Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za červenec 2019: Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

ČAM za červenec 2019: Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019
Autor: Dalibor Hanžl

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. A také jednání poroty této soutěže, která vybírala vítězný snímek za měsíc červenec 2019. A vybrala právě kompozici zobrazující toto zatmění, jejímž autorem je pan Dalibor Hanžl.

Zatmění Měsíce vzniká poměrně jednoduchým způsobem. Měsíc na své dráze kolem Země v danou chvíli vstoupí do zemské stínu, který naše planeta vrhá do prostoru jsa osvícena Sluncem. Nastává tedy pouze za úplňku, kdy se Měsíc nachází na opačné straně oblohy než Slunce. Ovšem ne za každého. Rovina oběhu Měsíce okolo Země je totiž o přibližně 5° skloněna k rovině oběhu Země kolem Slunce, tedy rovině ekliptiky. Tudíž, ne při každém oběhu se Měsíc „strefí“ přesně do stínu Země. K zatmění dochází, pokud je Měsíc poblíž vzestupného či sestupného uzlu své dráhy. No, jednodušeji řečeno, pokud je poblíž místa, kde se obě dráhy křižují.

Toto zatmění patřilo do skupiny tzv. částečných zatmění, Měsíc tedy vstupuje do plného zemského stínu pouze svou částí. Zde o něco více než polovinou, skrylo se o něco více než 65 procent měsíčního průměru.

Průběh zatmění začíná na snímku v jeho pravé části ještě nezakrytou „úplňkovou“ fází. Jeho načervenalá barva je způsobena nízkou výškou nad obzorem. Velká vrstva atmosféry zde z velké části rozptýlila modré paprsky a zbyly pouze ty červenavé. Maximální fáze je zobrazena na prostředním obrázku kompozice a pak se již „směrem doleva“ začíná stále více zářící Měsíc vynořovat ze zemského stínu až opět do nezakryté fáze. Ta již nastala ve větší výšce nad obzorem a červenavé zabarvení zde již není.

Měsíční zatmění známe ještě úplná a polostínová. Posledně jmenovaná jsou však téměř nepozorovatelná, zato úplná a částečná přitahují velkou pozornost. Nejbližší úplné zatmění Měsíce nastane 26. května 2021, u nás jej však neuvidíme. I to následující 16. května 2022 u nás uvidíme pouze jako částečné. První úplné u nás viditelné nastane až 7. září 2025, přičemž úplná fáze bude pozorovatelná nizoučko nad obzorem. Jeho viditelnost se bude zlepšovat, jak bude zvečera Měsíc stoupat výše nad obzor.

Samozřejmě, o zatměních Měsíce bychom toho mohli napsat ještě hodně, ovšem to by nám nezbylo již místo na to možná nejdůležitější, poděkovat autorovi Daliboru Hanžlovi za krásnou vzpomínku na úžasný nebeský úkaz a popřát mu mnoho dalších podobných obrázků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Pavlovice

Datum pořízení: 16.07.2019

Optika: ASA H200

Montáž: EQ6

Snímač: Canon 6D

Popis:

Sekvence pěti snímků pořízená v průběhu částečného zatmění Měsíce 16.7.2019. Časy expozic (v SELČ) jsou uvedeny v obrázku. Série je složena tak, aby vynikl stín Země. Změna barvy Měsíce odpovídá okamžiku krátce po východu (vpravo) a jeho postupně vzrůstající výšce nad obzorem. V čase těsně kolem maximální fáze pořízen HDR snímek, aby vyniklo i červenavé zabarvení stínu.

 

Zpracování:

Adobe lightroom, Photoshop.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »