Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za červenec 2019: Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

ČAM za červenec 2019: Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019
Autor: Dalibor Hanžl

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. A také jednání poroty této soutěže, která vybírala vítězný snímek za měsíc červenec 2019. A vybrala právě kompozici zobrazující toto zatmění, jejímž autorem je pan Dalibor Hanžl.

Zatmění Měsíce vzniká poměrně jednoduchým způsobem. Měsíc na své dráze kolem Země v danou chvíli vstoupí do zemské stínu, který naše planeta vrhá do prostoru jsa osvícena Sluncem. Nastává tedy pouze za úplňku, kdy se Měsíc nachází na opačné straně oblohy než Slunce. Ovšem ne za každého. Rovina oběhu Měsíce okolo Země je totiž o přibližně 5° skloněna k rovině oběhu Země kolem Slunce, tedy rovině ekliptiky. Tudíž, ne při každém oběhu se Měsíc „strefí“ přesně do stínu Země. K zatmění dochází, pokud je Měsíc poblíž vzestupného či sestupného uzlu své dráhy. No, jednodušeji řečeno, pokud je poblíž místa, kde se obě dráhy křižují.

Toto zatmění patřilo do skupiny tzv. částečných zatmění, Měsíc tedy vstupuje do plného zemského stínu pouze svou částí. Zde o něco více než polovinou, skrylo se o něco více než 65 procent měsíčního průměru.

Průběh zatmění začíná na snímku v jeho pravé části ještě nezakrytou „úplňkovou“ fází. Jeho načervenalá barva je způsobena nízkou výškou nad obzorem. Velká vrstva atmosféry zde z velké části rozptýlila modré paprsky a zbyly pouze ty červenavé. Maximální fáze je zobrazena na prostředním obrázku kompozice a pak se již „směrem doleva“ začíná stále více zářící Měsíc vynořovat ze zemského stínu až opět do nezakryté fáze. Ta již nastala ve větší výšce nad obzorem a červenavé zabarvení zde již není.

Měsíční zatmění známe ještě úplná a polostínová. Posledně jmenovaná jsou však téměř nepozorovatelná, zato úplná a částečná přitahují velkou pozornost. Nejbližší úplné zatmění Měsíce nastane 26. května 2021, u nás jej však neuvidíme. I to následující 16. května 2022 u nás uvidíme pouze jako částečné. První úplné u nás viditelné nastane až 7. září 2025, přičemž úplná fáze bude pozorovatelná nizoučko nad obzorem. Jeho viditelnost se bude zlepšovat, jak bude zvečera Měsíc stoupat výše nad obzor.

Samozřejmě, o zatměních Měsíce bychom toho mohli napsat ještě hodně, ovšem to by nám nezbylo již místo na to možná nejdůležitější, poděkovat autorovi Daliboru Hanžlovi za krásnou vzpomínku na úžasný nebeský úkaz a popřát mu mnoho dalších podobných obrázků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Pavlovice

Datum pořízení: 16.07.2019

Optika: ASA H200

Montáž: EQ6

Snímač: Canon 6D

Popis:

Sekvence pěti snímků pořízená v průběhu částečného zatmění Měsíce 16.7.2019. Časy expozic (v SELČ) jsou uvedeny v obrázku. Série je složena tak, aby vynikl stín Země. Změna barvy Měsíce odpovídá okamžiku krátce po východu (vpravo) a jeho postupně vzrůstající výšce nad obzorem. V čase těsně kolem maximální fáze pořízen HDR snímek, aby vyniklo i červenavé zabarvení stínu.

 

Zpracování:

Adobe lightroom, Photoshop.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »