vysoké oblačnosti ukazují na delší expozici. Přesto je kostelík nasvícen velmi decentně, též světla v okolí jsou směrována spíše dolů. Důkaz, že i památky a význačná místa umíme nasvítit jemně, decentně a přesto krásně.

Rádi bychom za porotu soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, jejímž garantem je „Česká astronomická společnost“, nejen pogratulovali autorovi, ale též bychom mu měli poděkovat, že se s námi o snímek hezkého meteorologicko-astronomického úkazu podělil.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Žehra

Datum pořízení: 10.06.2019

Popis:

Kostol Ducha Svätého v Žehre.

Canon EOS 700D a objektív 18-55 mm

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky
[3] Noční svítící oblaky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: NLC, ČAM


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2025 K1

Kometa C-2025 dalekohledem Seestar30

Další informace »