V průběhu června budeme moci na pozdní večerní obloze za soumraku nízko nad severozápadem vyhlížet v těsné úhlové blízkosti Venuši a Jupiter, nejjasnější planety Sluneční soustavy. Nejtěsněji se vůči sobě budou jevit v úterý 9. června, kdy je bude dělit jen přibližně jeden a půl úhlového stupně....
Jsou tanečky ledových krystalků jako název naprostý nesmysl? No, ve své podstatě nejsou. Po pravdě jde o dost raritní meteorologický jev, který se opakuje s počátkem léta. Je relativně vzácný, někdy výrazný a jindy jen sporadický jev.O co se vlastně jedná? Nejde o nic menšího než o noční svítící...
Další z letošních úkazů NLC se odehrál 14. 6. večer kolem 23. hodiny. Zdá se, že sezóna je v plném proudu. Další šance je spatřit možná přijde ještě nad ránem 15. června a jistě i mnohokrát v dalších týdnech. Info na ukazy.astro.cz a udalosti.astro.cz. ...
Obzor se stromy ve východních francouzských Alpách omývají stříbřitě modré vlny nočních svítících mračen. Z výše mezosféry planety Země odrážejí sluneční světlo na předúsvitové noční obloze 8. července. Noční svítící oblaka nejsou toto léto ve vysokých severních šířkách ničím novým. Kometa...
Tento překvapivý ohňostroj nad vzdáleným obzorem zachytila 26. června citlivá kamera na jednom z vrcholů pohoří Vosges ve Francii. Krátké a záhadné záblesky známé jako červení skřítci vznikají nad intenzivními bouřkami a tento je asi 260 kilometrů daleko. Přechodné zářivé události jsou způsobovány...
Tento týden pořízený krásný pohled s nočními svítícími mračny, kterými na potemnělou oblohu proudí sluneční světlo, se odráží v klidných vodách u Nykobing Mors v Dánsku. Ledová mračna z hranice vesmíru ve výšce asi 80 kilometrů nad povrchem Země stále ještě odrážejí sluneční světlo, i když viděno ze...
Meteorologická situace v severních šířkách umožnila poměrně brzký nástup viditelnosti nočních svítících oblak (NLC), nacházejících se v mezosféře (výška kolem 80 km), daleko na sever od nás. Oblaka hlásil 6. června večer již ve 22:15 Marián Dujnič ze Slovenska, kde byla dříve...
Rok 2019 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu mimořádné úkazy na obloze. Měsíc se dvakrát zbarvil do oranžova v zemském stínu, v prvním případě do něj dokonce viditelně narazil asteroid. Na slunovrat se na českém nebi rozzářila rekordně rozsáhlá...
Tato výjmečná podívaná na noční svítící mraky s odrazem v klidných vodách jezera Vallentuna u švédského Stockholmu byla zachycena tento měsíc a je vidět, jak už tmavá obloha ještě propouští sluneční světlo. Ledová mračna na okraji vesmíru asi 80 kilometrů vysoko nad povrchem Země ještě stále...
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2019 obdržel snímek „Nočné svietiace oblaky“, jehož autorem je Jakub Zahuranec Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci astronomickým, neboť...
Pestrý rok 2018 se schýlil ke konci a mnozí nadšenci ještě živě vzpomínají na ta „nej“, která se v něm odehrála. Mars se maximálně přiblížil k Zemi za posledních 15 roků, vypočítaví šťastlivci uzřeli nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století anebo se kochali těmi několika nočními oblaky...
Každoročně můžeme na soumrakové letní obloze pozorovat vzácný typ oblačnosti tvořící se vysoko v zemské atmosféře. Jev, který si v posledních letech našel vděčné diváky i fotografy, byl poprvé pozorován v červnu před 133 lety. Shrňme si četnost pozorování těchto oblaků z ČR za poslední...
A je to tady! Snad už podesáté v řadě jsou nad naším územím viditelná tzv. noční svítící oblaka (mezinárodně označované zkratkou NLC). Okolo letního slunovratu nastává geometricky zajímavá situace, kdy nízko se pod obzorem pohybující Slunce stále ještě osvětluje horní vrstvu atmosféry. Mrazivě...
Noční obloha nad severním Švédskem může v srpnu přinést vzrušující podívanou. Krásná severní noční obloha loňské noci z 12. na 13. srpna přináší při pohledu směrem k Velkému vozu hned tři věci. Nad obzorem se stále drží noční svítící oblaka, i když ze severní olohy začínají v tomto ročním období...
Jak už je každoročním zvykem, okolo letního slunovratu se rozproudí žně ve sledování mrazivě krásných stříbřitých nočních oblak (mezinárodně označovaných zkratkou NLC). Ani letošek není výjimkou, první NLC se objevily jen 3 dny před slunovratem, 17. června 2016. U nejvýraznějších jevů pak dokonce...
Že je sezóna nočních svítících oblak v plném rozjezdu, jsme vás již informovali. V současných dnech přicházejí čím dál četnější záznamy o pozorování v severštějších zemích Evropy, zejména z Dánska a Skandinávie. Každý další den se ale mohou mysticky vzhlížející stříbřité oblaky, viditelné výhradně...
Na přelom května a června už můžeme netrpělivě pohlížet k severozápadnímu až severovýchodnímu obzoru za soumraku a před rozbřeskem pro nezvyklá a až mrazivě krásná noční svítící oblaka. Tato zvláštní mračna, označovaná nejčastěji zkratkou NLC, jsou ve dne prakticky neviditelná a spatřit je můžeme až...
... ANEB DĚNÍ BEZPROSTŘEDNĚ NAD HLAVOU Noční svítící oblaka.Autor: Martin PokornýFantastických úkazů na nebi se můžeme nabažit i díky zemské atmosféře. Je jich celá řada a i když ne vždy souvisí přímo s astronomií, jejich vysvětlení není vždy spjato jen s pozemským děním. Zatímco některé optické...
Transfúze slunečního světla tmavou oblohou, to je výjmečný obraz nočních svítících mraků tento měsíc nad švédským ostrovem Gotland. Ledová oblaka odrážejí z hranice vesmíru ve výši asi 80 kilometrů nad zemským povrchem sluneční světlo, přestože Slunce samotné je při pohledu ze země pod...
V průběhu června budeme moci na pozdní večerní obloze za soumraku nízko nad severozápadem vyhlížet v těsné úhlové blízkosti Venuši a Jupiter, nejjasnější planety Sluneční soustavy. Nejtěsněji se vůči sobě budou jevit v úterý 9. června, kdy je bude dělit jen přibližně jeden a půl úhlového stupně....
Jsou tanečky ledových krystalků jako název naprostý nesmysl? No, ve své podstatě nejsou. Po pravdě jde o dost raritní meteorologický jev, který se opakuje s počátkem léta. Je relativně vzácný, někdy výrazný a jindy jen sporadický jev.O co se vlastně jedná? Nejde o nic menšího než o noční svítící...
Další z letošních úkazů NLC se odehrál 14. 6. večer kolem 23. hodiny. Zdá se, že sezóna je v plném proudu. Další šance je spatřit možná přijde ještě nad ránem 15. června a jistě i mnohokrát v dalších týdnech. Info na ukazy.astro.cz a udalosti.astro.cz. ...
Obzor se stromy ve východních francouzských Alpách omývají stříbřitě modré vlny nočních svítících mračen. Z výše mezosféry planety Země odrážejí sluneční světlo na předúsvitové noční obloze 8. července. Noční svítící oblaka nejsou toto léto ve vysokých severních šířkách ničím novým. Kometa...
Tento překvapivý ohňostroj nad vzdáleným obzorem zachytila 26. června citlivá kamera na jednom z vrcholů pohoří Vosges ve Francii. Krátké a záhadné záblesky známé jako červení skřítci vznikají nad intenzivními bouřkami a tento je asi 260 kilometrů daleko. Přechodné zářivé události jsou způsobovány...
Tento týden pořízený krásný pohled s nočními svítícími mračny, kterými na potemnělou oblohu proudí sluneční světlo, se odráží v klidných vodách u Nykobing Mors v Dánsku. Ledová mračna z hranice vesmíru ve výšce asi 80 kilometrů nad povrchem Země stále ještě odrážejí sluneční světlo, i když viděno ze...
Meteorologická situace v severních šířkách umožnila poměrně brzký nástup viditelnosti nočních svítících oblak (NLC), nacházejících se v mezosféře (výška kolem 80 km), daleko na sever od nás. Oblaka hlásil 6. června večer již ve 22:15 Marián Dujnič ze Slovenska, kde byla dříve...
Rok 2019 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu mimořádné úkazy na obloze. Měsíc se dvakrát zbarvil do oranžova v zemském stínu, v prvním případě do něj dokonce viditelně narazil asteroid. Na slunovrat se na českém nebi rozzářila rekordně rozsáhlá...
Tato výjmečná podívaná na noční svítící mraky s odrazem v klidných vodách jezera Vallentuna u švédského Stockholmu byla zachycena tento měsíc a je vidět, jak už tmavá obloha ještě propouští sluneční světlo. Ledová mračna na okraji vesmíru asi 80 kilometrů vysoko nad povrchem Země ještě stále...
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2019 obdržel snímek „Nočné svietiace oblaky“, jehož autorem je Jakub Zahuranec Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci astronomickým, neboť...
Pestrý rok 2018 se schýlil ke konci a mnozí nadšenci ještě živě vzpomínají na ta „nej“, která se v něm odehrála. Mars se maximálně přiblížil k Zemi za posledních 15 roků, vypočítaví šťastlivci uzřeli nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století anebo se kochali těmi několika nočními oblaky...
Každoročně můžeme na soumrakové letní obloze pozorovat vzácný typ oblačnosti tvořící se vysoko v zemské atmosféře. Jev, který si v posledních letech našel vděčné diváky i fotografy, byl poprvé pozorován v červnu před 133 lety. Shrňme si četnost pozorování těchto oblaků z ČR za poslední...
A je to tady! Snad už podesáté v řadě jsou nad naším územím viditelná tzv. noční svítící oblaka (mezinárodně označované zkratkou NLC). Okolo letního slunovratu nastává geometricky zajímavá situace, kdy nízko se pod obzorem pohybující Slunce stále ještě osvětluje horní vrstvu atmosféry. Mrazivě...
Noční obloha nad severním Švédskem může v srpnu přinést vzrušující podívanou. Krásná severní noční obloha loňské noci z 12. na 13. srpna přináší při pohledu směrem k Velkému vozu hned tři věci. Nad obzorem se stále drží noční svítící oblaka, i když ze severní olohy začínají v tomto ročním období...
Jak už je každoročním zvykem, okolo letního slunovratu se rozproudí žně ve sledování mrazivě krásných stříbřitých nočních oblak (mezinárodně označovaných zkratkou NLC). Ani letošek není výjimkou, první NLC se objevily jen 3 dny před slunovratem, 17. června 2016. U nejvýraznějších jevů pak dokonce...
Že je sezóna nočních svítících oblak v plném rozjezdu, jsme vás již informovali. V současných dnech přicházejí čím dál četnější záznamy o pozorování v severštějších zemích Evropy, zejména z Dánska a Skandinávie. Každý další den se ale mohou mysticky vzhlížející stříbřité oblaky, viditelné výhradně...
Na přelom května a června už můžeme netrpělivě pohlížet k severozápadnímu až severovýchodnímu obzoru za soumraku a před rozbřeskem pro nezvyklá a až mrazivě krásná noční svítící oblaka. Tato zvláštní mračna, označovaná nejčastěji zkratkou NLC, jsou ve dne prakticky neviditelná a spatřit je můžeme až...
... ANEB DĚNÍ BEZPROSTŘEDNĚ NAD HLAVOU Noční svítící oblaka.Autor: Martin PokornýFantastických úkazů na nebi se můžeme nabažit i díky zemské atmosféře. Je jich celá řada a i když ne vždy souvisí přímo s astronomií, jejich vysvětlení není vždy spjato jen s pozemským děním. Zatímco některé optické...
Transfúze slunečního světla tmavou oblohou, to je výjmečný obraz nočních svítících mraků tento měsíc nad švédským ostrovem Gotland. Ledová oblaka odrážejí z hranice vesmíru ve výši asi 80 kilometrů nad zemským povrchem sluneční světlo, přestože Slunce samotné je při pohledu ze země pod...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
